trestán býti má. V rukojemství se postavili Židé Marek Němec, zeť Mojžíše Veselskýho Žida a Isák, syn vlastní téhož Mojžíše.  (Knihy smluv K3, str. 78.)

Jako jinde, mívali Židé" v pachtu vybírání mýta ve branách a po všem panství, ale pacht odváděli ne-právně. Když Žid Schnirmacher měl mejto v Ch. a po všem panství pronajaté, zůstal dlužen 734 kop 4 gf. 2 d. míšen. I podal si žádost p- Vilímu Prolice-rovi, J. M. regentovi, aby mu jakás částka byla slevena. Sleveno mu 134 kop 4 gr. a zbytek pak uplácel jednak v penězích po 15 kopách, jednak ve zboží. (Knihy smluv Ks, str. 61.)

Na Abraháma Žida do<ptání učiněno 7. června 1629, proč a z které příčiny obilí skupuje a vše před-kupuje, nemaje toho činiti; jestli se toho více dopustí, že mu to všecko pobráno bude. Odpověděl, že Židé mají od j. M. Cis. patent sobě vydaný, že mohou ve všem všudy kdekoliv handlovati jak ve svobodných, tak J. M. Cis. i panských městech bez překážky všelijaké vrchnosti.  (Právo měst a seděni 15, str. 2.)

R. 1642 setkáváme se v knihách chlumeckých opět se známým nám již Židem Markem Veselským. Koupil totiž dne 26. srpna od Štěpána Kalinky grunt a zavázal se k obci platiti 4 fl. kontribuce. Smlouvy však nedodržel a usnesli se proto páni, aby kontribuci s jinými sousedy dle rozvržení sousedského platil. Když nařízený výběrčí pro kontribuci k němu přišel, tu Žid ihned na něm doptání učinil: „Medle, výběrčí, kdo jest ti kázal ke mně přijíti?" a on odpověděl, „že primas". Ale on pak Žid ihned nevážně promluviti měl a řekl ta slova: „Dám já primasu provaz na krk, až bude nejvíc mezi lidmi, já mu něco dobře povím." A chtíce primas- dle práva na poctivosti své zachován býti, dosáhše jej před ouřad, toho na něm žádal, aby to na něj v plností rady promluvil. On však odepřel. Z těch slušných příčin a z bedlivého uvážení úřadu byl do vězení dán. Marek z téhož vězení p. ouředníka se ohlásil, pravíc, velmi neprávem, že se městem nic říditi nemá. Z toho nářku poctivosti utekl se primas k p. ouřeďníkovi, toho žádaje, že téhož Žida k tomu přidrží, aby toho dle jeho nepravdivého promlouvání před p. ouředníkem provedl. On sic by chtěl primas o nějaké další soudy vcházeti, přichází na to,.že týž Žid dosti svými ouskoky a fortely jakživ mnoho prováděl a jak sám sebe, tak jiné lidi zbytečně k velkým outratám přiváděl a nikdá nic pravdivého neprovedl. Primas sice žádných sobě soudů nežádá, než toliko od p. ouredníka žádá, aby proti témuž Markovi Židu zastán a přichráněn byl. (Manuál měst., str. 183.)

Jak věc dopadla, nedozvěděli jsme se.

R. 1647 Šalamoun Žid Chlumecký koupil s vědomím a vůlí J. M. Pě od obce města Chlumce pivovar starý, toliko spodky od gruntů vystavěné za 100 kop míš. (Seděni radní 5.)

Málo lichotivou poznámku o Židu nalézáme v Registrech sirotčích na str. 157: L. 1653 — 7 Aug. na milostivé poručení J. M. pána židovské pohlaví do těchto  rejster zapsáno.

Marek Komprecht Žid, dostanouce se v letu 1627 do nájmu města Chlumce, zplodil s manželkou Salo-menou děti. Však ale šelma, co jest sobě tak nahonil, křesťany ,svým šejdířstvím obloupil, čert ho vzal. Po sobě Jakuba zetě 1667 pozůstavil, k žádnému oužitku obecnímu šelma nejní. Dáleji Pán Bůh sám naprav, aby ten zlý jeho> byt v dobrý a k oužitku obce obrácen býti mohl. Že vždy přece od takových Židů k oi>ci se ze všelijaké Contribuce J. M. pánu ročně po 5 kopách míš. platilo, též i on, tchán jeho, po mnoho leť platil. (Registr sirotčí 157.)

Po   ukončení války  30 lete  pomýšleno  na  pevnou

soustavu berní. K tomu cíli ustanoveno bylo na sněmu r. 1652, aby pro každý kraj byla ustanovena zvláštní komise ke zkoumání přiznání o jmění jednotlivců, při čemž má býti přihlíženo ke všem osobám, jež dosáhly stáří 20 let a jsou usedlé.

Podobné údaje o počtu obyvatelstva města Ch. podává t. zv. berní rolle z r. 1654, která sloužila za základ k výměře daní.

V ní zaznamenáni jsou i Židé chlumečtí: Šalomoun Ohrl, stár 36 let, bydlí zde 24 let, kde před ním též byl Žid, má vlastní dům proti masným krámům, platí panství šosovné 20 fl., obci 8 fl., má též panskou koiželuhovnu najatou, z níž platí 50 fl., je oprávněn provozovati kramářství, k čemuž se mu však prostředků nedostává; vydělává přece ročně až 200 fl. Jeho manželka Estera, stará 34 let, má 5 dětí: Júdla, starý 10 let, Mojžíše 8, Goja 6, Saala 4, Gretle 2 léta. Má u sebe otce Eliáše, starého 70 let a matku Wenil, starou 65 let.

Mojžíš Ohrl, také u výše uvedených Židů bydlí, stár 20 let, provozuje po vsích podomní obchod, vydělává ročně 20 fl., jest zde zrozen. • Kain Ohrl, svobodný, 18 roků stár, provozuje též podomní obchod po vesnicích, vydělává ročně 20 fl. a jest zde též zrozen.             ,                       .   .      .. .

Abraham, bydlí v panské koželužně, stár 26 let, jest zde pouze 1 rok a přistěhoval se z Bydžova; jeho žena Rachele je stará 24 roky, jedno dítko Kiittl, staré 1 rok. Jest svého řemesla příštipkář, vydělává ročně 26 fl., otná tovaryše Izáka, který je stár 36 let, jeho žena jmenuje se Vögele, stará 30 lat, děti nemají. Dostává týdně 36 kr.

Ke konci 17. stol. počal se šířiti mor, či tak zvaná černá smrt. Byl zavlečen z Uher do< Vídně, odkudž císařský dvůr narychlo odejel do Prahy. Než i tu se r. 1680 mor objevil. V Ch. způsobilo zděšení, když mor objevil se v Kolíně.

Dne 15. července 1680 přednáší purkmistr celé shromážděné obci zápověď J. Excel, hraběte, aby nikdo do Kolína nechodil a lidí z Kolína k sobě nepřijímal, aby se jim v hospodách nocleh nedával, a to ani křesťanům, tím méněji Židům pod vypověděním z města a 'pobráním všeho jmění, kdo by se toho dopustil. (Seděni radní 6, str. 168.) Již však o něco dříve, a to 9. března, nařízeno od vrchnosti, tehdy v Praze meškající, v celé obci, aby žádný na hospodách Židům z Prahy noclehu v Ch. nedával, ani sobě od nich nic od šatstva nekupoval, protože se morní rána rozmáhá, pod .skutečným trestáním. (Seděni radní 6, str. 100.)

30. máje 1687. Žid Chlumecký vymlouvá se na své obžalování, že má sobě při zápise obmezeno, že všelijakých handlů užívati má, že jeho předkové a Židé také v konopích handlovali, že on tO' také užíti žádá. Však jest mu nařízeno od úřadu toho přestati a takových konopí nezkupovati, ano i obilní handl aby před ním pokoj měl. Pokudž by toho nepřestal, bude povinen úřad to J. Excelenci přednésti a na něj sobě stížnost položiti. (Právo měst 6, str. 46.)

R. 1726 Saul Adl, Žid chlumecký, opovážil se oproti uroz. a stt. rytíři Frant. Ant. z Trippenbachu, J. Ex. Frant. Ferd. hrab. Kinskýho zplnomocněnému vrchnímu regentovi, hanebně činiti, věcí lživých a ne-dokázanlivých J. Excel, předepsati. Následuje pak 2. ledna 1726 resoluce, aby žid odsud vypovědín a též židovna, jakž od starodávna od křesťanstva v držení zůstávala, zase pak v křesťanské vládnutí uvedena byla. Ohlásil se u vzácného magistrátu poctivý muž Franc Levínský, žádajíce snažně, aby takový sukcess proti slušné sumě trhové užíti mohl; dána  jest  mu  židovna   od  kamene vystavená vedle

Daniele Procházky ležící za 250 kop míš.  (K. smluv III, str. 214.)

R. 1752 Lidmila Židovka z Hořic pronajala s povolením vrchnosti místo pod radnicí a maštal pro 2 koně za 50 fl., když dle pravidel v jiných městech vyměřených živa bude.  (Kn. smluv IV, str. 38.)

R. 1755 jednáno strany Žida nájemného v radnici, který se nabízel o slevení ročního nájmu 50 fl. skrze 3 léta v kontraktu mající, nyní ale již prošlá, avšak on, Žid, více tolik nájmu dáti se zpěčoval, nýbrž jen .30 fl. dáti mínil. Magistrát usnesl, aby se Židovi ne-slevovalo, ale na místo něho aby jiný nájemce, křesťan, se obstaral.

Z let dalších stol. XVIH. nemohu uvésti nic zajímavějšího. Ž. o. chlumecká scházela se k pobožnostem v sále tak zvané Vinopalny, který měla pronajatý od nájemce .budovy, patřící velkostatku, pana Rie, za 150 zl. r. č. ročně, čítaje v to i vytápění v zimě.

. Nábož. obec žid. v Ch. zřízena byla výnosem min. kultu a vyučování ze dne 6. července 1896.

Během doby ukázaly se místnosti modlitebny nedostatečnými a obec židovská pomýšlí buď na postavení nové modlitebny, buď na zakoupení objektu, který by se dal pro synagogu adaptovati. Ve schůzi představenstva ž. o. chlumecké, jíž předsedal Jindř. Kovanic, podává MUDr. K. Stein návrh, aby pro zřízení   synagogy   v   Ch. byla zakoupena budova bývalé

dívčí školy, která se vystavěním nových škol uprázdnila. Za budovu vyplaceno 10.500 zl. r. č. a na úpravu vnitřní byly věnovány 4000 zl. r. č. V budově nové synagogy bylo pomýšleno i na byt rabínův i kostelníkův. Synagoga byla svému účelu odevzdána v srpnu 1900.

Starostové nábožen. obce israelské v Ch, (pokud ze zápisů bylo možno zjistiti): Od založení nábož. obce od r. 1896 do r. 1899 byl Bedřich Tachau, spolumaj. cukrovaru. Do 14 července 1901 Jindřich Kovanic, obch. kožemi; do 19. prosince 1901 Mořic Weis; do 4. září 1904 Leop. Bbndy, nájemce pivovaru v Gh.; do 1. prosince 1907 Richard Guth, obchodník; do 18. prosince 1910 Marek Silber stern, obchodník; do.7. dubna 1913 Salomon Ha a s, obchodník; do 2. února 1922 Marek S i 1-berstern, obchodník; do 21. ledna 1923 Gustav Langer, obchodník. Od té doby je starostou Rudolf Steiner, obchodník senem v Ch. n. C.

Prameny  a literatura:

K. Khun: Dějiny a kulturní obraz města Chlumce nad Cidl.

Knihy gruntovní, registra sirotčí, knihy smluv, právo městské, seděni radní, registra živých duší města Chlumce nad Cidl.

Zápisy nábož. obce židovské v Chlumci nad Cidl. od r. 1896 do r. 1923.

Z. Winter: Kulturní  obraz českých .měst.

95