Buckel- HJdmund a Josef. Od Weilů převzal továrnu Leopold Gutfreund, když se mu však nedařilo, ujel do Ameriky a továrnu v konkursu koupil J. Stein. Ten vystavěl si v r. 1878 v největší blízkosti hradu nádherný dům, který zevnějškem zastiňoval vedle stojící palác rytířského řádu Maltézského a protože cizince uváděl v omyl, jako by to byl majetek řádový, přezděno mu „palác''''. Z toho vedou okna na nejvíce frekventované prostranství „Duhovec" a do zahrady a jiného majetku řádu Maltézského'. To nesl těžce velkopřevor kníže Lichnovský, který r. 1884 poručil postaviti před palác velikou zeď, ukončenou vysokou věží s ochozem. Továrník Stein žádal, prosil, nabízel odškodné a konečně zatvrzelého velkopřevora i žaloval. Soud dal sice Steinovi za pravdu, že měl právo na koupeném pozemku si postaviti dům, dodal však, že neměl práva budovati okna směrem k majetku maltánskému, a tak při prohrál. Od chvíle, kdy postavena byla nová synagoga, pečovali o duchovní výkony tito rabínové: F ii r t h, druhý byl krajský rabín Em. Polák, následovali: Dr. P r a-ž á k, v r. 1883 L a m b e r k, v r. 1886 D a n k o v i č a Em. S i t t i g (současně učitel), Bachrach (sou- nec „Myšině"), někdy v r. 1875 přestěhovala se do domu pravovarecného měšťanstva („U bílého vlka"), přeměněna v dvoutřídní, veřejnou. Dlouho a starostlivě na ní působil řídící učitel Em. S i 11 i g. který zemřel 1898, pak Bachrach a Stern. Škola přeměněna na českou, ale nevydržela tak dlouho, r. 1908 byla Em. Sitt Rb. Arnold Flaschner Synagoga (vnitřek) casne ucnel) zavalky dr. Volfa od r. 1923 působí zde Arnold Flaschner. Válečné události přivedly do St. kantora Menkesa, jenž v nepřítomnost rabína tohoto zastupoval. Vlastní, německou školu měli zde židé dříve než synagogu. S počátku byla soukromá, jedinotřídní, umístěna v dome u mostu přes Otavu (nyní jest tam hosti- trvale zavřena. Poslední učitel J. Pereles ještě před uzavřením školy vzdal se učitelství, věnoval se agentství a zemřel r. 1924. Dne 15. ledna 1807 založili si Židé v St. dobročinný a pohřební spolek „Wohltätigkeitsverein Chewra-Kadischa", jenž podporoval chudé a zchudlé souvěrce a měl na starosti hřbitov. Prvním jeho předsedou byl uvedený již Míchal Wottic, který se o založení spolku nejvíce zasloužil. Po něm byli předsedy továrníci Moric Fürt a 50 let Jakub Wolf Fürt. Stoleté jubileum v r. 1907 slaveno bylo s velikou okázalostí. Spolek věnoval chudině celkem 100 tisíc rak. korun. Nyní je jeho předsedou centrální ředitel fezáren Otto S a x 1 a náměstkem obchodník "Weintraub. Stejně humánní byl dámský spolek „Israelitischer Frauenverein", dále zřízeny ještě spolky „Harmonie" a „Union der Textilarbeiter". Do konce 19. stol. výroba fezů vzrostla na rozsáhlé milionové podniky — 4 továrny v St. a 1 v blízké vsi Mutěnicích —, jež soukromí majitelé v r. 190Ö proměnili na akc. společnost. A třebaže po světové válce výroba fezů upadla, když v Turecku zakázány, továrny dovedly se včas přizpůsobiti a vyrábějí zboží jiné: látky, deky, drátěná síta, čapky a j., dobře prospívají a jsou dosud majetkem židovským, v němž nachází obživu na tři tisíce dělníků, zřízenců a úředníků. Ale přes to žid.ů ve St. ubývá, zejména od té doby, kdy podniky soukromníků proměněny v akc. společnost, neboť všichni bývalí majitelé továren, nyní držitelé skoro všech akcií, vystěhovali se do Vídně; i úředníci někteří. V r. 1878 bylo židovstvo v St. v rozkvětu, bylo zde 95 namnoze vícečlenných rodin. V r. 1890 čítalo město St. 7112 obyvatel, z - toho 326 židů, v r. 1900 mezi 7502 obyv. 281 židů, v r. 1910 bylo zde 186 židů v r. 1930 při 9882 obyv. napočteno 95 židtt, z nichž 70 poplatníků. Do ž. o. .strakonické čítají se Židé z obcí Volenie, Katovic a Štěkně. Starostou obce od r. 1914 byl advokát JUDr. Max Brock, který v prosinci r. 1932 hodnost tu složil a přejal ji obchodník Zikmund K o h n. Jako ozdobu strakonického židovstva uvésti jest univ. pofesora JUDra AI. Z u c k e r a, který se sice v St. nenarodil, ale nejlepší léta života zde z trávil. Elise LažanslíY Heinrich Báníš Synagoga (vnějšek) Moric Saxl lni. Otto Saxl MUDr. Max Brock Jakub Kraus Dr. Josef Zucker Hřbitov (Nejstarší část) Josef Ehrmann 614 615