Oto Hutter, syn Šimona Huttra z K., přišel do ruského zajetí a po vojně se vrátil zdráv.

Oto Weisl měl se právě při vypuknutí války vrátiti z  vojny   domů,  jako  jednoroční   dobrovolník.   Musel však na vojně zůstati, byl tam 6 a V2 roku a prodělal celou válku na všech frontách.

JUDr. Robert Frank z K. narukoval, když mu bylo 18 let, stal se  důstojníkem, ke konci války dostal se do italského zajetí a po válce vrátil se zdráv.

Karel Frank z K., prokurista Zemské banky v Náchodě,  byl po  celou válku ha frontě jako  důstojník u dragounů, po válce vrátil se zdráv.

Uprchlíků z Haliče bylo v K. na 70 osob. Přišli tain ve velmi ubohém stavu z karantény y Uherském Hradišti. V K. byli ubytováni v sirkárně firmy Hutter. Netrvalo to dlouho  a vypukla mezi nimi nákaza černých neštovic. Byli tedy isolováni, lékař je ošetřoval a nikdo se s nimi nesměl stýkati. Touto nemocí zemřel 9 lety hoch  a  byl   pochován  na  katolickém hřbitově v K. Uprchlíci pocházeli z malých ohcí z Haliče.

O  průmysl  zasloužil  se v K.  Hynek Isák Hutter, syn Adama Huttra z Kanic. V K. byla sirkárna Bern. Ebksteina, která však brzy zamkla. Převzal ji Hutter a vedl podnik nějaký Čas- dále, později se svým zetěm Jindřichem   Frankem   založil   výrobu   kartáčů,   štětců a   košťat.  Touto   výrobou  zaměstnávala   se  již   dříve v.K. firma M. Černého, když. tato zanikla v r.  1890, koupila firma Huttra tento závod a  rozšířila tím výrobu   těchto   předmětů,   opatřila   továrnu  moderními stroji a povznesla výrobu na velký stupeň dokonalosti, že dnes náleží mezi první firmy v republice. Poskytuje 120 i více dělníkům celoroční zaměstnání. Firmu tuto dále vede Vojtěch Hutter k velkému prospěchu celého  chudého kraje.                                  ......

V K. není spolku eh.-k., ale jsou Kolovečtí připojeni ke Staňkovu. Jiný spolek židů v K. není.

Před lety byla v K. též židovská škola, zamkla však již r. 1912, posledním učitelem byl již uvedený Bern. Österreicher. Škola byla umístěna v. domě modlitebny v jedné síni. V čas rozkvětu měla až JL5 žáků, pozdějL když židé se odstěhovali do větších měst, žáků ubývalo, až pak mívala 3 až 4 žáky, a tak byla zavřena. Když vynesením ministerstva kultu a vyučování ze dne 1. července 1895, č. 25.211, bylo nařízeno na základě zákona ze dne 21. března 1890, č. 57, zříditi nové obvody ž. o., připadla K. s okolím k židovské obci náboženské ve Kdyni. A tu za Koloveč vyvoleni byli do zastupitelstva ž. o. tito pánové: R. 1894 Volfgang Schwarz z K., v r. 1897 opět Volfgang Schwarz z K., dozorcem templu zvolen pro K. Šimon Hutter.

Dne 26. června 1914 vykonány nové volby do ž. o. ve Kdyni a za K. zvoleni pp. Rudolf Schwarz z K, á Josef F i s c h 1 z Hradiště, revisorem účtů zvolen Šimon Schwarz z K.

Při posledních volbách r. 19.23 zvoleni za K. pp. Rudolf Schwarz a Vojtěch Hutter, první z nich byl zároveň dozorcem templu v K.

Když splynula ž. o. ve Kdyni s ž. o. v Klatovech dne 16. dubna 192S, podepsal prohlášení o tona za K. Rudolf Schwarz.

Různé příhody ze života židů na Kolovečsku:

Josef Fleischt, narozený r. 1848 v Hradišti, vypravuje tuto příhodu:

V  K. žil Jindřich Sonnenschein, všeobecně se mu říkalo „Veselý dales". Byl ženat a měl jen 8 dětí. Byl hezkým  mužem a měl velkou sílu.  Často produkoval se jako silák v hostincích a uměl také různé eskamo-térské kousky prováděti. Později vystěhoval se s  celou  rodinou   do   Ameriky.  Jeho   manželka  „Bábrle" pekla šišky a nosila je na talíři na prodej. Bábrle pocházela  z Puclic  a  byla   rozená  Lorieová.   Celá  tato rodina, ač byla velmi  chudá, byla veselá a účastnila se i pořádáni tanečních, zábav v K. i v okolí.

V  Kanicích  žila  známá   ž.   rodina   bratří  Filipa  a Samka   Huttrů,   kteří  již   v   dávných   dobách   patřili mezi nejzámožnější židy  v  okolí. Měli obchod  střižným zbožím,  prodávali zvláště  sukna,  dále zřídili  si v Kanicích i velkou vinopalnu a účastnili se i obchodu dobytkem. Jezdili daleko široko po výročních trzích, kam je vozíval jejich oblíbený, starý kočí, známý pod jménem Seplík z Hradiště.

V  Kanicích žila žena v pastušce, velmi chudá, a vydělávala si svůj chléb tím, že zvláště v sohotu u židů posluhovala. Říkalo se jí Chumela, ale všeobecně byla známa pode jménem Šamislé, že právě u židů v sobotu pracovala. Též židovskou modlitebnu měla na starosti a velmi ráda „pucišěrem" čistila a zhasínala v templu svíčky.  Židovské  rodiny měly ji rády a  odměňovaly ji stravou,  zvláště v  sobotu se   dosti najedla,  nebof dostala v každé rodině kávu a důkladnou buchtu, na židvoský Nový rok pak jí dávaly tyto rodiny něco od šatstva a též peníze. Nejednou se stalo na Nový rok, že  dostala několik «tejných  částí   oděvu,  na  př.  několik zástěr, a že ani nevěděla, kterou má dříve nositi.

Veselý dales Jindřich Sonnenschein z Kanic měl bratra, který však nebyl dosti dobrý v hlavě. Všeobecně se mu říkalo Bolfík. Chodil po Kanicích a měl stále v rukou dráty a pletl ponožky. V zimě v létě chodíval bos a přece byl zdráv. Byl hezkým hochem, ale kolečka v hlavě měl popletená. Chlapci z dědiny na něj povolávali tatrmajie, nebo také paňáco!

Prameny:

Farní matriky z K. z r. 1808. Matriky židovské, uložené ve Kdyni. ■ Zprávy pana Vojtěcha "Huttra, továrníka 2 K. Zprávy o schůzích náboženské ohce isr. ve Kdyni, Bedřich Holub, historik z Kolovče: Koloveč.

Dějiny Židů v Kolíně.

Zpracoval Dr. Richard Feder, rabín a profesor v Kolíně.

. Profesor Josef Vávra vydal v r. 1886 „Dějiny královského města Kolína nad Labemli ve dvou dílech, a věnuje v nich mnoho  pozornosti i kolínským Židům.

Profesor Vávra čerpal z četných pramenů, psal nestranně a proto budiž zde především uvedeno, co o „kolínských Židech" ve svém s největší pečlivostí a svědomitostí psaném díle vypravuje:

I. d i 1, s t r. 3 8. — Ve 14. .stol. -bydlelo v K. drahně Židů, kteří velikou část ulice Židovské zaujímali, svými staršími se spravovali, i svého řezníka a nepochybně též svou modlitebnu měli. V 1. 1376—1401 jmenují se v městských knihách Židé Nachman a He-rac bratří, Izák a David bratří, Pakuš a Dusme, kteří se r. 1378 o jeden dům rozdělili, dále Ruben, Eliáš, Lazar Šeybl, Mojžíšek (Muschlín), syn Lazarův, Šalomoun (Šlome), Lev Tendl, Jerš, Babka, žena Izákova, sestry Duchyně a Esthera, řezníci Jakub a Málek. Výživa Židů byla v obchodě a lichvě; jediný Žid Nachman měl r. 1396 u lidí zámožných do 90 kop po malých částkách rozpůjčeno. Zejména byli mu dlužni: Štěpán Eylauer 8V2 kopy, Staněk, krejčí, 5 kop, Malý, forman, 4 kopy, Vavřinec, sladovník, 2 k., Hájek, ko-láčník v Mnichovicích, 1 k. 30 gr., Kuneš, kovář, 10 k. 5 gr., vdova Hermanová z Hory 4 k., Jakub, koželuh, 41 gr., Hamán Buzický 7 k., Enderlin, sladovník z Týnce, 3 k., Jakub, řezník, 50 gr., Václav v domě Jelencově 80 gr., Václav Třídvorský 5 k., Franc z Mni-chovic 2 k., Malý a Finder, formani, 2 k., Jan, rektor škol, 8 k., Ulman ze Zálabí 5 k., Václav, hrnčíř, 6 k., Prokop, řezník, 2 k., Schwarzniki, forman, 2 k., Nikúš Buzický 4 k.          '

Ulice v Židech.

Str. 12 0. — Ulice tato neměla naskrz domy žid.; domy od rohu ulice Kouřimské až po roh uličky na náměstí vedoucí byly v rukou křesťanů; leč tehdejší vymezení domů s. nynějším se srovnati nedá, poněvadž Židé všecky domy křesť., kterých v 1. 1588—1623 nabyli, na menší dílce rozdělili,,, na. př. ze tří větších domů jich osm nadělali. Ze sousedů v'té -ulici usedlých tyto známe: v domě vedle Jakše, soukeníka, r. 1511 hospodařil Martin, řezník a r. 1516 ho prodal za 22 k. Vavřinci, kantoru; vedle něho měl r. 1511 dům Křivo-hlávek, řezník, a další dům držel r. 1494 Jan Škorně, konšel, jehož vdova ho r. 1511 postoupila Říhovi, řezníku. Po druhé straně vedle Medeničky měl r. 1520 dům Samík, švec a na rohu uličky Tomášek, řezník.

Z usedlých Židů jmenuje se na onen čas zhusta Pin-kas, který měl velký dům na rohu do uličky k rynku, tam provozoval zlatnictví a lichvu. R. 1495 byl starším o. ž., na místo níž slíbil, že nebude nikomu půjčovati peníze na věci kradené, a cokoliv u Židů kradeného šatství v zástavě se nalézá, že vlastníku vráceno bude bez výplaty a lieh vy. O bohatství jeho svědčí veliké půjčky, které činil, zejména měl za jedním měšťanem v Čáslavi 272 zlatých uherských. R. 1507 vedli

Geschichte der Juden in Kolin.

 Bearbeitet von

 Dr. Richard Feder, Rabbiner und Professor in Kolin.

jeho obchod synové Jakub, Jéce a Saje Pinkasové. Dále jmenuje se' Pinkasův zeť Libtmann a téhož žena Bejle, později Libtmannovi synov.é Lazar, David a Jakub, 1520 téhož syn Izák. Velmi často jmenují se bohatí Židé Muňka a Markvart, mečíř a téhož žena Golda, 1495 Josef Žid vedle birdovny (šatlavy) a Izák, soused jeho, dále Majer Hořovský, Žid v domě vedle Kolářovského u nové bráriyr týž r. 1522 prodal ten dům za 70 kop č. Jakubu velkému Židu a vystěhoval se do Prahy; dále Jakub, mečíř na rohu proti šatlavě, u něhož vydlužili si r. 1495 Mirtl, Kvíšek, Matras a Marek vespolek 33 kop gr. míšeňských sa 10 gr. týdenní lichvy (26 ze sta); potom Šalomoun (Zahnán) z Evančic, který r. 1495 Jeclovi. Židu pustil půli svého domu. Šilhavý Žid r. 1495 Jeclovi Židu pustil půli svého domu. Šilhavý Žid, Jelen a Král vedle studnice žid.

V letech 1511—1528 jmenují se Židé mimo většinu výše vytknutých Michal z Rakovníka, Šimon, Zalman a žena jeho Libuše, Holler Majer a Pufl, žena jeho a ta r. 1519 po druhé vdala se za Izáka, kantora, Beneš Holý, Majer, řezník, Sadoch a téhož žena Plumele a dcera Lia, Daniel, poručník Fegal, sirotka, Eliáš a Fajše, sklenáři, Feitl a Líba, žena jeho, Josef a syn jeho Lev Frankfurtský, Lazar a synové jeho Samuel a Šeftl s ženou Gitl, Rů.é, vdova, Maje a Rhíle, žena jeho, Zalman Ochs a Rif ke, manželka, Jonáš se synnm Samuelem, Šimon Malostranský, Majer Ryšavý, Eliáš z Náchoda a Mojžíš, syn jeho.

R. 1512 děje se první určitá zmínka o škole žid., ač není pochyby, že již dávno předtím stávala; při ní zůstával zvláštní školník či sluha (Schulklopper). Z rb. kolínských jmenují se v letech 1500—1513 mistr (rb.) Majer a po něm mistr Samuel; oba bydleli ve vlastních domech svých; měli Židé tehdáž i zvláštní své zpěváky a ohradníky (kt.), z nichž r. 1513 jmenují se současně Judl a Izák.                        :

Str. 13 8—1 4 0. — Panování krále Ferdinanda I. šáhalo- do vnitřních poměrů města K. jiným ještě způsobem. R. 1541, brzy po onom hrozném požáru, který 2. června zkazil menší město Pražské, hrad královský i s dskami zemskými, dostali všichni Židé v království českém osedlí podle usnesení sněmovního rozkaz, aby ze země se vystěhovali, neboť upadli v podezření, že v dorozumění s Turky, úhlavními "nepřáteli křesť., onen požár v Praze založili a též i jiných v zemi požárů původy byl?: Tu musili se zdvihnouti a s movitým statkem svým ze země vyjíti. Stěhovali se do Polska; než u Broumova byli od neznámých lupičů přepadeni a obráni, při čemž.se jim stääirŠkoda 20.000 kop č. Mezi vystěhovalými byli také všichni Židé kolínští, zejména rb. Mojžíš Malostranský, Bele Jelenova se syny Jakubem a Šťastným, Jakub Máje se syny Izraelem a Abrahamem, Šťastný Šilhavý, Šeftl se

9*1*1