Geschichte der Juden n... A'.'i'o in Hořice im Unterriesen- „ ... ®Jiny gebirge (früher Hoříte). v Honcich v Bearbeitet von Prof. E. Zwiefelhofer, Hořice. bommer ve svém díle „Das Königreich Böhmen"1) píše na str. 270, že první kolonisace Židů v Hořicích je v r. 1637, r. 1728 zřizuje se synagoga, r. 1782 první něm. škola pod patronací vrchností hořického panství. Kdy byl hřbitov založen a od kdy stává v H. žid. obec, ■není tu uvedeno. V žádosti o. ž. z 18. května 1884, ab}' místní rb. dr. Ehrentheil byl oprávněn oddávati, uvádí se, že obec je zal. asi v r. 1720. Podle řeči stár. Josefa M ü 11 e r a při otevření zasedací síně 17. prosince 1896 je obec asi od r. 1770. V městských spisech je po prvé zmínka o ž. o. 15. listopadu 1760. Nařízení hraběnky Strozziové, majitelky hořického panství, z r. 1681 chce urovnati nesrovnalosti mezi ž. o. a cechy. Jest tedy pravděpodobno klásti začátek založení obce v H. již před tento rok, do doby brzo po příchodu prvních Židů na Hořicko, do let padesátých 17. stol. Nejstarší doba do r. 1728: R. 1524 Zikmund Roh z Vlkánova pohání statečného Jana Litoborského z Chlumu a na Jeřicích, nájvyššího písaře král. Ces., aby postavil v soudu komorním Izáka Žida mladého, •Žida Vačkáře a Žida v Koutě, všech z H., kteréž viniti chce z toho, že jsú k «obě přijímali a kupovali koření a šafrán i jiné věci vědúc, že jsou kradené, kteréž pobraný byly od zlodějuov témuož Zikmundovi Rohovi pod Zámrskem lesem na svobodné silnici královské, kteréžto koření a jiné kradené věci on Zikmund Roh pokládá sobě D kop grošuov čes. 1637: Abraham Žid léta P. 1637 přišel do měsíyse H. v pátek po sv. Víte s jistým vědomím a povolením urozeného a statečného rytíře p. Karla Rodovského z Hustiřan, ten čas hejtmana panství hořického. 1643: Šimon a Abraham, švakrové, přišli 1. P. 1643 v pátek po památce sv. Jana Křtitele s touto patrnou výhradou, obzvláště, když svůj handl vésti budou, aby nyní v takový handl, co k židovskému handli nenáleží a jiným lidem, co by k jejich živnostem, řemeslům náleželo, nevkračovali a překážky nečinili, čehož, kdyby se dopustili a nějaké příkoří sausedstvu učinili, aby skrze to pokutováni byli. 1666: Jan Petrlík dluží Johance Židovce........ 1681: Nespokojenost řemeslných cechů roste, když Židé převzali, obchodování jejími produkty. Cechy se brání. Stížnosti vyřizuje panský hejtman a podává zprávy vrchnosti. Nastávají nevole, udávání u vrchnosti a tato bere cechy v ochranu a předpisuje Židům rozsah obchodu neb obchod zakazuje. I o porážení dobytka vydáno nařízení2). 1705: V zádušních účtech je výdajová položka za kadidlo Židům pražským o jarmárce postním. 1713: Abraham Isak Putzker a Abraham Šalamoun měli společný grunt. Ve sporu, kdo opravovati má stok dolejší a hořejší, magistrát rozhodl, že společně. Zpracoval prof.E. Zwiefelhofer v Hořicích. 1720: V měst. protokole uvádí se Abraham Putzker, zlatriík. — Abraham Putzker najímá grunt Jana Pečeného'. . 1721: Uveden v měst. prot. dlužní úpis německy psaný, z r. 1713, dle něhož Jos. Rykert, purkrabí starobucký, dluhuje Židu Mojžíšovi 150 (180) zl. r. proti 6%. 1726: 15. října vyhlášen v městě patent, dle kterého Židé ženiti se zápověď mají. Židovské město (1128—1780). 1728: Židé mají 9 domů, z nichž 3 na náměstí, ostatní v Karlově ulici, tenkrát „Židovské" zvané. Před domy na náměstí je 8 žid. krámů. Mezi Židy a křesťany vznikají výtržnosti a nevole. Židé žádají výměnu svých domů na náměstí za majetek křesť. v Židovské ulici. U porovnání majetku Židů na náměstí a zahrady č. 8 s majetkem křesťanů v silném ohraničení v Židovské ulicí vidíme, že výměnou přicházejí Židé o značný kus místa. Mimo to křesť. domky jsou ve „velmi špatném stavu, kdežto židovské lépe stavěny a klenutími a sklepy opatřeny jso u". Původně měly připadnouti k Žid. městu též domy pod č. 14 a 15. Navržená výměna uskutečněna a „tím všem skandálům a vzájemnému vměšování se obou stran bylo zabráněn o". Hořický děkan a zámecký hejtman souhlasili s výměnou, krajský soud ji schválil 31. května 1728. Domy v Židovské ulici číslovány za cis. Josefa II. v r. 1785 od I do XX 3). Teprve v r. 1850 přidány při číslování městských domů běžné číslice arabské. Při zakládání nových knih v r. 1883 uvádí se pouze arabské číslice. . 1730: 26. března pohřbena Johanna, dcera soudního poslíka Tomáše Stehlíka. Byla z bujnosti (rozpustilosti = aus Vorwitz) žid. chlapcem zastřelena. Bylo jí 9 let. 1735: Židé dluhují kontribuce. Nařízení úřední kanceláře z 21. isrpna: Všem v H. usazeným, pod ochranou jsoucím Židům tímto na rozkaz inspektorův, čímž Židé mají dluhující kontribuci v městě H. do ultimo října t. r. při ztrátě ochrany neprodleně zaplatiti. Hejtrnííii Weyerth. 1744 (24^'zaří): Hořický děkan Kunkl požádal hradeckou konsistoř, aby mu povolila pokřtíti Žida katechumena Mojžíše Wolfa, pocházejícího z Prostějova. „Dne 10. máje 1749 skrze neopatrnost vyšel jest v pivovaře takový oheň, že 178 větších i menších stavení 4) shořelo a mimo některých až do gruntu zkaženo jest bylo." Mezi vyhořelými objekty jmenována jest i ,,žid. škola a žid. gruntů 12, v kterýchžto 12 gruntech 4 grunty jsou, které 11 Židům patří". Pohořelí křesťané odhadli svou škodu na 54.551 zl. a Židé na 16.555 zl., „což také tělesnou přísahou ztvrdili". 1750: Obec stvrzuje, že Mojžíš Šalomoun zaručil se zaplatiti 380 zl. rýn., jež dluhuje kupci v Norimberce. — 1. února obec hořická stvrzuje Mich. Wolrubovi, kupci v Norimberce; že zdejší Židé se zaručili za plat 380 zl. rýn. 1751: Při drancování vojskem utrpěli i hojnčtí Židé Abraham Cantor, vdova Putzkerová a jiní. 1754: Z milosti vrchnosti jsou v H. David Putzker, Isak starší Putzker, Jakob Heršl, Šimon Abraham Putzker (a jiní). Židé mají grunty, usazeni jsou též „na lázni" blíž Panského mlýna, kde mají chalupu, zahradu a u ní roli ornou. Vedou obchody a handle zdejším sousedům a řemeslníkům na největší zhoubu a ujímání živností. 1760: 15. listopadu předvolán k městské radě židovský „primas" a jednáno o předepsaných Židům daních. Primas odpověděl, „že on sám o sobě věc tu od sebe dáti nemůže". 1761 a 1762 Židé platí kontribuce. Předepsaná jim částka byla dohodou se staršími židovstva snížena (a vyměřena podle usedlostí). V roce 1762 činí. před-pis měsíčně přes 6 rýnských, Židé však svolili platiti pouze Ys. , 1775: Smutným dnem v dějinách židovstva v H. je 2. březen t. r. V tehdejší pohnuté době povstali sedláci i na Hořicku. Hořický zámek — patronátem podřízený pražskému arcibiskupovi ;— nechali na pokoji, ale zato vrhli se na město židovské, které vyrabovali důkladně. Židu J. Mauthnerovi povolila vrchnost najmouti krám v domě Jiřího Maixnera na 4 léta za 25 zl. r. ročně. Obec a farář podali protest. .....Mikuláš Rykert žádá, „aby do pod jeho poru- čenstvím jsoucího sirotčího gruntu židovské nájemníky vzíti mohl. Byl se žádostí odmrštěn, anžto občané neradi viděli vkořenování se Židů do křesťanských domů". 1776: Obec hořická obdržela .,ostrou zápověď, aby děti ani kdo jiný po Židech kamením ani jinšími hmotami neházely, hřbitov jejich neminovaly". — Městskému úřadu podána zj>ráva, „že se Židé scházejí v noci bojíce se prý 60 sousedů, kteří chtějí na ně přijíti". Konec 18. století (doba josefínská 1780—1800) Větších rozměrů je kolonisace Židů v Hořicích již za Marie Terezie (1740—1780). Za císaře Josefa II. (1780—1790), kdy Židům dána úplná svoboda, kdy odstraněn vnější „odznak" Židů (účes, šat), kdy Židům ) přístupny jsou všecky školy, úřady, zřizuje isr. obec náb. sivou veřejnou německou obecnou školu v r. 1782. Obec zůstává v Karlově ulici. V r. 1783 (1784) se jí vytýká, „že nemá inštrumentů k hašení ohně". Ve spisech mluví se o „malé obci". Židům se dovoluje usídliti se i mimo uzavřené měs,to. Již v r. 1784 dvorním dekretem se povoluje hořiekému Židu Abr. Frankovi „v licitaci koupený křesťanský dům obývati". Povolení Židu nedodáno nebo podán protest, protože teprve v r. 1790 „úřad svoluje, aby ĚkLAbr. Frank v licitaci .koupený dům jíti mohl". (Může;Běžeti též..o 2 různé domy.) R. 1800 přichází do H. Johann šlechtic z Kotten-burgu, židovský berní. 19. století (—1890). Z tohoto období zachováno je málo zpráv. Obec Vzrůstá a dosahuje v r. 1857 největšího počtu členů, t. j. 405. Náboženskou výchovu vede oblíbený rabín dr. Ehrentheil (v H. od 1855 do 1888), bohoslužby navštěvují souvěrci z dalekého okolí (Nechanicka, Jičínska). Rituelní lázně byly do let sedmdesátých posledně v domě Doktora, t. zv. „Jelena", v čís. 50 v Karlově ulici. R. 1829:. Hluboká roklina v Židovské ulici, přes kterou byl položen most a která byla pro H. velikým nedostatkem, byla letos celá překlenuta a bude také vydlážděna. Stala se z ní nyní pěkná ulice 5). R. 1854: Obec žid. nabývá reality (pole) čk. 359. Kvitance zní na 96 zl. stříbra do české vyvažovači pokladny. R. 1859: Požár v žid. městě zničil masné krámy v ulici k synagoze, sousedící domy a synagogu. V roce 1861 vykazuje obec vydání zl. 639'15. Na žid. víru přestoupila v r. 1870 Anna Fabingrová (katolička) před sňatkem s Goldfingrem, s nímž několik roků ve společné domácnosti žila. Měla s ním děti, což ji k tomuto kroku přimělo. Sňatek byl v Miletíně. 10. března 1881 koupen pro. školní účely dům na náměstí č. 167 se zahrádkou 111 V6 čtver. sáhů, kupní cena 2600 zl. , V H. byly v té době 2 židovské hospody. Jedna, Adlova, v Karlově ulici, druhá (resurce) v domě Alberta Goldschmidta v č. 226. Erár dům koupil za 11.500 zl. pro c. k. soud. Poslední hostinský, Fuchs, se. vy stěhoval z H. a Židé přesídlili do hostince č. 509 U Fabingrů (nyní Čapků). V r. 1883? koupil dům Aug. Erban. Židé navštěvují pak hostinec Adlův a U beránka, kde jednotlivci usilují založiti „Lese-verein". O spolku tom čteme v městské kronice již v r. 1869°). Patrně se založení delší dobu připravovalo, úředně však neuskutečnilo, nebo běží o pouhou t. zv. stolní společnost. Předst. obce v tomto období: ■, 1827 jsou podepsáni na nadaci za představenstvo obce Isak Šimon, Jonáš Mautner a Hartmann Hirsch, r. 1845 je stár. obce Hartmann David Hirsch, též v r. 1856, 1857 a 1858. Ostatní členové předst. v r. 1858 jsou: Isak Feuerstein, Jakob Goldschmidt, Nathan Goldschmidt, J.? Hirsch?, Isak Jonáš Mautner; v r. 1859 je stár. Bedř. Hirsch, členové předst. Isak Feuerstein, David Putzker, Samuel Sobotka a Jakub Heller. Bedřich Hirsch je stár. do 1863, v r. 1864 zvolen Isak Feuerstein, další členovi jsou uvedeni v r. 1864: Šalamoun Goldschmidt, Alb. Goldschmidt, Samuel Sobotka a Šalamoun Simon (Simon?). V r. 1870 (24. února) podepisuje se za stár. obce Bedř. Hirsch, v r. 1871 (16. února) podepsán je za obec M. Goldschmidt. Od r. 1871 do 1877 je stár. obce Bedř. Hirsch. Členy předst. jsou 1871 Šalom. S i-mon, I. C. (— Karel). Müll er, Š al o m. Gold-schmidt, M-af i c Goldschmidt, Albert Goldschmidt a Alex. G.riinberg jako pokl., v r. 1872 Šalom. Simon, 1. C, Müller, (Adolf Sobotka?), Šalom. Goldschmidt, Alex. Grünberg a Markus Pick, v r. 1874 Alex. Grünberg, Adolf Sobotka, jsaak Feldscharek a J. C. Müller, v r. 1875 "Markus P i ck, Ad. Sob o tk a a J.C. Müll et. V r. |877 zvolen stár. J. C. (= Karl) Müller,, další členové předst. jsou uvedeni v r. 1877: Adolf Sobotjca, Markus Pick, Isaak Feldscharek a Bedř. S t r a u h s. Od r. J881 je slar. Bedřich Hirsch, od r. 1884 J. H i r s c h, od r. 1887 do 1890 Eman. Feuerstein. Členy předst. v r. 1887—1889 byli: Markus Pick, J. C. Miil.ler, Heřman I. Doktor, M. A. Gold-s c h m i d \ Josef Goldschmidt, Ad. Mautner, ■Sam. L a W.éíťzík y, Arnošt Feldmann. 1835: Dle Sommrovy knihy (Das Königreich Böh- 182 183 Hořice i