Karel Holzer, nar. se r. 1854, zemř. 28. IX. 1912. Jeho manž. byla Jana, roz. Picková r. 1858, zemř. 23. IX.. 1909. Děti: Rudolf, nar. 24. VIII. 1882, komptoiristka, zemř. 5. XII. 1908, Theodor a Eduard. Theodor Hölzer, nar. se dne 2. V. 1884, vzal si za mauž. Annu, roz. Neustadtlovou. Děti: Helena, nar. dne 7. VI. 1914, Valerie, nar. dne 7. IV. 1916 a Karel, který se nar. dne 16. V. 1923. Eduard Holzer, nar. se dne 23. IX. 1886, jeho niauž. je Hermína, roz. Poláková z Čechtic. Děti: Miloslav, nar. dne 17. I. 1912, Hana, nar. dne 5. XI. 1913 a Marie, nar. dne 24. VI. 1922. ; .. :; Rodina Skallova. Dne 1. XI. 1901 přistěhovala se do S. rod. Mořice S k a 11 y, jenž pochází ze Stádlece, je obch. a maj. pletárny ve vlastním domě č. 38. Jeho manž. je Arnošta Weissensteinová z Jihlavy. Děti: Vilma, provdaná za Jindřicha Reisse, kapitána, má dvě dcerušky, Nelly, nar. dne 16. II. 1922 a Eriku, nar. dne 6. I. 1925. Eliška, nar. dne 8. VI. 1902. A n n a, nar. r. 1904, zemř. r. 1905. Božena, nar. dne 23. V. 1906, zemř. dne 7. VII. 1932. Pavel, nar. dne 2. X. 1908, je nyní doktorem lékařství. František, nar. dne 21. II. 1913. Rodina Herrmannova (Bondy) Ve S. v Dolní ulici č. 92 založil obchod vejci, máslem a houbami Markus Bondy, nar. dne 15. XII. 1856 v Lipnici; zemř. 12. VI. 1923. Byl dvakrát ženat, druhou manž. byla Terezie, roz. Moravcová. Děti z 1. manž.: Olga, nar. 8. XII. 1881, zemř., Anna, nar. dne 14. IV. 1885, Rudolf, nar. 27. X. 1886, zemř. r. 1932, Alfréd, nar. 30. X. 1888 a Eugen, nar. 28. VIII. 1890, zemř. Z 2. manž.: Božena, nar. 13. III. 1893 a Karel, nar. 20. VI. 1895. Dcera Božena provdala se za Rudolfa H e r r m a n n a, jenž vede dále obchod po svém tchánovi. Mají syna Jiřího, nar. dne 17. VIII. 1920. Rodina Neustadtlova pochází z Hraběšína, je nyní ve S. a jediťa linie byla také v Kunemili. Josef Neustadt I, hostinský v Hraběšíně, měl 2 syny, Karla a Emanuela. Karel Neustadt! nar. se r. 1845, byl hostinským v Kunemili č. 42 a zemř. 2. I. 1895 tamtéž. Manž. jeho byla Marie, roz. Picková. Měli děti: Bertu, nar. 17. IV. 1880, dvojčata Annu a Pavlínu, nar. 8. I. 1882, Rudolfa, nar 17. IX. 1884, zemř. 7. IV. 1911, Annu, nar. 13. VIL 1887, druhá dvojčata Růženu a Boženu, nar. 10. I. 1890, a Bohumila, nar. 18. IX. 1892, zemř. 28. II. 1919. Emanuel Neustadtl nar. se r. 1847, byl hostinským zprvu v Hraběšíně, později v Chejstovicích. Jeho manž. Josefa, roz. Meislová, měla po svém t>ratru najaté mostní mýto ve S. č. 104, které převzal potom syn Gustav Neustadtl, nar. 14. IX. 1879 v Hraběšíně. Vzal si za manž. Annu, roz. Malilerovou. Měli děti: Josef, nar. 16. I. 1911, zemř. 2. II. 1911, Marii, nar. 1. II. 1912, Leo Emanuela, nar. 19. V. 1913, Helenu Leopol- dinu, nar. 3. X. 1915, a Jana, nar. 20. VII. 1922. (Budova mýta bývala původně dřevěná, později zděná. Gustav Neustadtl ji koupil od vrchnosti a přistavěl ji při zřízení nového betonového mostu. Nájemci mýta předtím býlí Meisl a Stein.) Leopold Vrba provozoval povoznictví v č. 176 na Malé straně Pocházel z Dědic (okr. Čáslav). Nar. 14. ledna 1859, zemř. 24. III. 1933. Jeho manž. Františka zemř. 4. I. 1925 ve S. Rodina Herrmannova. Rodina tato pochází z Přestavlk, kdež v č. 68 bydlel ^Gabriel Herrmann, familiant a vinopalník, se svou manž. Rosalií, roz. Mayslovou z Ronova. Měli 2 syny. Jejich první syn Vilém Herrma u a najal si vinopalnu č. 172 a 177 ve S. Za manž. měl Barboru, roz. Mayslovou z Herálce. Děti: Annu, nar. 17. III. 1843, zemř. 9. IV. 1845. Marii, roz. 11. IX. 1844, Aloisii nar. 7. VIII 1846, zemř. 7. XII. 1847, a syna Josefa, nar. 11. III. 1849. Děti: Richard, Emilie, Vilémína, Františka a Adolfina. Tato linie Herrmannň se dále ve S. nevyskytuje. Druhý syn Gabriela Herrmanna, Josef Herr m a n n, nar. r. 1817, zemř. 16. II. 1878, byl hostinským v ě. 114 ve S. Jeho manž. byla Růžena Seewaldová, nar. 2. IV. 1827, zemř. 8. VIII. 1896. Měli 2 syny, Mořice a Adolfa. Mořic H e r r m a n n, nar. 21. IX. 1848 v Zájezdci, zemř. 29. I. 1928 ve S. Jeho choti byla Klára, roz. Miillerová r. 1854, zemř. 18. II. 1931. Bydleli v č. 172 ve S. Měli 8 dětí: Kamilu, nar. 26. VI. 1872, zemř. 30. I. 1873, Františku, nar. 9. VI. 1873, Rudolfa, nar. 16. XI. 1874, Olgu, nar. 15. XII. 1876, Josefu, nar. 22. IV. 1878, Arnoštu, nar. 8. V. 1881, zemř. 22. V. 1882, Annu, nar. 26. V. 1884, provdanou za Rudolfa Miillera, a Jiřího, nar. 1. IX. 1887. Druhým synem Josefa Herrmanna byl Adolf Herrmann, jenž byl hostinským v č. 114 a za manž. měl Klaudiu Čapkovou z Ousobí. Děti: Marta, nar. 15. II. 1890, Josef, nar. 26. VI. 1891, Otto, nar. 12. II. 1893, zemř. jako oběť války 24. IX. 1915, Arnošt, nar. 21. X. 1894, Eliška, nar. 29. IV. 1898, Pavlína, uar. 18. I. 1901, Jiří, nar. 28. V. 1904, Anna, nar. 28. VII. 1905, Irma, nar. 18. VI. 1907, Pavel, nar. 28. VIL 1909. zemř. 1. VIL 1910, a Karel, nar. 28. X. 1914. Rodina Mahlerova. Josef Máhler na Lipnici a manž. Terezie roz. Bondy měli syna Adolfa, *x>z. dne 4. V. 1848, jenž vzal si za manž. Kláru, nar. 20. XII. 1849, dceru Abrahama a Sáry Meisslových ze S., dříve ve Věži. Bydleli postupně v č. 17, 93 a 193. Děti: Berta, nar. 3. ledna 1876, provdaná Kummermannová ve Vídní, Robert, nar. 28. I. 1878, Gustav, nar. 19. V. 1879, Kamila, nar. 26. VIII. 1880, provdaná Strassbergová v Rakousku, Oskar Josef, nar. 21. XI. 1881, žijící ve Vídni, František, nar. 2. VII. 1883, Eugen, nar. 31. I. 1885, úředník v Bratislavě, Artur, nar. 27. XI. 1886, zemřel, Anna, nar. 3. III. 1888, provdána Neustadtlova ve S.,. Zdenka, nar. 22. V. 1889, Marta, nar. 28. II. 1891, žijící v Americe, Lidmila, nar. 1. IV. 1892, provdaná Schwartzová, a Jan, nar. 6. IX. 1897, zemřel. Ze synů žijí ve S. n. S. Robert, Gustav a František. Robert Makler, maj. kamenického závodu, bydlí v ě. 284, manž. jeho je Anna, roz. Nettlová z Trutnova. Děti: František Josef, nar. 15. IV. 1911, a Gertruda, nar. 23. X. 1913. Gustav M a li 1 e r, kamenický mistr, bydlící v č. 329, má manž. Františku, roz. Miillerovou ze S. Děti: Jiří, nar. 10. VIII. 1908, též kamenický mistr, Jaroslav, nar. 20. III. 1910, Růžena, nar. 7. VIII. 1-912, provd. za Jiřího Saluse, a Leopold, nar. 1. III. 1920. František Makler, maj. elektrického závodu v č. 193 ve S. Manž. Anna, roz. Karpelesová z Prahy. Děti: Jiří, nar. 25. III. 1919, a Zdeněk, nar. 26. XII. 1920. Rodina Krausova. Tato rod. je úzce spřízněna s jinou větví rod. Ohren-steinové. Jakub Ohrenstein z Pohlede, nar. v Sedmpanech r. 1816, zemř. 9. I. 1882, měl syny Joachyma a Aloise a dceru Rosalii. Tuto vzal si za manž. Hynek Kraus a měli 3 děti, Josefu, Eduarda a Josefa. Josef Kraus, obch. a maj. pletárny v č. 203 ve S., má za manž. dceru Joachyma Ohren-steina Zofii. Jejich synem je Ladislav, nar. 30. VIII. 1904. Rodina MUDr. Alfréda Weinstein a. Pochází z Tábora. Do Světlé se přistěhovala r. 1923 a vlastní nyní dům č. 228. MUDr. Alfréd Weinstein nar. se dne 13. I. 1891. Chotí jeho je Marie, roz. Mayerová, nar. dne 3. II. 1900. Mají dceru Věru, nar. dne 22. VIII. 1922. MUDr. Weinstein je jako starosta v čele města a starostou Sokola. Patří mu též velkostatek Hamry u Hlinská. VII. Závěr. Ke konci této stati srovnáme význam Židů světel-ských před r. 1800 a nyní r. 1933. Vidíme veliký rozdíl. Tehdy z milosti vrchnosti trpění nájemci (familianti, Schutzjuden, Bestandleute) na Malé straně shromažďovali jako pilné včelky med pro své pány, kteří ve formě daní a různých poplatků jim med odnímali, nepřejíce jim při- tom. zprvu ani právo míti vlastní dům, ani volnost bydleti jinde v městě, ba často násilím a s potupou je do části fc bydlení vykázané vraceli. Neúmornou přičinlivostí a hlavně velikou šetrností vybojovali si Židé celkem v nepřátelském prostředí nového společenského postavení a zvláště zde ve S. dosáhli opravdu nadobyčejného a .skvělého úspěchu: Majitelem zámku a panství je nyní továrník z Üpice Richard Morawetz, nájemcem jeho dvora ve S. je Leo Schmolka, maj. parní pily je Hugo Popper, maj. velkobchodu a mlýna na koření jsou Karla Hol-žera synové, závody kamenické vlastní Robert M a h-1 e r a Gustav M a li 1 e r, Židům patří nejvýstavnější domy a většina nejlepších obchodů ve S., v městském zastupitelstvu mají 3 členy, z nichž MUDr. Alfred Weinstein je starostou města a zároveň starostou Sokola. # O městě Světlé n. S. pojednává kniha Ant. Kostelecký: Průvodce po Ledči n. S., Světlé n. S. atd. Možno objednati za 6 Kč u autora tohoto pojednání ve Světlé n. S. 020 Dějiny Židů v Táboře1). Zpracoval Dr. František Kroupa, Tábor. Geschichte der Juden in Tabor1). Bearbeitet von Dr. František Kroupa, Tábor. V osudech města Hradiště hory Tábor, čili stručně Tábor, vystupují židé poměrně pozdě. Téměř všecka města okolní zaznamenávají pevně usedlé žid. rodiny již v XV., některá dokonce ve XIV. stol., v T. naproti tomu bezpečné zprávy tohoto druhu jsou až z konce XVI. stol. Jest jisto, že důležitým činitelem byl tu zvláštní, ba ojedinělý náboženský a sociální ráz starého T.j který i přes vnější likvidaci r. 1437 a 1451 měl dlouho hlubokou odezvu ve vnitřních poměrech města. ' Nechci tím říci, že by před zmíněnou dobou židé do T. byli vůbec nepřišli. Byl jistě častým cílem žid. obchodníků, kteří v blízkém i dalekém okolí dosti značně byli usazeni, avšak jen přechodně o trzích a podobných příležitostech s vyloučením možnosti trvalejšího usazení, nad čímž vládnoucí měšťanstvo důsledně bdělo. Jest proto tím zajímavější, že první jméno žid vyskytuje se v T. u rodiny křesťanské ještě před r. 1525, mezi nejstaršími záznamy v městských knihách. Je tak nazýván Jan kloboučník, usedlý na domech č. 69 a 70 2) a jeho pivovaru říká se „židovský pivovar1'. Škoda, že neznáme důvodu tohoto pojmenování. První bezpečnou zprávu o židech vT. máme v městských knihách z r. 1572 při domě č. 137, kdy majitel jeho Václav K á š o v e c jest „z poručení panského dán do vězení, že u sebe židy hospodou fedroval''. Tato zpráva potvrzuje ovšem dosud jen to, co řečeno bylo dříve o^ přechodných pobytech Židů v T. Mnohem důležitější jest naproti tomu zpráva z r. 1594, kdy Pavel Lidi mladší z Lidlova koupil v. T. dům č. 51 a pronajal jej rodině židovské. Čin tento těžce nesli Táborští, kteří neradi viděli, že pronájmem šlechtického domu, jenž nepatřil jejich právu, obchází a ruší se jejich zákaz o židech. Jméno této žid. rodiny není známo, aspoň ne s plnou bezpečností. Teprve pro období před r. 1618 víme ze svědectví Petra Voka Zmyslovského z Radvanova, že na domě Lidlovském bydlel žid B e-neš s manželkou Ráchličkou, se synem Adamem a s druhým židem Jáchymem, a že v téže době žil v T. žid H i r š 1 s manželkou Rojnou a se schovancem Markem3). Tento Beneš jest asi Beneš Mendl, který se připomíná i se svou manželkou v zápisech městských r. 1617 při jakémsi obchodním dohazování. Bylo by tedy jméno Mendl spojeno s počátky židů v T. Obrat nastal r. 1621. Tehdy Ferdinand II. velmi zlepšil zlé dosud sociální postavení židů odměnou za finanční pomoc, kterou mu poskytli za českého povstání. Konec t. r. nebo hned počátek r. 1622 jest i počátkem skutečného a bezpečného usídlení se židů v T. Když totiž 18. listopadu r. 1621 T. kapituloval, uložena mu velká válečná výplata (rancion) v částce 60.000 zl. rýnských, která vybírána byla od 22. listo- padu 1621 do 22. prosince 1622. Podmínky byly pro zubožené město velice přísné, každý majitel domu měl odvésti třetinu jeho odhadní ceny a poněvadž v mnohých případech neměli ochuzení měšťané tolik hotových peněz, sebráno jim bylo náhradou na cenných předmětech vše, co jen bylo možno. A právě' k odhadu těchto předmětů povolal si tehdejší „gubernátor" Tábora Maximilian Bechler z Meningen z okolních měst Týna nad Vltavou a Soběslave židy. Zajímavá zpráva o počátcích židů v T. zachovala se nám ve výpovědích sousedů táborských Jana Duchka a Jana Krumlovského před právem Soběslavským z 9. dubna r. 1669. Tehdy magistrát usiloval o to, aby mohl židy z města vypověděti a vyslýcháni byli proto staří pamětníci, kteří měli dosvědčiti, že před r. 1618 židé v T. trvale Synagoga (vnějšek) osazeni nebyli. Výpovědi pro zajímavost znovu otis-kuji4): Svědectví Jana Duchka, 74 roky starého: „Jistiti mohu, že židé u nás v Táboře začátek svůj měli po otevření města Tábora, když rancion sousedé táborští skládati museli, že pak peněz všech na hotovosti ne- (»21