osvětlena. V Kralupech byla též žid. náb. škola od • /* Vlastní budově žid. obce a v r. 1896 byla z důvodu národnostních zrušena. Na škole působil učitel bimon A b e 1 e s ; z dřívějších rabínů a učitelů jmenujn J Löwy, A. Ehrlich, J. Springer, J. Traub, VI. *reud, Karel Polák; do r. 1926 vyučoval Schwarzovi' 'V' 1926 u£itel J- Altschul, 1928 prof dr. utakar Kraus, rabín v Libni substituuje nyní rabma. Společně s žid. obcí v Postřižíně je rr a--u ■ ?ech sP°leJí Svatého bratrstva „Chevra Jvamsa , jejíž starosta byl r. 1893 Josef Neumann a nyní _. od r. 1929 - starosta ž. n. o. Viktor S o m-mer.  Í3  mm  společně spravují ž. n. o. tito pánové:

R. Fischer senior, Josef Neumann, MUDr. Josef Felix, Bedřich Neumann (od r. 1904 do 1928), Robert Neumann  (od r.  1928 do  1929).

V knize katechety Jul. Nádvorníka „Z dějin Kralup n./Vlt.'" není o Židech v Kr. a okolí and nepatrné zmínky. Přece nepochybujeme, že v městském archivu v Kr. a v knížecím archivu Lobkpviců v Nelahozevsi n./Vlt. bude veliký počet listin a důležitých příspěvků k poznání dějin Židů v tomto kraji. Matrika o narození, svatbách a úmrtích Židů v Kr. a okolí byla do r. 1896 vedena na katol. farách. Od r. 1896 je žid. matrika ve Velvarech, kde jsou uschovány i všechny důležité listiny těchto ž, n. o.

Geschichte der Juden in Kuiiratilz bei Prag.

Bearbeitet von Jaroslav Rokycana, Prag.

Zj malé farní vesničky uprostřed lesů, jejíž vznik připomíná se již r. 1287 a jejíž kostelík pochází z XIV. stol., vzniklo dnešní malebné městečko. Fara, v husitských dobách zaniklá, byla obnovena r. 1736, kdežto kdysi významný kostelík sv. Jana byl r. 1787 zrušen a časem úplně zničen.

Od r. 1336 držel ves pražský měšťan Velf Frenclín, po něm tu byla rodina Bohuslaviců. R. 1407 koupil Kunratice král Václav, jenž tam na návrší v lese počal stavěti (r. 1410) Nový Hrad čili „Wenzelstein", na němž také r. 1419 zemřel. Potom tu sídlila královna Žofie. R. 1421 byl hrad Pražany zbořen, takže na naše doby jen nepatrné rozvaliny připomínají jeho jméno. — Potom drželi kunratické zboží zápisně od cis. Zikmunda pánové z Rábí r. 1530, Václav Zima z Novo-sedel, dále r. 1541 Hysrlové z Chodův, r. 1602 Josef Pražan, jenž byl předkem Voříškovských z K. Rod ten byl vystřídán r. 1665 Maximem Malovcem z Ma-lovic, r. 1795 hrabětem Clam-Martinicem, od něhož r. 1801 přešlo allodiální panství, k němuž náležely i dvory Šeberov a Hrnčíře (944 ha) v majetek p. A. Korba z Weidenheimu.

Hojné zprávy o K. jsou v kronikách Fontes rerum Bohemicarum, Prameny dějin českých, Jos. Emier, díl IV., Kronika Zbraslavská, Kronika Františka Pražského, Kronika Beneše Krabice z Weitmile a j. Do r. 1921 náležela obec K. do soudního obvodu nuselského v polit, okresu Král. Vinohrad, avšak naříz. vlády z 19. prosince 1921 (Sb. z. a n. 459) byla obec z tohoto soudního okresu vyloučena a odtud připojena k okresu zbraslavskému.

Žid. obec byla v K. od nepamětných dob! Blízkost Prahy, v jejím žid. městě bylo cizím Zidlům s velikou obtíží dostati inkolát, způsobila, že žid. osady na vzdálenějším jejím okraji (Michle, K., Zbraslav, Libeň a j,) početně dosti rychle rostly. Zvláště významu nabyly v době vyhoštění Židů z Prahy za cis. Marie Terezie, kde se značný jich počet mohl ubytovati přechodně a odtud navštěvovati za dne Prahu. V K. byla — ještě před zákonem cis. Josefa II. — žid. matrika a k ní přináležel veliký katastr obcí. Žid. hřbitov obce K. byl daleko odtud v lesích, v Křížkově Üjezdci u Jílového.

Vzdálenější osady žid. pochovávaly své mrtvé do T ř-e botová u Kosoře, kterýžto hřbitůvek byl z roz-kazu'riejy. rady obcí žid. v Čechách katalogisován a popsán v r. 1930 prof. drem Jakobovicsem. Z cenné této monografie, která bohdá brzy vyjde nákladem jmenované korporace, uvádím, že nejstarší tam zjištěný náhrobek pochází z r. 1760, že však mnohem starší kameny budou — hluboko v zemi zapadlé. Náhodou je onen nejstarší — z r. 1760 — pro dějiny Židů v Čechách o velké důležitosti, neboť náleží Jakubovi synu Sondel Popper na Smíchově — patrně bratru primátora Židů Wolfa Poppera z Březnice.

Dějiny Židů v Kunraticích u Prahy«

Zpracoval Jaroslav Rokycana, Praha.

Dojemný je nápis na náhrobku Samuela Ballen-bergera, praotce známého českožidovského tiskaře Leopolda Ballenbergera:

„Místo odpočinku zbožného manžela, laskavého otce a učeného rabína Samuela Ballenbergera. Zde je ukryt skvost svého rodu, čest a nádhera Israele, veliký učenec a věhlasný rb, Samuel Ballenber-g e r, syn rb. Jakuba bl. p. z Bamberka (!!). Samuel zemřel 6. adaru a byl pochován v úterý dne 7. adaru 5614 (1854). A jeho lét bylo 82. Otče! což máme Ti postaviti jen kámen k uctění tvé památky? Jen ten že by měl zvěstovati budoucímu pokolení Tvou dokonalost? Což možno na kameni sděliti budoucím pokolením o Tvém konání a o Tvé moudrosti a obdivuhodné učenosti Tvé a spravedlnosti? Věru! zub času zničí jej záhy a kámen zvětrá, po letech — a kámen tu nebude! Ty však máš nehynoucí pomník na výsostech; tam je zaznamenán prstem Božím na věčnost! Andělé míru obdarují Tebe kruhem slávy. Tvůj duch vznášeti se bude v září nebeské a bude účasten věčných radostí v oblastech života.

Jeho duše budiž spojena se svazky života!" Abychom si dnes mohli učiniti obraz, kolik Židů z venkova v posledních desetiletích se odstěhovalo do Prahy, nahlédněme jen do „Statistického popsání okresu Zbraslavského" z r. 1879! Tam najdeme v obcích — některých dnes zcela prostých Židů — tento jich počet:

Bojanovice 5, Černolice 22, Černošice 5 Chuchle 5, čisovice 9, Davle 7, Dobřichovice 51, Hvoznice 25, Jíloviště 4, Klínec 8, Kosoř 14, Kytín 11, Locho-vice 11, Lety 11, Lipany 4, Lišna 7, Lochkov 10, Mníšek 61, Modřany 3, Mokropec 14, Radotín 9, Řevnice 8, Skochovice 9, Slivenec 10, Štěchovice 18, Točná 21, Třebetov 5, Voněklasy 22, Záběhlice 10, Zbraslav 65.

Užší obvod žid. obce v K. mohl jsem již před r. 1852 přesně určiti a to v knize rab. Alb. Kohna „Die Notabeinversammlung der Israeliten Böhmens" (Vídeň 1852). Byl to obvod „Kreisrabbinatu Karlin-ského", kterýžto úřad, zastával tehdy rb. M. Perl, sídlem v Libni:

Kunratice 9 rodin, Hostivař 1 rod., Šebeřov 1 rod., Keeg (Kyje) 1 rod., Záběhlice 7 rod., Práče 1 rod., 1 synagoga (v K. nebyl tehdy vlastní rabín).

Blízkost velké Prahy zavinila značný odliv žid. rodin z tohoto (gbvodu. Ještě r. 1910 bylo: v Kunraticích 13 Židiů, v Libuši 7 Židů.

V r. 1921 poklesl tento počet v K. na 4, v Libuši na 1 Žida.

R. 1894 bylo předst. ž. o. K. takto sestavené: Daniel Wiesner v Šebeřově, stár.; výbor: Ed. J a-k e r 1 e v Písečnici, Hynek Back v Jesenici, Lazar Jakerle v Kunratici, Josef Vogel v Libuši, Josef Polák v Šebeřově. Učitelem náb. a kt. byl tehdy