Dějiny Židů v Khicenicích u Tábora.

Zpracoval

Jaroslav Polák-Rokycana, Praha.

U

Uějiny jedné z nejstarších žid. obcí na Táborsku nelze psáti bez účinné pomoci se strany nežidovské! Za některé, byť i neúplné informace o někdejší ž. n. o. v Klučenicích vděčí redakce tohoto sborníku řídícímu učiteli Janu Pelichovi, který sdělil, že na tamním farním úřadě je žid. matrika ještě z dob, kdy tam nebylo ž. n. o. Dále sdělil, že ve škole nalézá se archiv od r. 1718, obsahující spisy duší farní osady kluče-nické, kde lze i zjistiti sídla a počet Židů. Cenný historický materiál o tom je uložen též v archivu řádu Křižovníků v Praze, který tu má velkostatek. K ž. n. o. v K 1 u č en i cí c h přináležely do r. 1923 -— kdy přestala existovati — tyto obce: Chrást, "Vol-týřov, Záhořany, Lašovice, Kosobudy, Milešov, Ko-vářov,   Předbořice,  Radvanov,   Kotyřiná   a  Kostelec,

Klučenice 1

Dřívější starostové ž. n. o. byli: Hynek Neumann v L.a šovicích, který úřad ten zastával do r. 1923 plných třicet let, a Josef K o h n z Předbořic (1923—1929). Na zdejší synagoze (od r. 1860) působili rabíni Jakub U t i t z a Šimon töwya (r. 1922) Bohumil Schnabl. Posléze bylo v celém okolí 14 přísl. ž. n. o., z nich jen 12 poplatníků; proto byla ž. n. o. nucena připojiti se k ž. n. o. v Milevsku, kde jest rabín, matrikář a pod. Posledním starostou této ž. n. o. byl od 25. září 1929 Hynek K o h n v Radvanově. Budova synagogy byla prodána. V blízké obci Kovářově je dosud žid. modlitebna a je tam starostou Filip A11 i n a, obch. v Kovářově. Na gomníku padlých vojínů ve světové válce je též jméno Žida, Emila Vodičky z Petrovic.

Dějiny Židň v Kralupech n./VL

Zpracoval Jaroslav Polák-Rokycana, Praha.

Zjidovská náb. obec v Kralupech n./Vlt. vznikla teprve kolem r. 1870; v prvním desetiletí svého trvání sdružila Židy v Kralupech a v blízkém jeho okolí v modlitební spolek se sídlem v Mikovic ich, kde r. 1873 působením prvního starosty J. Weisse vznikla   malá   modlitebna.   Když   pak   byla   zřízena

nich Židů, kdežto ona nejstarší — v Postřižíně — je dosud o svátcích užívána. Kdo by chtěl znáti dějiny žid. obcí Vojkovic a Postřižína,' nemusel by hledati v archivech; stačí jen odkaz na cenné dílo Vojty R a k o u s e (Oesterreichra) ,.Vojkovičtí a přespolní"  a  tichý,  nenáročný život  těch  někdejších

Josef Neumann

Mořic Neumann.

Viktor Sommer

Bedřich Neumann

Julius Katz

Marek Ehrmann

Otakar Neumann

z Mikovic do Kralup dobrá silnice a všechen obchod odtud se tam táhl, přesídlila se ž. n. o. rovněž do Kralup, kde r. 1893 bylo již 264 Židů. Ž. n. o. v Kralupech sestává dnes z těchto obcí: Kralupy, Chvatě-ruby, Minice, Mikovice, Holubice, Kozinec, Üjezdec, /jákolany, Otvovice, Zemčáky, Volovice, Blevice, Le-šany. V blízkém okolí Kralup jsou památky někdejších starých žid. obcí; tak jsou v Blevicích a v Postřižíně staré žid. hřbitovy, které byly zrušeny r. 1875, pak staré modlitebny ve V o j k o v i-cích  a v  Ješině,  zrušeny  odchodem všech  tam-

obyvatel, vesnických Židů, projde před zrakem čtenáře jako na plátně v biografu. Dnes jsou v Postřižíně jen ti mrtví Židé na tamním hřbitůvku.

R. 1893 byl starostou ž. n. o. Josef Neumann: zást. starosty Heřman Neumann, pokl. Hynek Neumann, či. výboru Ferd. R e i m a n n. Modlitebna v Kralupech byla postavena r. 1874 a měli o ni největší zásluhy M. Ábeles z Mikovic a Heřman Neumann; starostou modlitebny byl Leop. Fischer, majitel pivovaru. Za starostenství H. Neumanna byla modlitebna důkladně renovována a elektr.

Kralupy i         21*

333

Kraluji 1