svazku"'). K protestu Oesterreicherovu uložil vrchní soud okresnímu, soudu vtěliti smlouvu do knih68). Obec hledala pomoci u minisler&tva a posléze u nejvyššího soudu. Ten zamítl odpor její dne 28. září 1850 69).

Když okresní hejtmanství svolalo 4. prosince 1851 otce žid. rodin, v P. usedlých, přihlásili se: Moses Kraus, Ludvík Kraus, Samuel Nekolo, Josef Kopecký a Emanuel Nettel70). Do r. 1858 byla tu již 21 žid. rodina s 86 členy, léta 1880 žilo v P. již 387 Židů71).

R. 1886 čítalo se žid. příslušníků v soudním okrese pardubském: v P. 432, r. 1912 557; v Bohdanči 26 (19), v Brozanech 3 (—), v Bukovině 4 (9), v Čeperce — (7), v Černé za Bory 3 (—), v Civících 4 (4), v Do-lanech 7 (4), v Dražkovicích 8 (—), v Hradišti 8 (5), v Jesenčanech 3 (3), v Jezbořicích 4 (—), v Křičení 7 (1), v Kuněticích 3 (1), v Lánech u Dašic 7(—), v Li-bišanech 2 (3), v Mněticích 8 (—), v Nemošicíoh 2 (3), v Opatovicích nad Labem 5 (5), v Osičích 1 (3), v Ostřešanech 5 (—), v Pardubickách 1 (—), v Rosicích 5 (10), v Rybitví 3 (—), v Sezemicích 26 (99), v Spojile 1 (—), v Srchu 5 (2), ve Svítkově 6 (7), ve Ždánicích 8 (2) 72).

Vrchní správu nad židovstvem r. 1850 měl krajský rb.73). Příspěvek na služné téhož vybíral c. k. okresní úřad74). Týž také připraivoval r. 1863 volbu žid. representanta pro kraj chrudimský i pro israel. služby Boží75).

Starostou místní obce náboženské byl od r. 1855 Markus Oesterrei eher. Stál v čele po 42 léta a zemř. r. 1897 76). V stol. dvacátém jest starostou Židů JUDr. Berthold T h e i n, advokát v P., od března 1929 Karel Winternitz.

Výchovu školní opatřili si pardubští Židé již r. 1867 v německé konfesní škole soukromně77). Od r. 1878 požívala práva veřejnosti a z dvoutřídky rozšířila se na ústav trojtřídní. Učiteli byli: J. Bass a M. Königsberg; B. Lövy a Jak. Král. R. 1894 přibyl učitel češitiny Fr. Kohoutek78). Tehdy byl správcem školy Em. K o h n. R. 1899 škola zanikla.

Úřední správa státních matrik byla od doby josefínské na pardubském děkanství. Po zavedení ústavy 1849 vlastní žid. matriky se osamostatnily v rukou správců synagog. R. 1857 vydával výtahy z žid. matrik pardubským Židům vrchní rb. David Frank v Kolíně, r. 1858 rb. chrudimského a čáslavského kraje dr. Polát sehe k. R. 1863 spravoval matriky Jakub Hitschmann v Přelouči. Avšak ještě v únoru 1858 hlásili se Židé z rozkazu okr. úřadu na pardubském děkanství pro zjištění matričních změn v letech 1856 až 1857 7S).

Obřízku vykonával v prvých letech druhé poloviny stol. devatenáctého Isak Pfeifer z Roubovic a Jonas Goldmann z Heřmanova Městce.

Pro bohoslužbu vyzdvihla si náboženská obec v r. 1879—1880 úpravnou synagogu na Masarykově tř., čp. 237. Návrh stavby opatřil arch. Fr. Schmoranz ze Slatiňan. Budova, nákladem 28.000 zl. zřízená, rozšířila senově r. 190480).

Léta 1895 spojen byl se synagogou i samostatný ra-binát. Prvým správcem jeho byl Adolf Nenadl, rb., rodem ze Svratky. Zemř. r. 1930.

.) Nejstarší  urbář   pernšteinský  v   archivu  Národníh

2) Bílém.

s) Knihy Rudé města Pardubic III, A 5 násl. v archivu Měst.  musea  v  Pardubicích.  Sig.  Ag 98.

4)   Knihy    Kšaftovní    města    Pardubic    v    archivu    zemském v  Praze.

5)   Knihy  Smluvně  m.  Pardubic  v arch.   zemském.

6)   Knihy Rudé 1. c. I. B 9, D 4, E 3, J 9, K 6; II.  G 1, H 2, 4, 6; III. Cl, E4, 8, G9, H 5, J 8.      -

7)   Compendium   I.   magistr,   rady   Červenky;   Nechvíle,   Pardubice  126.

8)   Knihy  Rudé  1.  c.  III.,  J14.

8) Registra fin. arch. ve Vídni. Böhm. B. XIV. Opis v arch. zemském.

10) Compendium I. 1. c. — Při roku 1580 živil se tu židovský usedlík Lev.  (Knihy Rudé III,  M 5.)

al) Kniha Želená (gruntovní) m. Pardubic v arch. zem. v  Praze.

12)   Kniha Zelená 1.  c. W 56.

13)   Listář  pana   ředitele   Vambery  v  Pardubicích ") Listář pana řed. Vambery.

15)  Tamtéž.

I8) Knihy Rudé prodajův rolí, luk a zahrad. V arch. Měst. musea v Pardubicích. Signatura G 99.

17)   O   svém  sousedství.   (Poznámka.)

18)   Strážcem  pečeti byl  purkmistr.

19)   T. j. švédském r. 1639.

)  Listář pana ředitele Vambery.                      «*

)  List vkusně psaný v listáři p.  ředitele VaSnbery. **)  Z   toho   asi   pochází   r.    1640   konšelské    rozhodnutí,   že „Židé  venkovští,  ani domácí svatebního  veselí v městě,  ani  na předměstí   držet   nemají   pod   pokutou   20    kop    míšeňských". (Compendium I. 1.  c.)

23)   Při   sv. Třech   králích   a   sv. Janu   Křtiteli   —   ve   lhůtě pololetní.

24)   Listář p.  ředitele  Vambery.

25)   Listář p. ředitele Vambery.

26)   Za to platili Židé r. 1646 ročního platu 30 kop. (Comp. I.) 2?)  Malém — Bílém.

28) Listář p.  ředitele Vambery.

)  Srov.  Sakařových Dějin Pardubic  díl I.,  str.  136  násl. so) Listář p.  ředitele Vambery. sl)  Malém.

32) Listář p. ředitele  Vambery. 3S)  Tamtéž.

34)   Compendium VIL

35)   Počet   městský    z   r.   1659—1660    v    archivu   Národního musea.

s6) Zdá se, že poznámka v „Počtu" k „7. Jullij o odpeče-tění krámu židovského" vztahuje  se na  Daniele-

37)   Listář p. ředitele Vambery.

38)   Počet města  Pardubic  v  archivu Nár.  musea v Praze. )  Listář p. ředitele Vambery.

40)   Majestát   cis.   Leopolda   I.   v  Městském   museu   v   Pardubicích.  Sign. A B 57.

41)      Manual radní,  fol. 43.   (Opis v Compendiu  IV.)

42)   Léta   1674  „Jan Kazda,  jsouce   do   rady  na   poručení  za příčinou   Židův   tu   se   při   městě  zdržujících   obeslán,   jest  při něm  nařízeno,  aby  jich při  sobě  neponechával  pod propadnutím živnosti městské".   (Červenkovo  Compendium IV.)

4Í) Roku 1683 platili Židé nájmu z chmelovny 6 zl. (Urbář hejtm.  Lysandra v Měst.  museu.)                                           •*

li)  Compendium  IV,  191.

45)  Manual radní, fol.  335.   (Opis v  Comp. IV, 211.)

4C) V popředí protižidovského boje na pardubské radnici stál konšel Holub a městský syndikus. Ti dne „4. Marti 1723 upravili pro konšely relaci, aby se hejtmanovi list podal a v něm důkladně rozepsalo, že odtud Židé živí velikou prací a outratami vybyti byli; že také mrtvých tu nechtějí, au jest to špatná okrasa a sláva města". (Manual radní, fol. 344; Compendium IV.)

47)  Compendium IV, 191.

is)  Compendium  IV.

49)   Roku    1762    rozšířen   byl    hřbitov    kusem    pozemku    za 100 zl.,  od obce koupeným. Při smlouvě zavazovali se Židé ke zvláštnímu   úroku    ročnímu    1   zl.    (Červenkova    kronika   „Popsání" v majetku pana statkáře V. Červenky v Pardubicích.)  •— Roku  1806  prodala   obec  nový  pozemek  na   rozšíření  hřbitova za  120 zl.  a  4 zl. 30  kr.  ročního úroku.   (Comp.  VI,  151.)   — Posléze rozšiřoval se hřbitov r. 1837. •— Od r.  1883 zřízen jest nový při hřbitovech městských  (Prot.  radní.)

50)   Kamerální  rozkaz   z   23.   srpna   1697.   (Haubtinventarium z r. 1719 v zámecké registratuře  [Měst. musea] v Pardubicích.)

61)  Haubtinventarium 1. c.

52)   Tamtéž.

53)   Arnošt  Denis,  Čechy  po  Bílé Hoře  I,  456.

54)   Soupis panství z r. 1748 v Měst. museu bez sign.; Kablí-kovy „Paměti".

55)   Prothocoll  des  compendiosen Ausszuegs  aus  denen  v. K. Hof   an   das   Pardub.   "Wirtschaftsoberambt   Erlassenen   Verord-

4Í0

nungen ab. A. 1759 1. c. (V zámecké registratuře v Pardubicích bez  sign.)                    ■                           -

5") Vedle Sušického v Přelouči vynikl Salomon Friedländer se svým synem Löbl Salomonem.  (Prothocoll 1. c.)

67)  Prothocoll  1.  c.

6S) V Pardubicích, Dašicích, Semíně a Smrkovicích. (Prothocoll z 9. září 1761 a z 11. května  1763.)

59)   Prothocoll   1.   c.   —   Sušický   jednal,   tuším,   i   s   knížecí správou v  Nasavrkách  o   zřízení  vlněné  prádelny.   (Srov.   „Prothocoll" 1.  c. z 20. března 1764.)

60)   Dekret    dvorské   komory    z    12.   května   1764.    (Prothocoll 1. c.)

61)   Compendium VI.

62)   Compendium VI 1. c.

63)   Compendium V.

e4)  Matriky   pardubského   děkanství.

65)   Intimát  kraj.  úřadu  z   1.   února  1837  a  magistrátní   prohlášení ze 4. března 1837.  (Archiv Městského musea bez  sign.)

66)   Vrchního    správce    J.    Stěničky   „Beschreibung    d.    kam. Herrschaft  Pardubic"  z  r.  1801  v  archivu  Měst.  musea.

67)   Protokol  radní  v  archivu městském.

68)   Tamtéž;   dra  Červenky  či.  v  „Osvětě   Lidu"   r.   1914.

6°)  Protokol radní.                                          .        ...'.....

70)   Tamtéž.                                                             '     .             ■

71)   Místní přehled  města Pardubic z r. 1881.   (Tiskem firmy F. a V. Hoblík.)

72)   Catalogus   Cleri  diecése   královéhradecké.

73)   Protokol radní.

74)   Roku  1865   sebralo   se  pro   kraj.   rb.  dra  Poláčka  13  zl. 71 kr.  (Protokol radní.)

75)   Volba konala se 21.  ledna 1863.

70)  Protokol  radní  v   archivu  městském;   časopis   „Pernštýn".

77)   V  době  rozkvětu měla  škola  80  žáků.

78)   Na  středních  školách pardubských  vyučovali:   r.  1863  až 1864 Deutsch Samuel z Polné, r. 1864—1870 dr. Filip Poláček, rb.   (s   drem  Poláčkem   r.   1865—1866   Rosenzweik   Samuel,  rb. chrudimský), r. 1866—1869 Lederer Filip, r.  1869—1871  Franz Samuel  a  dr.  Somr,    r.  1871—1874  Bass  Josef,    r.   1874—1882 Baader   Jakub  z  Turnova,   Kohn  Abraham,  rb.  královéhradecký (1895— ? ),  od r. 1901 Nähnadl Adolf, rb.  pardubský.

7Ö)  Protokol  radní v archivu městském.

80) Při synagoze jest dům s bytem rabína a bývalé německo-židovské školy na pozemku r. 1862 koupeném. (Kniha pozemková.  Městská  pamětní  kniha,  644.)

4*1