Černolice, Češtin (okr. Klatovy), Davle, Holin, Hlubo-čepy, Hýskov (okr. Beroun), Choteč, Chudobice (?), Chuchle Malá, Klínec, Kosoř, Kunratice, Lahovice, Lety, Libuš (u Prahy), Lipany, Lipence, Líšniee, Li-teň, Lochkov, Moráň, („panství Kazňov"), Mníšek, Modřany, Mokropce, Horní Ves, Nová Ves (okr. Dobříš), Ořech, Praha, Radotín, Roudnice, Řeporyje, Ěev-nice, Slivenec, Suchdol (u Prahy), Trnová, Třebotov, Uherský Brod (Morava), Vrané, Všenory, Záběhlice, Zbraslav a posléz Zvol (okr. Jílové), takže z obcí těch jest 266 zápisů.

Ze zápisů těchto v přehledu obcí i jmen rodin žid. vychází najevo, že rodiny ty usazeny tehdy byly na Zbraslavsku hlavně jako obch. a kupci i kramáři, zprostředkující nejen prodej dobytka a potravin a nápojů (lihovin), ale v době té hlavně i stříž vlny, domácího plátna, koudele, lůj a kůže, jak to dokazovalo tehdy 31 živností takových v okrese. — Pak nejvíce bylo řezníků 8, pachtýřů statků 4, statkáři 3, sklenáři 2, vinopalníci 2. Úředníků byly též jen 2 případy.

Zajímavo ze srovnání jmen těchto rodů venkovských je, že asimilovala se tehdy z většiny něm. jmen též řada jmen úplně českých, jako: Brumlík, Czysař (Slivenec), Klepetář (Radotín), Kohout — Skohut (Kunratice), Král (Zbraslav), Pátek (Černolice), Rezek a Stránský (Vrané), Vocásek (Lahovice) a Suchářípa (Točná).

Z nejčelnějších rodů žid., rozšířených v několika obcích okresu, byly rodiny: Ekstein (Lochkov, Sli-venéc," Zbraslav), H ar tma na (Čísovice, Lipenec), Jakerle (Kosoř, Lipany, Lipenec), König (Lipenec, Zbraslav), Rezek (Choteč, Slivenec, Trnová, Vrané,' Zbraslav), Richter {Lipenec, Lochkov), Veiner (Lochkov, Sidka, Zbraslav), Weisskopf (Slivenec, Zbřaslat), U r b á c h (Černolice, Vrané, Všenory) .

J. G. Sommer ve svém spise z r. 1849 „Das Königreich Böhmen" v 16. díle: Berauner Kreis, uvádí počet žid. rodin takto: Buš, 1 žid. rodina, Čím, z 397 obyvatel 5 žid. rod., Davle, z 517 obyv. 5 žid. rod., Hvozdnice, 1 rodina, Křížov 1 rod., Mníšek (panství 3127 obyv.)

4  isr. rodiny, Äidka, z 313 1 žid. cod., Trnová, z 276 obyv. 4 žid. rod., Všenory, z 258 obyv.  11   žid.   rod, Vonoklasy, z 288 obyv. 18 žid.   rod.,   Z.   na  panství 7, 9171 obyv. 10 žid. rodin a Z. sama z 1420  obyvatel

5  isr. rodin. — J. Liehmann, okresní tajemník zbraslavský,   v  r.   1874 uvádí ve  statistickém výkazníku z 21.532 obyvatel vyznání žid. 477 lidí, tedy průměrně něco nad 2%, což je více o jednu  polovinu  procenta než obvyklý v Čechách na  venkově  průměr' v   letech osmdesátých.

Statistiky ty souvisí zřejmě se stanovením zemského zákona z 21. června 1877, kdy určeny obvody ž. o. s jedním rb., a menší s učitelem náboženství a vydržování modliteben „s jazykem v obci obvyklým", což ve Z. stalo se od r. 1896, kdy v modlitebně (čp. 155) zavedeno české vyučování náboženství a úřadování. N. o. ž. ve Z. vytvořila se spojením 3 dřívějších pohřebních spolků v Lochkově-Slivenci, Kosoři-Třebotově a ve Všenorech.

Davle s okolím zůstala samostatnou, pohřbívajíc na Dobříš. Synagoga davelská v nynější podobě pochází z let 1880.

K davelské obci, v níž nejprve starostou byl Mích. SeidJ, nyní Ludv. Rezek, shromažďují se též z osady Sázava a četněji z obcí: Slapy, Štěchovice a Záhořany.

Ve Z. ^ořad starostů n. o. ž. byl následující: Jos. Priester, K. Steidler, K. Klein, Em. Rezek a nyní Ad. Weisskopf, současně též propagátor domácké výroby a průmyslu košikářského na celém Zbraslavsku, exportujícího do celé střední Evropy.

Ze zasloužilých osobností dřívějších časů (19. stol.)

Zbraslav S

312

v okr. zbraslavském nelze přehlédnouti isr. rodiny MendlůnaZ. (J. Mendl, kupec, Ludvík Mendl,. ranhojič, Markus Mendl, koželuh a Sam. Mendl, nájemce

Josef Fischl

Karel Fuchs

mýta a posléz lidumilností vynikající a dosud žijící rodák zbraslavský, emert. řed. vídeň. Bankvereinu, J. Mendel v Praze).

Z doby popřevratové vděčně vzpomíná se na pomnících padlých ve světové válce a za svobodu vlasti mrtvých legionářů, a sice ze Z.: Robert Feder a v Štěcho-vicích Rudolf Weigert.

Ke konci pak připomenouti jest, že nikoli zásluhou, ale chápanou povinností většina, rodin isr. na Z. jest uvědomení a smýšlení českého a demokratické republice věrného.

*) Die Angabe 1879. Encyclopaedia Judaica, Band III, Kol. 735, von Dr. S. H. Lieben ist nicht richtig.

Prameny:

Židé. Zikm. Winter: I. díl. Kulturní obraz' českých měst, str. 6, 123, 171—211, 286, 332, 372, 536, 549?, 600, 604, 620, (733. "' Židé. Zikm. Winter: II. díl. Kulturní obraz českých měst, str. 48, 137, 149, 152, 163, 180, 183, 201, 205, 230, 232, 274; 295, 296, 379, .422, 426 443, 444, 454, 467, 489, 497, 498, 558, 616, 661, 664, 671, 702, 721, 762,773, 827, 829, 831, 842; 843; 862, 864, 865, 871, 875.

Židé. B. B on dy, upravil Fr. Dvorský. Historie Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od r. 906 do r. 1620. Vydal ŘivnáČ 1906. Materiál: dějepisný, listinný, vypsání z kronik, rejstřík věcný i osobní (domácích i cizích), 1000 let nepřetržitě v Čechách, obchody, platy, obrana, pronásledování, stěhování, bully papežů 1247, 1272, 1422, 1447, 1540. Základní řád Židů v Čechách, „O chr anný li s t" od Přemysla Otty II. potvrz. Václav. IV. r. 1300 (obnovil Karel IV., Václav IV.), souditi jen král. ůř., 1500 sněm český, neutiskovati Židů, potvrdil Vladislav 1570, Ferdinand 1527, Maxmilián a Rudolf II. potvrdil svobodu žid. účastenství při vítání a korunovaci králů. Pobrání knih žid. 1324, synody žid. 1348, 1605, za Ferd. I. vypověz. Židů ze země, špehy pro Turky, glejt na zůstav, v Č. 1546, 1000 jmen žid., též českými jmény.

Davle.

Isr. nábož. obec v Davli je dnes odbočkou obce žid. na Zbraslavi, avšak v r. 1880 byla konstituována jako samostatná nábož. obec s prvním stár. Mich. Seidlem v čele. Předtím se zde ustavil spolek žid., který pak v důsledcích zákona o žid. nábož. obcích zadal vlastní stanovy. Tato žid. obec soustředila některé menší vůkolní obce, v nichž žil roztroušeně menší počet žid. rodin: Hvozdnice, Měcheníce, Trnová, Klínec, Slivenec, Záhořany, Lochkov a Všenory; tyto obce tvoří severní obvod okresu, kdežto Davle, Sázava, Štěchovice, Slapy, Záhořany tvoří její jižní obvod. Záhy po její konstituci r. 1880 zakoupila žid. obec v D. malý domek, jejž přestavěla jaa modlitebnu. S počátku měla obec i svého rabína,

avšak byla tak nemajetná, že jej nemohla trvale ustanoviti. Proto se scházeli zdejší a okolní Židé jen o vysokých svátcích za účelem pobožnosti. Zákonem z 2L března 1890 byla D. připojena k žid. obci zbraslavské.

Místní kronika let válečných zaznamenává též několik jmen z obce D.; rovněž i několik žid. legionářů; těch vzpomenuto v dějinách žid. obce na Z. Velikých zásluh o osudy českých vojáků za války narukovavších k pražskému pl. v Solnohrade získal si rodák štěchovský MUDr. Art. Aschermann, který velmi obětavě pomáhal bezpočetným českým lidem ke s v o b o d ě.

/. i?.

Zbraslav 3

313