Ehemaliger Tempel in Kleinschüttüber bei Karlsbad

•• i      i -,,i i,,-,.  /,,, „ r /,,

Lhbinuuger lernpei in Altlangendorf

V„fclU*,r T,m,d in Om.tock b,i Kömginhtf a. d. E.

Tempel in Pauten bei Karlsbad

Ehemaliger Tempel in Tutschap

260

Geschichte der Juden in Kassejowitz.

Bearbeitet  von

Fachlehrer  Jan Kára, Blatná.

Dějiny Židů v Kasejovicích.

Zpracoval podle výpisků Msgn. P. Jana Hille, děkana v Blatné, Jan Kára, odb. učitel, Blatná.

Jakýsi Jakub Malý, Žid, koupil od magistrátu kase-jovického r. 1597 chalupu pod hrází rybníka pivovarského za 30 kop 30 gr. Týž Žid prodal, tuším, polovici své chalupy r. 1609 Václavu Joanidesovi za 12 kop.

Jakub Žid Černý také platil zdejšímu faráři desátek a sice trojího obilí po šesti snopech. R. 1609 prodal týž Žid chalupu svou Václavu Joanidesovi za 12 kop gr. míš.

R. 1618 byly prý v K. čtyři páry-židovské.

R. 1652 bydleli Židé ve dvou domcích a v jedné cha- . lupě a r. 1654 dle rully bylo v K. 12 starších a 4 mladší Židé a zaměstnávali se .především obchodem a kra-mářstvím. Byli zde tito nejstarší Židé:

1.  Jakub Černý, měl malý krámeček a   po   vsích chodil. Byl český ,Žid.

2.  Abraham K a v k a, živil se poselstvím   z   Prahy. Byl zde již 7 let.

3.  Vít Polák, s kořením chodil po vsích, kupoval peří a kůže. Pocházel z Polska a tu se nedávno oženil.

4.  ílirscher VegerLeibl, ve vlně   handloval.   Byl zámožný Žid, v Čechách rozený. Měl syna Šimona,  18 let starého a jiného Jakuba, 12 let starého.

5.  Matěj M a j s t e r, mezi pány sloužil a tím se obživoval. Šťastný, syn jeho, chodil s kožemi   po   vsích. Druhý syn, Leibl, s poselstvím chodil. Jiní dva synové, Šalamoun a Natan, sloužili v Praze.

6.  Samuel P f e r d t, chodil s kožemi po   vsích,   byl český Žid a před 8 lety se do K. přistěhoval.

7.  Samuel U n g e r, český Žid, měl tu krám.

8.  Marek U n g e r, též   český Žid,   kramářstvím   se živil.                                                                   .

9.  Volf   Lazar,   pražský   Žid,   větším   dílem   žil v Praze.

Tito Židé měli již tenkráte svého rb. a sice Sala-mouna, rb., jenž se sem před půl letem přistěhoval z Tejna a také děti učil.      ■"-

Zajisté i tehdy měli Židé zdejší «vůj hřbitov, na vrchu Stráži v lese nad městem položený.

Dle jedné zprávy měli Židé r, 1669 v K. již 5 domů svých a společně s křesťany zůstávali v 6 domech. Také měli svou synagogu a hřbitov.

:R. 1670 zal. byla zvláštní gruntovní kniha žid., do níž zapisovány změny v majitelích jednotlivých žid. domů.

Vrchnostenská smlouva se Židy; Dnej3_._maje r. 1671 učiněna byla smlouva mezi Židy kasejovickými a vrchností Inářskou, následující:

1.  Za  ochranu   budou .platiti   každoročně . 100   zl. Schutzgeldu rýn..'     "■■.-,

2.  Za místo, pro pohřeb nákladem   důchodu   vystavený a ohrazený.      ..   . •          -                        -

3.   Kůže  padlého   dobytka  k  ruce  důchodu  zpeněžiti a aby od toho osvobozeni býti mohli, ročně 2 zl. na dva termíny dávati se uvoliti.

4.  Také se uvolili starší Židé bráti ročně   12   centů kaprů, každý po 6 kr. vzíti.

5.  Má se jim od sv. Jana nejprv příštího roku pořad sběhlého 100 sáhů dříví k palivu nadělati a před jejich domy dodati, s pomocí jich na sáhy složiti a vyčísti, za které oni po 30 kr. a tak ív sumě 50 zl. dáti.

6.  Uvolili se ročně 8 přostic   soli   ku   své  potřebě vzíti a po 5 zl, zaplatiti.     v

7.  Který domek aneb budoucně v K. nákladem   důchodu se vystaví, tedy z těch   domů  jistý  nízký   plat aneb nájem, jakož za vystavení školy jistou sumu peněz a z ní roční plat dávati mají, se podvolili na dva termíny.

Ohledně volby starších hejtman jednoho volil a druhého si volili sami a potom ho hejtman potvrdí.

Těžší věci, co by starší sami nemohli rozeznati, to před hejtmana mají vznésti a dalšího jeho nařízení očekávati.

Jestliže ale oni starší nějaké nedorozumění mohouc to porovnati, neporovnali, aneb k rozeznání hejtmanu neposlali, mají dáti pokutu jednu libru šafránu a kdo by zatajené oznámil, ten má dostati třetí díl té pokuty. Také nemají žádného Žida do města více přejmouti bez vědomí vrchnosti, ani někam jinam se odebrati.

S ch u t z g e 1 d.

R. 1674 odváděli Židé za půl léta: Schutzgeldu 50 zl., za pohřeb 3 zl. a že z padlého dobytka kozí neberou, 3 zl. V celku 56 zl.

Stížnosti na  Židy.

R. 1678 píše hejtman lnářský hraběti, aby íe pro Židy nová punkta vydala a zostřila, že jest to velmi zapotřebí, neboť činí se skrze ně veliké obtížnosti a také se i trucovati ukazují, že dobrého slova a nějaké poslušnosti od nich těžko jesťužíti.

Dokládá toto těmi punkty:

1.  Oni umrlé Židy do K. v noci vzíti dopustili a přijímali.

2.  Maso' od řesanských Židů do K. roznášeli a i křesťanům prodávali na újmu řezníkům.

3.  Když starší, kterého ze Židů na kancelář postaviti mají, to se zpěčují'i sami na jedno, dvoje vzkázání, se nestaví.

.4. Krádeže se velmL páchají a téměř větším dílem na .íy Židy o ztráty se pótahujř; byli také nedávno někteří časně v lpádeži postiženi, o tuž se sice porovnali, avšak pro spáchání a dopuštění se toho slušně by měli býti pokutováni.               '      ;

Také při právě rokycanském vyznali jistí zlodějové, že dva Židé z K. od nich šaty koupili, ale Židé než jednoho Žida postavili a o druhém vzkázali: že kdo ho potřebuje, aby si ho hledal.

Mají starší i týž Žid všechny   své  věci  zapečetěné,

Kasejoyicel

261

Kasséjowitz 1