Tuch orschitz tührenclen Straße angelegt. Die Matriken reichen bis zum J. 1793 zurück. Laut dem Statutenbuch der Ch. K. Liebeschitz besteht der Friedhof seit dem J. 1776; die in hebräischer Sprache verfaßten Statuten aus dieser Zeit sind in Verlust geraten. Auch die frühere K. G. MICHELOB (č. MĚCHOLUPY) ist älteren Ursprungs. An rituellen Kultusanstalten besitzt dieselbe ein Bethaus und einen Friedhof, der seit 7. September 1857 besteht. Die Michelober Ge-burts-, Trauungs- und Sterbejmatrik wurde seit 1788 geführt. Zur ehemaligen Michelober Kultusgemeinde gehörte SELTSCH (č. ŽELEČ), dessen Geburtsmatrik besteht seit 1798, die Trauungs- matriK seit iöuä, aie oieruemairnt seit íout. r runer bestand auch in TSCHERADITZ (č. ČERADICE) bei Saaz eine K. G.; d,er dortige jüdische Friedhof ist seit 1875 aufgelassen, die Tscheraditzer Matrik datiert seit 1807 (siehe unten). .uug, uie ueuere vresuiiiciiie uer e 1848, von Rb. Dr. Heinrich Geschichte der Juden in Tscheraditz bei Saaz. Dějiny Židů v Čeradicíeh u Žatce. Bearbeitet von František L. Kopecký, Tscheraditz. Zpracoval František L. Kopecký v Čeradicíeh. Zjiáé sem byli patrně povoláni panstvím v Širokých Tře b č i cích, a též na majetku tohoto panství v Čeradicíeh usazeni. Pod velkostatkem postavili (?) svou čtvrt, rovnou to ulici s nízkými přízemními domy. Dodnes se nazývá Judenkille. Zjistil jsem bezpečně, že Židé obývali domy č. 27, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 52, 54, 55 a 56. To je 13 domů. Jistě ale, že obývali domy č. 49, 50, 51, 53. Ke konci ulice postavili synagogu bez jakýchkoli okázalostí. Ukazuje to na jejich nuznější poměry. V této synagoze, která neměla čísla domovního, byl byt pro kantora. Kantor Joachim Popper byl současně i koše-rákem. Z familiantů jmenuji tyto: Markus Stein (panský Žid) č. 46, Jacob Stein (panský Žid), Josef Singer č. 52, Jacob Keil (panský Žid), Seligman Glaser, Samson Ábeles č. 47, Lazar Glaser č. 48, Samson Kohn, Jacob Glaser č. 48, David Glaser sen. č. 43, Seligman Glaser, Moritz Singer (rabín a kantor) č. 54. Připomíná se při r. 1844. Moritz Ábeles č. 47. Číslo za jménem znamená číslo domu, na které bylo dáno povolení k sňatku. Zprvu se zaměstnávali drobným obchodem, kramář-stvím, poizději, jsouce volni, provozovali obchod ve velkém. Uvádím zaměstnání Židů v 1. 1839—1859. Podomní obchod: Jacob Stein, Joachim Wetzler, Aron Keii [?], Abraham Pasch, Moises Glaser, Hersch-mann Glaser, Samson Stein, Samson Ábeles, Heinrich Löwi. : Řemeslo: řezníci Lazar Glaser, Jakob Glaser (syn), Filip Glaser, Josef Basch. Obuvnický tovaryš: Nathan Glaser. Domkář: Tobias Stein. Kupec: Markus Glaser. Obchod produkty a dobytkem: Gutman Glaser. Výrobce kořalek: David Glaser. Jako rabín působil v Č. Mořic Singer (v č. 54) od roku 1839 do 1859. Hřbitov r. 1875 zrušený jest od obce vzdálen 1 km. Nalézá se v rozkošném údolí potoka Liboce, obklopen ovocným stromovím i mohutnými topoly. Cesta k němu je jen polní. Není krásnějšího místa nad něj v č. Hřbitov čtvercový o výměře 1 a je obehnán nízkou zdí, jež zdaleka svou bělostí poutá. Myslím, že hřbitov není žádných 200 roků starý. Byl zrušen r. 1875, kterýmžto rokem se rozešla zdejší nábož. obec pro* malý počet členů a přidružila se k Žatci, rovněž jako Libočanští. Na hřbitov byli pohřbíváni i odjinud: z Libočan, Nového Sedla, Železné (blízko Měcholup, kde rovněž mají hřbitov), z Hoře-tic, ba í ze Žatce, dokud neměli svého. Byl tedy obvodovým hřbitovem. Mimo hřbitov a synagogu není památek. Na Židy připomíná místní pojmenování ulice „Judenkille". Když po r. 1848 počala naprostá rovnost Židů, zvýšila se i jejich úroveň. Začali se stěhovat do Žatce, vzdáleného 4 km. Dávali své děti na studie. Již jim nestačila německá dvoutřídka čeradická. Počali obchodovat chmelem, zajistili si vynikající postavení v Žatci. Mnozí žatečtí advokáti a lékaři měli předky zde. Netvrdím, že žatečtí Židé jsou všichni z Čeradic. Dnes žije jediná rodina v Č. Jakub Stein se přistěhoval r. 1923 z Mnětěše u Roudnice, kdež byl nájemcem dvorů. Pozemkovou reformou byly dvory rozparcelovány a p. Stein jako poškozený pachtýř koupil z panství Černínského velkostatek Čeradice o výměře 182 Vo ha. Pan velkostatkář Stein byl prvním českým majitelem půdy. Jeh.0' příchodem byl český živel posílen. Spolu se svými zaměstnanci založil odbor N. J. S. a byl vlastně svým Vlivem zakladatelem české školy, jejímž štědrým příznivcem a podporovatelem zůstal po dnešní čas. Žatce fí 584 Geschichte der Juden in Schlan und Umgebung. Bearbeitet von Richard Fanta, Schlan. Í31aný jest velmi staré město, a bylo spravováno ve středověku magdeburským právem; Židé v něm bydleti nesměli. Až po r. 1848 bylo dovoleno Židům ve Slaném se usidlovati. Zato v okolí žili Židé a sice ve Zlonicích, přes 350 roků F a ň t o v é, dále velice dlouho Tane-rove, v Hrdlívě Beckové, v Lidicích a v Trpo-měchách P rop rove. Přišel-li cizí Žid do Slaného, musil zaplatiti poplatek ve bráně, a po vyřízení svých záležitostí opustiti město. Přenocovati mohl v blízkých Lidicích, kde chaloupka, nazývaná židovna, dosud připomíná dobu tu. Ve Zlonicích jest prastarý žid. hřbitov, dříve vůbec neobzděný. Židé z celého okolí byli tam pohřbívání. Dle ústního podání byli sem voženi Židé při masakrech v Praze pobití a za noci od domácích Židů tajně pohřbíváni. Uvádíme ještě, že pan Rudolf Fanta v Zlonicích vlastní dodnes starou hebrejskou rodinnou knihu, kamž asi pohřby a narození okolních Židů zapisovány byly. Ve farské matrice zlonické jakož i v arch. dříve hraběte Clam-Martinice ve Smečně, nyní státní archiv, by se zajisté shledalo mnoho zajímavého ze života našich předků. Ve kterém roce zde vznikla obec, není známo (asi r. 1845), první modlitebna byla v hostinci Templu. Hostinec si jméno „Templ" dosud zachoval. Starostové: Abraham Herz, MUDr. Eduard Taussig, Alois Langweil, Adolf Löwner, Ferdinand Fischer, Max Lederer a o od r. 1921 Moric Beneš. Za působnosti Abrahama Herze byl vystavěn kostel a školní budova, za působení Ferdinanda Fischera koupen sousední dům obytný vedle synagogy, a za Morice Beneše v r. 1931 postavena obřadní síň. Rabíni a učitelé: Dr. Steiner, Dr. Bondy, Leopold Thorsch a Leopold Blum. Lidumilové židov. obce: Markus Popper v Slaném, Rosalie Popperová v Slaném a Anna Taussigová v Slaném, všichni již zemřeli. Zdejší hřbitov byl zal. r. 1880 a stává zde spolek pohřebního bratrstva a podpůrný spolek dámský. Níže vypisuji stať, jak ji uvádí „Památník vydaný městským zastupitelstvem v Zlonicích od r. 1705 do 1905", stať sestavena JUDr. R. Fantou z Prahy. Z dějin obce židovské. Dle písemných dokladů usadili se Židé v Zlonicích ke konci 16. stol., takže zdejší žid. o. náleží mezi nejstarší v Čechách. O postavení zdejších Židů nachází se několik zajímavých zpráv ve farním archivu. Nejstarší jest „Extract, der herrschaftlichen Walkauni-schen Decreti wegen der Zlonitzer Judenschaft" v Liber Mernorab. fary zlonické na stránce 45 ze dne 9. ledna 1703. V listině té stanoví se, „že tehdejší Žid Salamon Selig jakož i všnichni budoucí v Zloni-cích,- aby štola fary nebyla zkrácena, mají ročně 4 fl. R. faráři zdejšímu odváděti a také při obřízce, svatbě nebo pohřbu obvyklý poplatek složiti". Avšak jak farář Jan Adam Svoboda ve své zprávě Dějiny Židů v Slaném a okolí. Zpracoval Richard Fanta, Slaný. 0 svrchu uvedeném dekretu se zmiňuje, „nic z toho nebylo odváděno a se neodvádí". Nejzajímavější jest listina nadepsaná „Inquisition der Judenschaft, welche in der Stadt Zloniz verbleiben", Ao 1747. Marti. Obsahuje vlastní výpovědi zdejších Židů, bratří Herschela a Löbla Fanty, na 13 otázek jim předložených, v řeči německé. Pomíjeje některé bezvýznamné výpovědi, uvádím v souvislosti výsledek vyšetřování v doslovném překladu.. „Je jich 13 osob, mezi nimi 10 dospělých, dětí 3. Živí se pálením kořalky, koželužstvím, řeznictvím, obchodem koňmi a menším kramářstvím. Jsou zde asi 150 let. rodilí jsme zde, kdo naše předky jsem zavedl, nevíme. Obydlí není vlastní ani dědičské, nýbrž patří vrchnosti; a je od ní vystavěno. Mají špatnou (mizerable) modlitebnu a nahoře 1 pokoj od začátku, co zde jsou. Toho času jim dala vrchnost, povolení, aby měli školu. Rabín jest v Roudnici, kantora nemají stálého. Přicházejí sem ze Šlapánic, bu-denického panství, ze Žižic a z Ješína cizí Židé, 10, 8, 6 a 4 osoby. Knihy mají talmud v Praze tištěný, denní modlitební knihy, knihu Mojžíšovu. Od začátku, co zde jsou, mají svůj hřbitov, který jim vrchnost vykázala a jest tam asi 12 osob pochováno. Jménem štoly ani /ny ani naši předkové ničeho neodváděli, a proto i my se toho držíme a ničeho neplatíme." Ovšem, že tehdy žádnou náb. o. v pravém smyslu netvořili, nýbrž pouze soukromně se k bohoslužebným úkonům scházeli. Zemřelí pochováni byli v lese, tak zvaném „Bořku", kde nynější hřbitov se nachází. Místo to bylo teprve v pozdější době ohrazeno, roku 1892 pak od Ferdinanda knížete Kynského další pozemek přikoupen, hřbitov rozšířen; a znovu upraven. Ve staré části hřbitova nachází se asi ze 17. a 18. stol. asi 10 náhrobných kamenů s nápisy zvětralými V .dřívější .době byli zde pochovávání Židé z dalekého okolí, poněvadž žádného jiného žid. hřbitova ve zdejším kraji nebylo. Hřbitov náleží pohřebnímu bratrstvu pro Zlonice a okolí, které založeno bylo r. 1803 Nathanem Fantou. Účelem, jeho jest starati se o udržování zdejšího žid. hřbitova, jakož 1 podporovati chudé členy.' Členů bylo r. 1803 43, nyní jest jich (1905) 26. Členský příspěvek platí se Kč 1'— ročně. Zápisné obnáší Kč 12'—. Spolek nyní zastupuje předseda Rudolf Fanta a místopředseda Mořic Behrmann. Žid. náb. o. byla zde zal. r. 1831, úředně pak schválena r. 1852. Skládala se z 10 okolních obcí a podřízena byla krajskému rabi-nátu v Rakovníce resp. v Roudnici nad Labem. Roční služné rb. pana Jakuba Löbenfelda obnášelo dle zachovalého rozpočtu obecního 104 zl. c. m.; 10 zl. c. m. příspěvku na byt. Nájem z modlitebny, která během času několikráte. přestěhována byla, obnášel 22 zl. c. m. Vydání toto rozvrženo bylo mezi jednotlivé členy obce dle poměrů majetkových. 1870 rozešla se zdejší žid. o. náb., zdejší Židé jsou od té doby přiděleni do Slaného, kamž i matrika přeložena byla. Slaný 1 585