židovské město, ghetto, měla domy své očíslovány řím. číslicemi na rozdíl od domů ostátných čtyř čtvrtí, v Starém městě, Novém městě, Podolci, Ptáku.

Žid. škola, která r. 1859 též požáru padla za oběť a v brzku znovuzbudována byla v rozměrech větších, nalézá se poblíž staré vodní věže v ulici „na baště", nyní „Krajířovou" zvané. Podle školy bývala žid. porážka (Schlachthaus), z které již jen základní zdi se spatřují.

Žid. město od Starého města bylo drátem přepa-ženo v místech, kde jest hlavní vchod do budovy (starého)  krajského s.ouďu.

Na předměstí Ptáku č. 1 měl dům Lazar Postel-berg, po. něm Karel Gellner; zde vyráběly se pentličky. Jeden -z majitelů závodu napsal jednou pro legraci do archu pro přiznání příjmů na berní inspektorát tento verš: „Zwirn und Bändel ist mein Handel, Lustig ist mein Lebenswandel."

V  Starofarní ulici byl „Šoulethaus". Macesy se pe-kávaly v domě č. 91 (I) Heřmana Hirsche a bylo zde mezi pracujícími po  celou postní dobu velmi veselo.

V  synagoze bydlel „naduč.-kt." Fröhlich, jehož syn, nedávno (1912?) zesnulý v Liboci u Prahy, své drahocenné starožitné sbírky (asi % milionu Kč)  zdejšímu městskému museu odkázal.

Židé, národ z nejstarších, lnou také ke Starému jen městu! Ze starších dob, asi z r. 1836, vzpomeňme Houdesá, sluhy a policajta a (máme za to, že) lazebníka zdejší obce israelské. — V letech šedesátých bydlel zde v domě Koňasově (kdež pamětní deska) na Václavském náměstí básník a lékař MÜDr. Siegfried Kapper; působil upřímně s druhými zdejšími vlastenci pro probuzení města. =— MUDr. Moritz Neustadtel byl městským radním a později prvním plukovním lékařem u zdejší, tehda, nově zřízené zemské obrany. R. 1866 obdržel zlatý záslužný kříž za léčení raněných vojínů. — Po požáru r. 1859 několik rodin bez přiístřeší ubytoval tehdejší děkan P. Fr. Pařík na děkanství, což   mu   židovstvo   nikdy   nezapomnělo.

L. 1681, kdy žid. obec mladoboleslavská se ustavila jako samostatná obec, protože čítala dostatečný počet domů a rodin žid., byl první primas Mendl. — • -Rabínové: 1560 Mistr Abraham, 1588 rb. Ruben rabí a zeť Gabriel, 1594—1613 Salomon rb. (1599 byl kraj. rb.), 1658 David rb., 1680 Lipman Graetz, 1691 Filip Lipman, 1719 Mojzes Levi Brandeis, rb. bolesl. kraje, 1731 Mojžíš Brandejs, 1732 Mojžíš Levý, 1734 starší Židé nemohli se dostaviti k úřadu, že měli volbu rb. Primátor Veith Noe stal se rb. 1737 Feitel Noe, 1754 Levit Brandeis, Rb. der Kreis-Judenschaft. 1757 ušel z města také rb. a nevracel se, proto Židé 10. října ohlásili, aby žena jeho za ním psala, když se do 8 dní nevrátí, že ho nebudou míti za rb. 1722 Abraham, kt. žid.

Nápadný jest počet žid. buchdruckerů: 1. 1629 Benjamin Buchdrucker, 1721 Lipman Buchdrucker, 1733 Salomon Pinkas se ženou, kteří neměli zde inkolát, měli se do 14 dní vystěhovati.

L. 1723 uvádějí se žid. muzikáři, hráli s večer „U černého vorla".

Poslední purkmistr cis. magistrátu byl Žid Fischer. Do nového zastupitelstva voleni Židé, ano v 1. 1858 zvítězili.

V  době novější přestala býti Ml. B. „Jerusalemem nad Jizerou", ubývalo  stále Židů. L.  1834 bylo jich 794, t. j. 18%   všeho obyvatelstva, 1.  1910 jen 402, t. j. 2 %. L. 1871 přestalo žid. město býti vlastní obcí, přestalo i vlastní a zvláštní číslování žid. domů římskými číslicemi (I, X, XV).

Jak po katastrofě bělohorské (Schlacht am Weißen

Berge) v Ml. B. žid. obyvatelstva přibývalo: 1620 126 duší, 1642 336 d., 1676 448 d., 1687 775 d.; mezi nimi byl vždy jeden rb., dva starší Židé, kt., „sehul-kle>perer", přísežný písař. Po r. 1670 jmenují se též mimo. ně „primas" o. ž., starších 6, přísežných 6.

Křesť. obyvatelstva dle zprávy kraj. hejtmana F. Kropáče z Krymlova a Hobenfeldu na Vrutici 1. 1687: na Starém městě 55 mužského pohlaví, na Novém městě 54 muž. pohl., mezi branami a na předměstích 76, celkem 185 mužů, ženských 214, dětí přes 10 let 160, všech celkem 559 b^z malých dětí. — Bylo tudíž křesťanů a Židů v Ml. B. stejně, dohromady všech asi 1600 lidí; vlastně více Židů než křesťanů. Nejvyšší hofmistr Jiří z Lobkovic nazval Ml. B. „Jerusalem nad Jizerou".

L. 1702 stalo se cis. rozhodnutí, aby Židé budoucně v městě se nerozmnožovali, takže ustanoven „nume-rus clausus", totiž aby jich nebylo více než 500, dítky a služebné v to počítaje. Královský podkomoří měl každého roku podávati konsignaci žid. obyvatelstva, aby se nestala Ml. B. městem židovským.

Nejstarší známí obyvatelé žid. z XV. věku: 1. 1480 v soudě zahájeném předstoupil Izák Žid, „trpící s městem", zap.sal sobě a manželce své Dobrodiišce a dětem dům svůj mezi domy Havla Penížka a domem Straníkovým, mezi domy křesťanskými i všechen statek svůj, který měl a míti mohl. Stalo se zapsání za Vilíma z Molotel, purkrabě na zámku a za purkmistra Jana Slonka a konšel, přísežných Havla Penížka, Šimona Duše.                                       -                  '        '

Synagoga vystavěna prý 1590 z milosti a podporou císaře Rudolfa — „nová škola", n e b o ť dávno předtím se připomíná na př. Adam Florus 1. 1 5 7 9 koupil domek proti „žid. synagoze". L. 1644 uvádí se ,.n o v á" synagoga, bezpochyby, že v těch válečných časech, jako miioho jiných domů, v 'městě byla vypálena. L. 1720 vyžádal si K." Rossi, zedník zdejší, obrys synagogy v Novém Bydžově, buď pro stavbu iiové zdejší nebo< značnější opravu.

Žid. hřbitov „Na" Dubcích" proti zámku připomíná se 1. 1584 jako „hřbitovní zahrada židovská". Nejstarší náhrobek zachovaný jest z 1. 1604 Naftali Hin-dela. Chloubou hřbitova jest náhrobek pískovcový kámen Baševiho z Treuenburku, žid. šlechtice („barona"), jenž jako peněžník a dodavatel eráru byl od krále Ferdinanda II. povýšen do stavu šlechtického, pak zchudnul, přestěhoval se do Boleslavi a zde zemřel (1634). L. 1644 dělána nová cesta na tuto pohřební zahradu. Po moru 1. 1716 byl rozšířen. Poloha s kaplí jest malebná.

Špitál žid. byl původu starého, neboť 1. 1543 jmenuje se „bývalý špitál židovský" při hradbách.

L. 1595 vedle dómu rabího byl (nový) špitál židovský se zahradou.

Chudobinec: L. 1551 Židé v městě osedlí koupili domek po Adamu Fučíkovi vedle šatlavy pro své „chudé k špitálu".

L. 1635 podává cis. rychtář Richter z Playsteina zprávu (něm.) o výtržnosti v jeho domě, které se dopustil V. Žatecký, benátského panství důchodní, vyslaný k němu s psaním od hejtmana z Brandejsa. V předním pokoji, kde čekal, setkal se s boleslavským Židem Abrahamem tiskařem, jemuž pro jeho zvláštní oblek hluboce se poklonil a jinak reverenci'vzdával; když však zvěděl, že to Žid, pravil: Jest mi líto, že jsem ti takovou poctu vzdal, myslil jsem, že jsi nějaký hrabě. Načež Žid: Nejsem-li, mohu se tím státi, vždyť tu v B. je též žid. kníže pochován. Podrážděn vytrhl zbraň a zasadil Židovi ránu do ruky. Byl za to vzat do vazby; ale druhé noci vpadli tři rejthaři, Vyslaní  od  obriat-layt.  Villara   z  Brandejsa,   do  domu

Ml. Boleslav 7

S1O

Jungbun

rychtářova, - hledat Žateckého s pistolemi nabitými a vnikli až do jeho ložnice. Žid Abraham obdržel pak po velkém sporu 60 dukátů bolestného.

Mikvah (rituelní koupel pro ženy) byla v domě nynf Č.-63. — V domech bylo loubí „pod zelenou" (sukah). V uEci „Židovské" byl dům českobratrský, nyní 5, 74 _ L. 1595 bylo žid. domů 12, 1. 1644 24. Synagoga žid. dle Sommera postavena 1590, možná ale čaštěji vyhořela a byla přestavena. — Rb. boleslavský jest zároveň krajským rb. V 17. věku mělo žid. město 32 domů. Bylo zprvu .součástí žid. města Pražského. 1717: Lippmann buchdrucker. Židovské město nazývala se část Starého města při hradbách městských, kde měli Židé v držení více domů, po obou stranách nynějšího děkanského kostela i v nynější Děkanské ulici; drželi je dědičně a spravovali se knihami městskými již ve věku 15. V 17. stol. bylo žid. město uzavřeno žid. šraňkem a „šňůrou" (éruv?). Po válce 30 lete přibylo žid. domů valně, hlavně .stěhováním z Polska a z venkovských obci.

Synagoga ze 17. stol., s adaptacemi na straně západní z 18. stol.: Budova obdélná, břidlicovým 6edlem krytá. Stěny hladké, podepřené na straně dp bývalého příkopu městského třemi opěráky zděnými, s vyžlabenou pískovcovou římsou. Okna s pískovcovými chambranami profilovanými, dole s kapkami Ostatní strany zmodernisovány. Vchod jeden z ulice, druhý ze dvora. — Uvnitř tři páry oken jsou sklenuty segmentově, loď sklenuta je valeně s výsečí nad okny. Klenba jest nesena pilastry s římsovitými (hlavicemi a ozdobena štukem, a to: čtyřkruhovými rámy, kruhy a elipsami. Vzadu a na západní straně přiléhá synagoga ke spolkovému domu; zde postavena kruchta, krytá ploše. —• Zařízení moderní, stolice bez ozdob jsou číslovány a bývaly majetkem soukromým, úředními knihami zjištěným, jež se dědičně odkazovaly, prodávaly a i do zástavy dávaly. Ze starší doby pochází' jen svatostánek z počátku 18. století. Z kamene tesaná architektura korintská, s dvojicemi sloupů o dvou patrech. Sloupy spočívají na hranolových stylobatech, obstupují dole schránku s Desaterem (svitky patero knih Mojžíšových), nahoře po stranách kartuše akanthy lemované, korunované, Nátěr nový. — Kalich: kupa má výšky 0'086 m, průměr 0'074 m, stříbrná, zlacená. Na kupě guirlan-dový motiv, prokládaný liliovými ornamenty; vpředu u věnce lovecký emblém (dvě pušky) a po jeho stranách písmena HC SS 1623. Nodus jest vázovitý, s bo-sáží, s 3 uchy, noha kužel, dole jazýčkové listy (jako spodek kupy). Na noze punc: NRS C B. Noha spravována proužkem mosazným.

Museum žid. obce, umístěné ve škole. Uvádíme ze sbírek: 1. Sklenice z I. 1830, rytá; 2. věžička fili-granová (na Ď^lOliO), stříbrná, o třech poschodích, s praporečkem na čtyřech nohách; vys. 0'27 m; 3. kalich z XIX. stol.; 4. vazba knih z 1. 1850, starší jsou rohy a střední kartuš s obětováním Isáka (pillT fílpV) práce tepaná, rokoková; 5. pečetidlo 0"036 m průměru, železné, s opisem hebrejským kolem t. zv. můří nohy (Drudenfüße). 6. Nádoba vys. 0'29 m, stříbrná, zlacená, ucho masivní, volutové s kulemi na hraně; ploše vytepány jsou grotesky, 3 lví hlavy, z nichž vybíhá rénaissanční ornainentika. Víko s podobnou ornamentikou a puncem GD J_l! 12. B ukazuje na XVII. století; snad jest to kopie. 7. Rolničky z thóry: a) se značkou b a 1810; b) značka AK t 1815; c) f 18...; d) TN 18 . . 8. Štítek z r. 1850, značka AM, druhý 1810 f GS.

Sbírka paramentů  (poróches)  v počtu tak hojném,

tak starožitných a s tak bohatou výpravou, jak nikde na Boleslavsku. Nejstarší pochází z 1. 1655. Všechny zhotoveny jsou z látky hedvábné, s bohatým, zlatým vyšíváním; k nemalé ozdobě přispívá i věnování nahoře, židovským písmem, které vyšíváno jest dekorativně. Pocházejí z darů zámožnějších rodin židov-skýcbu — 1. Opona svatostánku z let 1655. Nahoře koruna a zlatem vyšívaná roseta. Věnovací nápis ■ písmem židovským, jest na červeném sametu, pod věnováním pole: na hedvábí kvítkované, empirové, po stranách šňůry a atlasové pruhy. Délka 1"44 m. 2. Z 1. 1658 (2-31X1-30 m). Původní j,sou jen postranní porty s ornamentem rostlinným, se vkládanými ptáčky. 3. Z r. 1695. Pod židovským věnováním dvě zlatem vyšívané koruny. Látka hedvábná, kvítkovaná. 4. Z 1.1702. Po stranách točené sloupy, ovinuté révou, na podstavcích ornamentovaných. Svrchu urny s květinami, uprostřed dessin: akanthy a listy tulipánové, pampelišky a slunečnice. 5. Z 1. 1707. Navrchu věnování hebrejským písmem, po stranách urny s květinami, níže v poli na černém sametu větvicový ornament, spojovaný korunami a vyšitý podkládaným zlatem. Rozměry: 236 X 1'55 m. 6. Z 1. 1724, Nahoře vázy s květinami, pod nimi koruny a mezi tím věnování. Po stranách a dole pásky s rostlinným ornamentem. Rozměry: 2-40> X 1'55 m. 7. Z 1. 1732. Původní jen svršek s urnami a věnováním v rámu věncovém. Rozměry: 2"30 X T50 m. 8. Z r. 1739. Nejbohatší — než defekt. Po stranách točené sloupy, ovinuté révou a s podstavcem ornamentovaným. Vyšívání zlatem a stříbrem vysoké, reliéfní. V ornamentu, v bodech pro-tínacích, nasazené korunky. 9. Z 1. 1744. Věnování na hedvábné, temné půdě. Dolejší plocha rozdělena na 4 plochy stejného ornamentu, vyšívaného ploše šňůrkovým zlatem: víry vkládané do stylisovaného akanthu a granátových jablek. 10. Z 1. 1760. Dekorace květinová, granáty, rolničky. 11. Z 1. 1764. Celá plocha pokryta plochou aplikací, z různobarevného hedvábí: ornament rostlinný s židovško-národ-ními motivy se vkládanými totiž zvířaty, ptáčky, motýly a ovocem. Defekt. 12. Z 1. 1789. Věnování na červeném sametu, v rámci, s urnami po stranách. Látka hedvábná, vyšívaná fantastickými květy; na látku přišito šest stříbrných zvonců — sedmý schází.

13.  Empirová látka — kvítkované hedvábí. Šest stříbrných zvonců, sedmý schází. Rozměry: 2"28 X 1'55 m.

14.  Z 1. 1811. 15. Z 1. 1822. 16. Z 1. 1829. Látka brokátová, svrchu věnování rámované, po stranách vázv s květinami. 17. Z 1. 1828. Kvítkové hedvábí. 18. Z.]. 1841. 19. Jednoduchý, černý, novější.

Pláštíků (meilím) 21,/íejstarší z 1. 1661 — s dekorativním písmem, po stranách koruny. — Zvláště pěkný jest z 1. 1721 vyšívaný na jasně červeném sametu. Věnování v oválném rámci. V rozích rostlinný ornament a lev; po stranách sloupy korunované.

Štítků (k'lé kódeš) sedm; nejstarší z 1. 1780.

Lambrekiny: jeden. Z 1. 1686. Aplikace podkládaná vatou, zlatem a stříbrem. 2. Z 1. 1805. Vyšívané guir-landy květinové, v mezerách kytice.

Židovský hřbitov rozprostírá se nad strání, kterou se pláň, řečená „Na dubcích", sklání k potoku Klenici a k předměstí Podolci proti městu a zvláště naproti bývalému zámku, při nejživější silnici — pražské. — Nejstarší náhrobek na hřbitově žid. jest z I. 1604. Mnoho hrobových k ani e n ů už .jest _b.ez letopočtu a vůbec bez nápisu. Náhrobky; tyto,- il;17. až 19. stol., jsou dílem pískovcové,, dílem mramorové, forem barokních, s reminiscencemi na rokokovou a empirovou ornamentiku. — Z nejstarších a nejpěknějších jest kámen Baševiho z 1. 1634. Po stranách hebrejského nápisu bossážované pilastry nesou násta-

ML Bgleslm S

14*

Junsbunzlau 8