Geschichte der Juden in Libochowitz.

Bearbeitet  von

Direktor Karl Křenek, Libochowitz.

T

ak jako z roztroušených sídlišť obyvatelstva před-historického kolem nynějších Libochovic vyvinula se za prvních Přemyslovců soustředěná obec, která již r. 1336 jmenuje se „městečkem", a to „hrazeným", ■— aby domoci se mohla rozličných práv a výsad, — tak později z rozptýlených rodin žid. po různých strast-ných dobách vyvinula se v L. obec židovská. Šlo to pomalu; alespoň zprávy o tom jsou velmi sporé.

Městečko L., které bylo od r. 1560 „panským městem poddaným", patřilo od r. 1336 do 1558 mocným pánům z H a z m b u r k a. R. 1558 přešlo koupí na hofmistra království Českého, Jana nejstaršího z. Lobkovic, který u císaře Ferdinanda I. vymohl, že L. vysazeny byly za město, které si mohlo voliti 12 konšelů, z nichž každý vedl jeden měsíc úřad purkmistrovský, a první z purkmistrů zván byl primátorem.

Majitel L. Jan III. z Hazmburka psal v srpnu r. 1538 Zdislavu Berkovi z Dubu, nejvyššímu hofmistru království Českého, toto:

,,Jakož jest pohnán před úřad Vaší Milosti a před pány vladyky krále Jeho Milosti rady soudu komorního poddaný můj Jakub Žid z Libochovic od Židů pražských pro suamu 43 kop 12 grošů českých, kteříž pokládají, že jsou za téhož poddaného mého Žida králi Jeho Milosti dali; ježto mě se zdá takový jich půhon býti nepořádný, poněvadž týž Jakub Žid poddaný můj berní J. M. krále podle jiných poddaných mých, jsouc pode mnou osedlý, z šacunku statečku svého jest dal, což jest na něho přišlo. Proto za to Vaši Milost žádám i tu víru k Vaší Milosti mám, že mimo to na téhož Žida poddaného mého těžkosti dopustiti neráčíte. ■—"

První větší bezpečnou zprávu o Židech v L. nacházíme v „Knize zápisu města Libochovic z r. 1455 až 1601". Čteme tam:

„R. 1583 ve středu po sv. Michalu, t. j. 5. října, páni purkmistr a konšelé města Libochovic nad. Ohří s povolením slovutného pana Jakuba Lhoty, hejtmana na Libochovicích, prodali jsou kus lada tři čtvrti provazců šíří a tolikéž zdylí k dědině kněžské, přináležející a po* dle vinice Karla Vodolána ležící Židům v Libochovicích bydlejícím nynějším i budoucím k pohřbu jejich mrtvých, a to na způsob tento: aby každého půl léta, počnouc při sv. Jiří 1584 a při sv. Havle téhož léta, po 12 groších míšeňských a také potom na časy budoucí i věčné úroku pololetního z téhož kusu farářům, kte-řížbykoliv tu v Libochovicích na faře bytem stálým byli, platili. Ä kdybykoliv který přespolní Žid s vůlí však Libochovických Židův tu na témž místě byl, od toho každého má též panu faráři Libochovickému 10 grošů míšeňských se dávati.

Actum zápisem za úřadu Floriana Rakovnického v pátek 13. dubna 1584."-------

V této době byli v L. kněží víry „podobojí".

Tento poplatek odváděli Židé faráři až do vyzved-

Dějiny Židů v Libochovicích.

Zpracoval

Karel Křenek, ředitel měší. škol v. v. v Libochovicích.

nutí poddanstva a do vyvážení pozemků z dávek em-' fyleutických.

V, dějepisném místopisu L. z 1878 od Josefa Čapka dočítáme se, že Židé přebývali dříve v blízké obci Radovesicích a že teprve okolo r. 1583 obec svou v L. založili, a že z času svého přebýváni v Radovesicích chovají staré desatero v hebrejském jazyku na pergamene psané.

V  době té přestěhoval se Krištof z Hazmburka ze značně zpustlého1 hradu Hazmburka  do L. a r.  1558 prodal  celé panství Hazmburské  (Libochovice, Rado-vesice, Klepy a jiné okolní vesnice) Janu Popeloví z Lobkovic, který v L.  co  v sídle svého panství vystavěl si zámek r. 1560.

O židovské obci v Radovesicích chybějí doklady. V gruntovní knize panství Hazmburského (1560—1581), ke kterému patřily Radovesice, neshle-dáváme se se jmény židovskými, kdežto v „manuálech města L." čteme: „R. 1564 koupil Abraham Benda Ži d grunt od Matěje Kadlce za 31 kop grošů mi-šenských a hned ho také zaplatil. Po jeho- smrti měl ho r. 1583 syn jeho Abraham. — R. 1583 prodal Šimon Žid dům svůj na náměstí (nyní městská radnice) Tomáši Rabuskému a sám si koupil 1588 dům jiný, ve kterém se uvádí ještě r. 1591.''

V   Radovesicích   objevuje   se   žid.   rodina   Israela F r a n k 1 a, který tam koupil r. 1 8 6 5 domek (č. 73) od Karla Šubrtá. —

V  zápisech městských se dočítáme, že r. 1630 koupil Huspekoviský dům dílčí (nyní č. 33 a 34)  M o y z 1 a M a u š 1.  Od r.  1633  měl  dům Maušlovský syn jeho Samuel  („Šmule" a od toho slul pak ten dům Šmu-1 o v s k ý. 13 strychů pole při něm zabrala vrchnost. Oba tyto domy za války třicetileté byly opuštěné, a tak když   za   Ferdinanda   III.   prováděla  -se   revise   majetků, zapsáno bylo v „Calculus Revisionis" 1654 v L. 47 domů osedlých a 21 pustých. Ve městě nebyl ani jeden  žid.   dům   osedlý, ale mezi pustými uveden byl dům   Maušlovský   a   dům Šmulovský.  (Dům Maušlovský koupil po r. 1654 od vrchnosti V. Kace-roviský za 70 kop. Když se r. 1920 opravoval, našly se uvnitř zdiva při dveřích zazděné hebrejské- písně Davidovy.) Při této revisi v r. 16 54   napočetlo   se v L. toliko 12 Židů. Na „předměstí" uvádí se dům Žida Abrahama. — —

Před ukončením války třicetileté uvádějí se ve spisech městských v rozličných částech města někteří majitelé domů:

Marek Žid koupil domek 1628.

Eliáš Žid koupil dům freimarkem. 1629.

J o j z 1 Ž id koupil domek 1636.

Zřízeno zde „židovskéměst o", v němž později z nedoistatku míst zřizovaly se „dílčí domy" a místo manželek množily se „hospodyně", -— — ■—

Vzdoir národohospodářským útiskům Židů v L. přibývalo, hlavně za vlády Dietrichsteínů od r. 1676, kterýžto rod měl osvícené a tolerantní hlavy. Též osvícenská doba císaře Josefa II. (1780—1790) byla pro ně příznivější. R. 1717 bylo zde 8 5 Židů a r. 1719 9 0.

V památkách městských uvádí se v r. 1720 Jakub Noel, Daniel Bárta, Bluma Berlín, Mendle Abraham. V r. 1726 Mojžíš David. V r. 1736 Slatinanský šenkýř, Aronova švagrová, Eliáš, Friedlant Daniel, Flekáč Abraham (Fleischel), Tomáš Filip,- Simku Izák, Krotě Aron. 1753 Jakub Löbel, jinak „Koza", Aron Šimon. 1788 Khue Wolf, Moises Popper. V roce 1791 Neph-tali, Ulmanová Sára („Schutzjüdin"), Pereles Abraham.

Obyvatelstvo „židovského města" r. 1787 (za Jana Karla z Dietrichsteinů):

(Domy označeny jsou římskými  číslicemi.) I. Abraham Jakub (židovský dům). II. Schöndl Plochin Žid.

III.  Josef Berl.

IV.  Místo panské (bývala šlachta židovská). . V. Selig Petschau (židovský dům).

VI. Lewy Heller.

VII. Šalomoun Metz (po něm vdova Elke.) VIII. David Wolf (po něm Aron Herschel). IX. Argö Lob. X. David Wolf.

XI. Dům židovský (majitel Dietrichstein). XII. (Neobydleu.)

XIII.  Lewy Heller (.židovský pohořelý dům).

XIV.  Skischl Abraham (po něm Chemdie Hersch). XV. Marcus Saar.'

XVI. Rifka Bunzel.

XVII. Mayer Altschul, Rive Sandl, Šajder Katman. XVIII. Josef Katz Joachim. XIX. Panská  vinopalna. XX. Jakub Löbel.

Obec židovská — Synagoga nebo škola. Počet   Židů   ve   stol. 19. stále   rostl. Dle   „M a n n-s c h a f t s b u c h" města L. z r. 1 8 4 6 bylo v židovské čtvrti čísel I—XXVII; poněvadž   ale   byly   dílčí domy (Vx, V2 . . .), udávalo se domů 52, v nichž bylo 21 žid. rodin se 196 obyvateli. V městě branami hrazeném bylo 16 rodin žid. s 65 obyvateli. Celkem bylo 37 žid. rodin s 261 obyvateli. Uvážíme-li, že všeho   obyvatelstva   ve městě   bylo 1575, je z toho patrno, žé Židů bylo 17'5%.

Jednotlivé rodiny dle „Mannschaftsbuchu": a) ve čtvrti židovské:

Leopold L e d e r e r, obchod kožemi, Izák B r i 11, L ö w i,   ranhojič,   L ö w i,   ob-

obchodník,  Joachim   L ^ .. -,   ___    „

chodník, Leopold Löwi, mydlář, Aron Grünsburg, lokální rabín, Josef B r i 11, hausírník, Aron Menzel, obchodník, Mořic R a p p, Herschel B 1 o c h, hausírník, Löbel Steiner, sklenář, Veith Kuh, nájemce polí, Nephtali S o h r, švec, Šimon Kuh, obchodník, Šimon Neusckul, hausírník, Josef L e-d e r e r, Israel S o hr, hausírník, Löbel Katz, krejčí, Markus Katz, obchodník, Moser K o h n, vařič potaše, Josef Löwi, soukromník;

fejveměstěbranamihrazenémbydleli: Joachim Popper, Markus Getreuer, Karolina Getreuer, Leopold   Röhr, Eliáš   F a n t a,   Eliáš Getreuer, rukavičkář, Josef Grünfeld, Rozálie L e d e r e r, Tereze  Kuh, Joachim   B 1 o ch, hausírník, Leopold Getreuer (handeis jud), Filip B r i 11, sklenář, František  Getreuer  (hausírník), Herman Steiner, hausírník, Wolf H e i 11 e r, řezník, Josef •   Weisberge r, pachtýř vinopalny  panské.

Vrůst židovského obyvatelstva.

V „U r b a r i u m" města L. z r. 1851 uvádějí se žid. majitelé domů: Jakub Neuschul (č. 7), Steiner (č. 36), Vilém Lewi (č. 77), B. Bril (č. 105), Izák Popper (č. 108/6), Šimon Grünfeld (č. 96). Josef Čapek uvádí ve svém „Dějepisném místopisu" L. při r. 1876 žid. domy ve městě původně hrazeném tyto:

Jakub Neuschul (č. 7), Anna Steinerová (č. 95), Mojžíš Kuh (11 a), Adolf Getreuer (13), Jakub Lederer (č. 32), Juda Kuh, Herman Steiner (36), Jakub Lederer (38), Joachim Bloch (47), Juda Kuh (39), Joachim Fanta (49 a), Mořic Neustädte! (59), Mořic Weisberger (68), Marie Griinfeldová (96), David Popper (100), -David Weinberg (105), Juda Kuh (1Í2), Albert Sohr

(8).

Celkem měli Židé 18 domů ve městě. Ve čtvrti žid. bylo v rukou žid. 21 domů (v rukou křesťanských 6 domů).

Celkem bylo v L. v r. 1876 195 domů křesť. a39domůžid.

Sociální poměry Židů v Libochovicích.

Jako všude po Čechách, tak i v L. tvořili Židé zvláštní třídu obyvatelstva, která až do r. 1848 v občanském životě v rozličných směrech byla značně omezována. Uplně na roven ostatním občanům postaveni byli teprve r. 1867. Předtím Židé, uzavřeni ve své žid. čtvrti (zvané Josefské), odloučeni byli od ostatního obyvatelstva v městě; práv nepožívali, za to, že je vzala vrchnost pod svou ochranu, museli jí platit daň židovskou „Schutzgeld". R. 1784 Joachim Berl Levý „S c h u t z j u d e". R. 1791 Sára Ulmanová „Schutz-j ü d i n" a j.

R. 1734 zaplatilo v L. vrchnosti 16 rodin Schutz-geldu 90 zlatých rýnských. (Na rodinu by to činilo teď 20 Kč 06 hal. Tehdy na tu daň za jednu rodinu by musel pracovati zedník 14 dní, dostala by rodina za tu daň 37 kg hovězího masa nebo 2 strychy ječmene.) Za tuto daň požívali Židé od vrchnosti nejen ochrany, ale dostávali mnohé výhody při ženění a pod.

Vzdor tomu ale museli snášeti z různých, často i vymyšlených důvodů mnoho útisků á protivenství.

Dřívější sociální postavení Židů v Libochovicích charakterisuje výborně Alexander Gúndelfinge r ve svých zápiscích pro „P ohřební bratrstvo vLibochovicích" dne 1. prosince 1900. Byl členem náboženské israelské obce v L.; — muž .vysoké inteligence, hluboký myslitel a pravý praktický filosof. Zápisky své psal r. 1900. („C hronik der Libochowiťzer Israeliten -Gemeinde. l. Dezember 19 00.")

V zápiskách píše: „V první polovici 19. stol. bylo zapotřebí míti pevnost charakteru, zmužilost a sebevědomí hlásiti se zřejmě k židovství, pro nás Židy nechť platí sentence: ,Je enger die Gassen des Verkehrs, desto offener und weiter die Herzen ...'":— „S uspokojením tvrditi mohu, že naše rodné měsLo L. v celku s velkou snášenlivostí k nám se chovalo." — „Vrchnosti přicházely nám vždy s ochotou vstříc, když jsme se k nim o pomoc obraceli. Platí to zejména o posledních členech «rodiny Dietrichsteinské, —- osvícenské a naskrz tolerantní."-------

Zajímavou episodu podává ve svých zápiscích. Do r. 1848 nebyly všecky úřední dopisy na Židy titulovány jinak, nežli „Žid"; na př. „Steiner Žid", Levý Heller, Schutzjude, Jakub Gúndelfinger, první v Čechách zkoušený pro obřízku rituální (Diplom: „Geprüfter autorisierter Operateur zur Vornahme selbständiger Beschnei-