byla horlivě vyvíjena v následujících spolcích: Spolek pro podporování chudých a nemocných Židů, zal. v r. 1809.

Spolek pohřební, který byl také majitelem pohřeb, vozu, žid. krejcarový «polek, Spolek židovských paní, spolek „Bikkur Cholim", který existoval do r. 1888 a byl přeměněn v r. 1889 na dobročinný spolek Kranken- und Nächstenliebe-Verein in M.

Vroce 18 2 2, dne 15. března, narodil se v M. H. Leopold Kompert, syn Josefa Komperta5), obchodníka, a Zuzany, roz. Kinstlerové, dcery školního sluhy. Byl německo-židovským spisovatelem. Studoval na pražské universitě a jako vychovatel v rodině Andras-syho v Pešti účastnil se politického a novinářského ruchu v letech 1848—1852. Později se vrátil do> Vídně, kdež se oddal spisovatelství. Sebrané jeho spisy vyšly v 8 svazcích v Berlíně a v Lipsku. Jsou čerpány zejména z uzavřeného života židovského, jejž dovedl mistrně charakterisovati; vždyť se narodil sám v ghettu mnichovohradišťském8). Podle poznámky v knize Mannschaftsbuch der Stadt Münchengrätz z r. 1837 obdržel r. 1861 dle výn. vídeň. magistrátu č. 474 ze dne 9. března domovské příslušenství. Zemřel tam v r. 1886.

V r. 1 8 3 7 bydlelo v Hradišti 177 Židů 7). Připojuj! seznam, dle kterého je vidno, jakými živnostmi se hradišťští Židé zabývali: 2 obchodníci železem, 1 doktor medic., 2 krejčí, 1 tkadlec, 2 továrníci (Karton-fabrikant) (tiskárna látek — kartonka) a byli to Sigmund Hahn, naroz. 1790 a Moritz Mauer, naroz. 1799), dáíle 1 cukrář, 1 lékárník (Pharm. Mag.), 1 kar-tonážník (Schachtelmacher), 1 knihař, 2 zlatníci (Fal-kenau), z nichž pochází majitelé velkozávodu se zlatem a brilanty, Bratři Falkenau, Praha, Revoluční tř., dále 1 obchod střižním zbožím a 1 učitel (Privat-Schul-lehrer)  Samuel Donebaum.

Seznam jest však neúplný, neboť u mnohých Židů není uvedeno povolání, jsou zapsáni pouze jmény. V obecním chudobinci židovském, čp. XI (Gemeinde-spital), bydlila rodina Žida Markuse Winternitze se 4 dětmi.

V  roce   1847   dne  5.  dubna na  poděkování  země-pánu, že jej zvláštních židov. daní zprostil a tím izraelity stejných práv občanských oučastny učinil, konána byla   jako   ve   všech  jinýeh  městech   mocnářství   rakousko-uherského i zde v Mnichově Hradišti slavnost díkučinění. Slavnost konána byla v synagoze a  celebroval jí místní rabín doktor Marek Melis a kantor J.  Rosenthal,  poslední výtečný bohapěvec  s  nádherným,   dle   pravidel   hudebních   dobře   uzpůsobeným, cituplným,   srdce   dojímajícím  hlasem.   Slavnost  byla zdařilá a zúčastnili se jí izraeité z města i z okolí, jakož i mnoho příslušníků jiných náboženství.

Dle sčítání lidu, provedeného v r. 1848 v květnu, mělo město Mnich. Hradiště 4074 obyvatel (v r. 1930 — 3990), z toho bylo Židů 135.

V   r.   1852  zal.   byla  Ephraimem  Kompertem továrna na obuv (rukodílna). Výrobky této rukodílny vyvážely se až do Švédska, Ruska, Německa a Elsaska. Majiteli továrny  stali se později synové  František  a Edmund. Továrna svými dobrými výrobky získala si světového  jména,  trvá  až  dosud  a po  převrate byla přeměněna  na   akc.   s-pol.   Jejím  ředitelem   jest   pan Vítězslav G1 a s s e r.

V letech padesátých i šedesátých existovala také továrna na koberce (rukodílna) a chemická továrna, které obě patřily J. Poláčkovi. Prvně jmenovaná zasílala své výrobky rukodílné hlavně do Uher, Ruska a Polska, později zanikla. Továrna druhá trvá až na

Mnich. Hradiké 2                                                                                                  ■■    A

naše časy a byla po převrate přenesena do Prahy VIII. Majiteli byli Hugo Poláček a Jindřich B r i 11 ; byli dobrodinci chudých zdejšího města. Darovali sirotkům po legionářích v M. H. 20.000 Kč. R. 1928 pro chudé dítky opět 10.000 Kč a mimo toho každoročně velké příspěvky mnohým- místním spolkům. Jindřich Brill zemřel v r. 1921. Hugo Poláček zemřel v r. 1931 v Praze-Libni, byv upřímně želen všemi občany celého města. Na počest jeho vynikající lidumilné činnosti byla ještě za jeho života místním okrašlovacím spolkem, jehož byl zesnulý zasloužilým členem, pojmenována cesta v místním parku v sadech Legií  (lidově na Židovské stráni)   cestou Poláčkovou.

Julius Nettl

Do konce r. 1876 nemá o ž. v M. H. žádných záznamů o činnosti v obci, až teprve dne 4. února r. 1877 jest učiněn první záznam do nově založené knihy protokolní, který pojednává o Vykonané volbě starosty a obecních funkcionářů. Volby byly tehdy provedeny za přítomnosti . volebního komisaře J. Auera, úředníka c. k. okresního hejtmanství. Zvoleni byli: Marcus Fürth, st. o., Jindřich Faltin, pokl., Jonas Hahn a Adalbert Fanta, členy výboru. Odi výše jmenovaného roku až do r. 1892 jsou v obec. protokole zapisovány záležitosti finanční, školní, hospodářské, náboženské, spolkové a hřbitovní.

Každého roku konána byla mimo schůzí obvyklých jedna schůze generální. Pokud mi bylo lze zjistiti, byli starosty náboženské obce židovské následující pánové:

Marcus F ii r t h v letech 1877—1888, Jonas Hahn 1888—1891, Frant. Kompert 1891—1904, Bernard L e d e r e r 1904—1910, Gustav S t r o s s z Bělé pod Bezdězem 1910—1913, Jindřich Brill, Adolf B o n d y 1913—1918. Po převrate: Albert Ábeles, Zikmund Deutsch, Moric Lamm, ředitel v Bělé p. Bezdězem. Poslední zastává funkci starosty dosud. Matrikářem obce jest p. Julius Nettl, pokladníkem a místostarostou p. Karel Straka.

Rabíni a kantoři:

V r. 1837 Abraham G r ü n f e 1 d, rabín, nar. r. 1800 v Kolíně, v r. 1837 Josef Wirzburg, uč. pomocník (Schulgehilfe), nar. r. 1819 v Kolíně, v r. 1847 Dr. Marcus Melis, nar. r. 1811 v Praze (rabín), v r. 1847 Joachim Rosenthal, uč. pomocník (Schulgehilfe), nar. r. 1819 v Kolíně, v r. 1877 Emanuel P o 11 a k, Kantor und Lehrer, v r. 1877—1879 Jindřich L ö-belle, Kantor und Lehrer, v r. 1883 S. Fisch-m a n n, Kantor u. Lehrer, v r. 1884—1888 Boss. Kantor u. Lehrer, v r. 1888—1889 M. Bußgan g, Kantor u. Lehrer, v r. 1889—1891 Gabriel Gott-1 i e b, Kant. u. Lehr., v r. 1891 Siegm. Schreck er, Kantor u. Lehrer, v r. 1891—1920 Adolf Lieben, Kantor u. Lehrer, Max K o h n, Kantor u. Lehrer, Leop. Fischer, Kant. u. Léhr.,: Rudolf Freund, Kantor u. Lehrer, Gustav Blan, Kantor u. Lehrer, Isak Nettl Kantor ú. Lehrer. '         •

. Issak. N e t.t.l byl posledním rb. a uč. u o. židiovské. Na škole žid. nevyučoval, ta byla již zrušena pro nedostatek dětí. Nyní jezdí do města k náboženským úkonům rb. z Mladé Boleslave.

Při sčítání 'lidu, konaném v roce 1890, bylo napočítáno na okrese mnichovohradišťském 214 osob náboženství židovského.

Židé bydlili v následujících obcích: Bakov 10, Borec 2, Bělá p. Bezď. 20, Bítouchov-Malá Bělá 6, Čistá 2, Kluky 5, Kovánec 4, Kován a Krásnoves 7, Lítkoyice 7, Loukovec 6, Líny 3, Mnichovo Hradiště 123, Nová Ves u Branžeže 3, Velký Solec 2,-Vrátno 2, Skalsko 3, Zdar 7, Žehrov 2.

Ze zasloužilých Židů místní o. ž. dlužno jmenovati zesn. pana Alberta Ab e 1 es a, býv. starostu o. ž. v historické době popřevratové. Zesnulý, ač již starý pán, byl jedním z pokrokových Židů. Začal ód piky, bez groše, domohl se velkého majetku, avšak nezapomínal na Svůj chudý původ a rád se chlubíval, že chodil s pytlem po vesnicích. Kde mohl, přispěl nejenom chudému Židu, ale i jinověrci. V městě založil nadaci a z úroků nadace, té dostává chudý izraelita a po druhé křesťan při  osamostatnění se 3000 Kč.

Jinak se Židé ve městě živili převážně obchodem a mnoho jich, jak již předesláno, domohlo se značného jmění a těšili se u místního obyvatelstva velké vážnosti.

Těsně před válkou a v době válečné se bohaté rodiny židovské zde vyprodaly a odstěhovaly se do Prahy a jinam. Po válce již nevzrostl .počet Židů do předválečné výše. Ti, co zůstali, živí se obchodem a zastávají místa  úřednická v továrnách..

Dle poslední presenční listiny z roku 1932 čítá židovská obec náboženská v M. H. i s okolím (Bakov n. Jiz., Bělá pod Bezd'., Panin Dvůr, Skalsko, Vrátno, Podkován, Rostkov a Bezděz)  celkem 40 hlav.

r r am eny:

J.   V.  Šimák:  Dějinné  paměti   okresu  mnichovohradištského. Frant.   Kysela:   Kronika    ,Města  Mnichovo   Hradiště." Dr. J. A. Herold: Mnichovohradištsko přírodou i památkami. Tomáš Hindi:  Dějiny panství mnichovohradištského  v  rukopise,  zapůjčeno  p.  učitelem A.  Šimonem z Kláštera. Listinný materiál zdejší obce židovské. Pamětnice města Mnich. Hradiště.

1)   Václav Budovec z Budova,  narozen 28.  srpna  1551  v Ja-novičkách,   dnešních   Červených   Janovicích,   okres   kutnohorský, sťat   na   Staroměstském   rynku   pro   vzpouru   stavovskou   dne 21. června 1621. Vystavěl roku 1606 z tvrze Hradišťské zámek. Waldsteinové zámek zvětšili a jsou dodnes jeho majiteli.

2)   J. V. Šimák: Dějinné paměti okresu mnichovohradišťského, str.  236, 238.

3)   Město    Mnichovo    Hradiště,    rukopis,    kronika     od    Fr. Kysely.

4)   V  Pamětnici  města  Mnich.   Hradiště,  založ, v roce  1834, činí kronikář  zmínku,  že  hřbitov  židovský  jest  téměř  500  let starý,   což  jest   nepravdivé  vzhledem  na   přesné   záznamy   prof. Šimáka, který ve svém díle „Dějinné paměti okresu mnichovohradišťského činí první zmínku o  Židech v roce 1557

B)  Dle  matric,  záznamu.

e) Pramen     Dr.    Herold:     Mnichovohradišťsko     přírodou     a památkami.

7)   Mannschaftsbuch  der Stadt M. v. J.  1837.

8)   Pramen   Tomáš   Hindi:    Dějiny   panství   mnichovohradišťského,  v  rukopise.