Reach s manželkou Rosou, rozenou Löwyovou z Prahy. Bydleli v č. 23. Dítky byly Vilemína, Adolfína, Zikmund, Klára a Emilie. Reach byl u chudého lidu velmi oblíben, neboť léčil jej zdarma a také zemřel zcela chudým. Kdyňský lékař dr. Weisl mu rád poskytoval výdělek a dělil se s ním o ■ honorář za léčení dělníků v továrně Schmidtově. Reach zemř. r. 1869 a je pochován na žid. hřbitově v Loučímij kde jeho hrob je ve velmi sešlém stavu.

Šestou rodinou ve K. byl Michal Hahn s manželkou Reginou, roz. Freundovou z Oseká. Hahn byl krejčím a bydlel ve K. v č. 59.:Měli dítky: Jindřicha, Kateřinu, Jonáše, Františka, Josefa, Jindřišku; Leopolda a Marka. Poslední se jim narodil r. 1856, první r. 1839.

Zajímavý je zápis dětí rodiny Bacharachovy. Dcera -Barbora má několik dítek a všechny jsou zapsány jako nemanželské! Dalším pátráním došel jsem toho, že tyto dítky nebyly nemanželské, ale rodiče jejich nedostali povolení ke sňatku, asi z té příčiny, že nemohli zaplatiti velký poplatek, který se tehdy žádal. Byli oddáni dle ritu žid., žili spolu, ale úřady jejich děti zapisovaly jako nemanželské.

V   této   době   nebyl ve K. v matrice zapsán žádný žid. sňatek.

V  úmrtní matrice zapsáni jsou: Kateřina Hahnová, 74 let, zemř. r. 1819, Kateřina Hahnová, 49 let, zemř. r. 1823, Isák Beck, 79 let, zemř. r. 1829, Israel Hahn, 18 let, zemř. r. 1829, Anna Geschmaiová, 86 let, zemř. r. 1831, Jan Hahn, 60 let, zemř.  1831, Kateřina Ba-charachová, 74 let, zemř. r. 1833 a t. r. zemřel Mojžíš Bacharach, stár 66 let.                                '

Jelikož v této době nebylo ještě hřbitova v LouČími, pochováváni zemřelí v Poběžovicích (Ronšperku), v Nýrsku a snad i v Janovicích.        ;

Nejvíce rodin žid. v tehdejší době bylo v blízkém Prapořišti

Jsou to Efraim Lewy s manželkou Esther, roz. Wei-sovou ze Štěnovic u Plzně, byl obchod., bydlel v č. 4 a měli 8 dětí.

Löbl   Glauber   a   Cecílie   Kohnová z Puclic, obch. v P. č. 1. Měli 10 dětí a jedno jim zemřelo. . Matyáš   Kraus   a   Salömena Friedová  ze Žichovic, obch. v P. Dětí pět, samé dcery.

Eliáš Augstein a Ludmila Krausová ze K., obch. v P. č. 44. Dítek pět.

Isák Augstein a manželka Mina, roz. Wilmerová ze Schweißinku u Plzně. Byl obch. v P. č. 2. Dítek bylo sedm. Později přešel do K., jak o něm tam bude zmínka.

Rubín Augstein a manželka Františka Krausová z P. Obch. v č. 3. Syn Jakub nar. se r. 1801.

Lazar Weiß a Anna, roz. Krausová z P. Obch. v č. 3. Dítek bylo devět.

■ ■■ Eliáš Klauber (v matrice zapsán Glauber) a manželka Barbora, rozená Schwarzkopfová z Dlouhé Ysi. Obch. v P. č. 1. Dítek bylo 5.

Adam Glauber (Klauber) a Rebeka Kohnerová z Těnovic u Plzně. Dítky 3.

Abraham Klauber a Eliška Schwarzkopfová z Dlouhé Vsi, obch., dítky dvě.

Eliáš Klauber a Barbora, roz. Fischerova z Vesenic, obch. v č. 30, dítky tři.

Natan Bloch a Eliška Krausová z P., obch. v č. 3. Dítko jedno.

Zikmund Klauber a Julie Schwarzkopfová z Dlouhé Vsi, obch. v č. 1, dítě Mina, roz. r. 1839.

Dle úmrtní matriky zemř v P.:

R. 1818 David Löwy, 2 měs., t. r. Adam Glauber 56 let, 1809 Josef Löwit 74 let, t. r. Eva Lowitová 62 let, r. 1825 Marie Augsteinová 17 týdnů, r. 1827 Kateřina Augsteinová 2 roky, r. 1829 Terezie Laza-

rova 4 měs., t. r. Adam Glaubeř 9% t. a Josefa Glau-•berová 3% roku a Jakub Glauber 8 týdnů (patrně nějaká nákaza, které podlehly všecky děti této rodiny), r. 1832 Rebeka Glauberová 68 let, r. 1833 Mina Pitt-nerová 7 týdnů, t. r. Sára Schwarzkopfová 2V2 r., 1834 Emanuel Weiß 9 měs., t. r. Rebeka Klauberová 9 dní, 1836 Adam Schwarzkopf 4 roky, r, 1837 Matyáš Kraus -67 . let, 1838 Eva Lewitová 26 let a 1838 Tobiáš Glauber 20 týdnů.

Sňatky v Prapořišti konány tyto:

R. 1817 Jachim Glaser z Touškova a Marie, dcera Rubína Augsteina z P. •   -                               .....-

R. 1819 Lazar Bloch, obch. ze Švihová a Kateřina, dcera Rubína Augsteina z P.

R. 1819 Eliáš Augstein, obch v P. a Ludmila, dcera Marka Krause z JP.

R. 1821 Lazar Weiß, obch. ze Smržovic a Magdalena, dcera Marka Krause z P.

R. 1839 Samuel Borges, obch. ž Nýrská a Františka, dcera zemř. ^Enocha íbsteiná z Poběžovic.

Přes veškeré pronásledování žid. rod. v Koutě udržely se tam tyto rod. v době pozdější:

Dle záznamu výše uvedeného Mayer Epstein •v Koutě č. 5, okolo r. 1799.

Eliáš Mandelbaum a Františka Epsteinová z Kouta. Obch. y č. 90. Měli sedm dítek.

Enoch Ebstein a Františka Reichenbaumová z Če-čovic. Meh výčep kořalky v č. 5» Dítky 4.         .    ;

Eliáš Augstein a xLudmila Krausová z P. Obch. v č. 90. Jedno dítě jim zemřelo.              :

Sňatky v této době v Koutě nebyly žádné.    '

Zemř.: r. 1821 Salpmena Ebsteinová 63 let, 1822 Karel Mandelbaum 9 měs., t. r. Marek Mandelbaum 3 roky,- 1833 Šalomoun Ebstein 1 rok, 1834 Barbora Augsteinová 6 měs., 1837 Enoch Ebstein 84 let a 1838 Emanuel Augstein 2 r.

Nařízením dvorní kanceláře z r. 1837 zavedeny byly nové matriky, a tak od vedení matrik na katolických farách bylo upuštěno a Židé sami si matriky obstarávají. Obyčejně vedením matriky byl pověřen rb., který za to dostával zvláštní plat.

Matriky od r. 1839 a další našel jsem ve K. velmi dobře vedené a uloženy jsou u pana Mořice Augsteina, obchodníka ve K.

Po r. 1840 vyskytují se ve K. vedle již jmenovaných -žid. rodin tyto:

Adolf Augstein s manželkou Žofií, roz. Fleische--rovou, pak obch. obilím a majitel lihovarny Jakub Klauber a manželka Karla Hahnová, kupec Mořic Steiner a Klára Reachová, Vilém Sonnenschein a Aloisie Kohnová.

V  této době prádelna ve K. vzrůstá, vídenští továrníci přivádějí ji k. nebývalému rozkvětu. Pracuje pro továrnu nejen obyvatelstvo ve K. a okolí bydlící, ale i velmi zdaleka sem zboží upředené dovážejí, a těmi obchodníky jsou ponejvíce Židé.

V  továrně pracuje na ručních stavech 4 až 5 tisíc přadláků,  400   česačů   a   400 tkalců. V součtu jsou pojati i pracovníci z Chebska.

Kdyňská továrna sepisuje smlouvu s vídeňskou firmou, uměleckou barvírnou Martina Schmidta a Viléma Lautersacka, ve které jmenovaná firma se zavazuje řádně obarviti ročně na 4 tisíce kusů díla.

Po smrti Schmidtově továrna předána je společnosti, až konečně r. 1845 sepsána je smlouva na 8 let a tam nachází se 29 společníků s kapitálem 626.093 zl. a mezi těmito společníky je mnoho Židů.

R. 1859 zničil požár továrnu, ale tato se brzy pod dobrým vedením zaáe vzpamatovala.

R. 1870 byla továrna prodána a koupil ji J. Bondy, známý továrník z Prahy. Nový majitel utvořil z to-

várny akciovou společnost se jměním 750,000 zl. Státní úpadek r. 1872 továrna šťastně přestála a ředitelem jejím stává se rada Augustin Dehne. Ruční práce v továrně přestává a mění se ve výrobu strojovou.

Již po r. 1840 snaží se zdejší obchodníci obilím, z nichž jmenujeme zvláště Isaka Augsteina a Jakuba Klaubřa, obnoviti světoznámé trhy ve K. Guberniál-ním povolením ze dne 24. července 1846 povoluje se konati ve K. týdenní trhy obilné každou středu.

Tyto obilné trhy však dlouho se neudržely, neboť zdejší kraj není vhodný pro pěstování obilí, ale záhy nastupují na jejich místo trhy na dobytek, které na: bývají světového významu. Zásluhu o ně opět mají žid. obchodníci, kteří budou zvláště připomenuti v dalším pojednání.                                                ;

V  této době, okolo r. 1848, působí v blízkých Vše-rubech ranhojič a porodník Jiří Leopold Weisel.

V  letech šedesátých a sedmdesátých vyskytují se- ve K. tyto rodiny žid.: Kupec Marek Klauber s manželkou Annou, rozenou Kleinovou, kupec Jonáš Hahn a Anna, roz. Lowenthalová, učitel Josef Bloch s manželkou Barborou, roz. Špérbrovou, MUDr. Josef Weisl s   manželkou   Cecilií,   řoz.   Klaubrovou   z   Prapořišť, učitel Isak Hahn s manželkou Aloisií, roz. Lederero-vou,  obchodník Josef Weisl  a  Julie,  roz.   Schnurma-cherová,   obchodník   Josef   Schwarzkopf   a   Barbora, roz.   Hutterová,  po  r.  1880   přicházejí   do   K.  kupec Jakub  Weisl  a  Hermína,  roz. Wienerová, krejčí   Samuel Bichler a manželka Rosa, roz. Reisérová, učitel Šalamoun   Seger a  manželka   Žofie,   roz.   Munschová, v letech 90. vyskytují se ve K: synové Abrahama Augsteina Josef Augstein a Mořic Augstein, velkoobchodníci, pak obchodník dobytkem Leopold Hutter a  rb. Zigmund    Fischel    s   manželkou   Terezií,   roz.   Pop-perovou.

Vynesením min. kultu a vyučování ze dne 1. července 1895, č. 25.211 ex 1894, bylo nařízeno na základě t. zv. žid. zákona z 21. března 1890, ř. z. č. 57, zříditi nové obvody ž. o.

Nastala tedy změna vé K. a zřízen nový obvod ž. o. Dle nařízení museli býti k dosavadním členům obcí přibráni dva členové, které z řad Židů jmenovalo okresní hejtmanství, t. zv. důvěrníci, a dále musel býti k poradám zván i rb.

Nové volby vykonány a zvoleni: Mořic Klauber ze K., Josef Augstein ze K., Jakub Weisl ze K., Mořic Hoitäsch ze Všerub, Michal Klein st. z Pocínovic, Wolfgang Schwarz z Kolovče, Rudolf Lažanský z Loučími, Ludvík Hutter ze K., Josef Weisl ze Všerub, Josef Schwarz z Dlažova, Lazar Salz z Miletic, Michal Klein ml. z Pocínovic, Ludvík Hutter z Dlažova, Leopold Brandeis z Dlažova. (Zaznamenáno dle volební listiny ze dne 15. srpna 1894.)

Nový obvod ž. o., který dle nového zákona byl stanoven, zabíral obce: Kdyni, Kout, Prapořiště, Starec, Dlažov, Pocínovice, Všeruby, Koloveč, Loučím, Hlubokou a Lhotu.

ř"Rb. měl sídlo ve K.

Po letech devadesátých objevují se ve K. ještě rodiny: Ignác Beck a manželka Karla, roz. Mayerová, Mořic Augstein a manželka ivlára, roz. Mendlová, MUDr. Arnošt Pollatschek a manželka Berta, roz. Fan-tová, po jejím úmrtí Elsa, roz. Schreierová a j-

Dle protokolu voleb ze dne 29. října 1897 vykonány volby do o. ž.

Starostou po dvojí volbě stal se Josef Augstein ze K., místostarostou Mořic Hoitasch ze Všerub, v širším výboru byli: Marek Klauber, Mořic Šteiner, Leopold Hutter, Josef Hutter, Dr, Josef Weisl, Ignác Beck, Leopold Klauber, Abraham Weintraub, Adolf Glaser,

Ludvík Salz, Abraham Wachtel, David Hahn, Heřman Schwarz a Eliáš Schnurmacher. Pokladníkem byl zvolen Mořic Augstein, účetním Samuel Fischel, rb., za plat 36 zl., dozorci templů se stali: Marek Klauber ve K., Ludvík Hutter v Dlažově, Simon Hutter v Kolovči, Michal Klein v Pocínovicích á Mořic Hoitasch ve Všerubech. Do šestičlenné komise zvoleni: Josef Augstein ze K., Mořic Hoitasch ze Všerub, Jakub Weisl ze K., Leopold Brandeis z Dlažova, Wolfgang Schwarz z Kolovče a Rudolf Lažanský z Lou-čímd.

R. 1901 bylo v celé ž. o. ve K. 55 členů, z nichž platících bylo 52. Dne 3. prosince 1900 byl zase předsedou obce zvolen Josef Augstein «e K,

Spolek Chevra-Kadischa byl ve K. založen již r. 1889 a jeho stanovy schváleny vynesením okresního hejtmanství v Domažlicích ze dne 16. července 1889, č. 8469. Prvním předsedou byl Josef Augstein ze K., který se o spolek velmi staral a zejména pečoval o majetek spolku, kterým byl žid. hřbitov v Loučími. R. 1902 čítal spolek 29 členů. Hřbitov byl často opravován, tak na př. r. 1904 opravována hradba a dány nové pilíře k hlavním železným ozdobným vratům stavitelem Tomášem Babkou z Dlažova, vysázeny stromy a upraveny cesty. Dnes je hřbitov pravou lesní idylkou, je to palouček, obklopený kol dokola krásným jehličnatým lesem, pěknou kamennou hradbou ohrazený, vchod uzavřen krásně pracovanými železnými vraty, cesty posypané pískem a náhrobky vkusně upraveny. Zásluhu o to mají bratři Josef a Mořic Augsteinové ze K.

Dne 22. září 1904 vypsán byl konkurs v ž. o. ve K. na místo rb. Roční plat nabízen 1000 K, při druhém souběhu byl zvýšen na 1200 K, dále měl rb. byt, palivo, výnos schechita 300 K, plat za psaní matrik, za vykonávání nábož. obřadů a za vyučování na obecné a měšť. škole israel. náboženství. Tehdy bylo ve K. 12 až 15 žid. dětí, které navštěvovaly zdejší školy.

Prvním   rb.   byl   ve   K.   Sigmund   Fischel   od

I.  květná 1895 do 10. května 1902.

R. 19Ö4 byl ve K. rb. Josef K r a u s, který tady působil od 17. srpna 1902 do 4. září 1904. Odešel bez výpovědi dne 20. září 1904.                                     ■

Na vypsání konkursu přihlásil se dne 1. dubna 1905 Adolf U r b a c h, který působil do 12. července 1908.

Pak byl zvolen rb. Ezechiel N. u s s b a u m, ale že neznal česky, odešel již 1. dubna 1910.

Nato působil ve K. rb. Sigmund Beinkeles od

II.  července 1910 do 11. března 1911.

Po něm přišel poslední rb., Alois Schirenz z Prahy-Libně, od 15. července 1911 do 15. srpna 1914.

Od vypuknutí světové války nebyly konány schůze ž. o. ve K. a také scházejí -veškeré zápisy. Jen dne 9. února r. 1916 oznamuje se okresní školní radě v Domažlicích, že nelze najíti uč. n. ž. Obec nemůže najíti ani zkoušeného uč. n. ž., na všechny vyhlášky se nikdo nepřihlásil. Případné sňatky, pohřby a pod. koná ve K. rb. z Klatov.

Dle zápisu z 1. list. 1909 bylo ve K. 51 platících členů v ž. o., a to ze K. 15, z Dlažova 10, z Kolovče 14, ze Všerub 8 a z Pocínovic 4.

Zdejší obec nestačí  již  vydržovati  synagogu  a' rb. a začíná  se uvažovati,  aby K.  byla  připojena k některé blízké ž. o. Připojení k Domažlicím se odmítá, namítá se z důvodů talmudu, který zapovídá Židům o  velkých  svátcích  konati cestu  delší  jedné  hodiny. Mnozí ze zdejších Židů protestují proti vysokým poplatkům, které musí o. ž. odváděti a hrozí, že raději *.  , z církve vystoupí. Židů v této době ve K. i okolí stále 'jf ubývá, stěhují se do velkých měst.