Tab. XVII.

Žactvo  izr. vyučovací řeči

-. náb. v Cechách  na  gymnasiích   a  reálkách  podle i v desetiletí 1921—1930:

Rok

1921/22 1922/23 1923/24 1924/25 1925/26 1926/27 1927/28 1928/29 1929/30 1930/31

Žáků izr.

3156 3062 2979 2925 2773 2652 2449 2175 2032 2063

Vyučovací řeč

česká

1178 1181 1176 1189 1138 1126 1046 949 883

1978 1881 1803 1736 1635 1526 1403 1226 1149 1173

Ze 100 izr. bylo na přísl.škol. s vyuč. řečí

českou    německou

37-3 38-6 39-5 40-6 41-0 42-5 42-7 43-6 43-5 43-1

62-7 61-4 60-5 59-4 59-0 57-5 57-3 56-4 56-5 56-9

Izraelské děti tvoří na měšťanských školách 0*3%, na obecných 0*5% příslušného žactva, ačkoliv v o<by-vatelstvu izraelité tvoří l'O7 % . Projevuje se tudíž výše vysvětlený jev nepatrného počtu dětí izraelských. Za-jímavo jest, že na obecné škole při francouzském gymnasiu v Praze je  14%   žáků izraelitů.

Dále navštěvuje 25 izr. žáků střední školu francouzskou a 2 anglickou. U středních škol vidíme jiný poměr izraelitů mezi žactvem než u škol obecných a měšťanských. Uvedli jsme již, že izraelité tvoří v Če-chách l"07% obyv., mezi žáky měšť. škol však pouze 0'3 %, mezi žáky obecných -škol 0'5 %. Mezi žáky středních škol tvoří však 4*5% ! Tedy devětkrát více než mezi žáky obecných škol! Odečteme-li posluchač-stvo učitelských ústavů, vidíme, že mezi vlastními středoškoláky je přes 5% izraelitů, tedy desetkráte tolik, kolik jich jest mezi žactvem škol obecných. To souvisí s abnormálně velikou návštěvou středních škol izraelity. To vidíme nejlépe, srovnáme-li počet žáků škol obecných s žáky škol .středních vůbec a u izraelitů. Příčina toho jest také veliký nával izraelských dívek na středoškolské studium.

Pro zajímavost vizme tuto retrospektivu o poměru škol:

Navštěvovalo školy obecné a měšťanské (gymnasia, reálky a reálná gymnasia) izraelitů: r. 1880 13.574 (2346), 1890 14.073 (2425), 1900 12.955 (2620), 1921 6016 (3156), 1931 4530 (2266).

Ze 100 žáků škol obec. a měšť. (gymn., reálek a reál, gymn.) bylo izraelitů: 1880 1*69 (11*4), 1890 T60 (111), 1900 1-41 (10-0), 1921 0-6 (7'0),   1931 0*4 (5*0).

Školství odborné lze sledovati v tab. XVIII.

Tab. XVIII. Ve školním roce 1931/32 navštěvovalo školy odborné:

Školy	Žáků vůbec	Z nich izraelitů	Z izr. bylo na škol.	

			českých |     něm.	

zemědělské...... lid. školy hospodářské   . obchodní včetně obch. ak. průmyslové odborné   .   . živnostenské šk. pokrač. .	4.688 8.951 19.282 28.707 67.033	17 5 534 362 182	9 5 228 202 137	8 306 160 45

(Pro přehlednost nepojímám dalších škol speciálních, jako je škola archivní, knihovnická, soc. péče, pro stenografy, hudební konservatoře, k vzdělání pěstounek,  porodních  asistentek,  ošetřovatelské  atd.)

Rozvrstvení izraelitů českých podle povolání vykazovala tab. XIX, kterou bylo pro nedostatek místa vynechati, neboť zabírala celou stranu. Pojednám podrobně o tomto  tématě v práci specielní.

Především nutno uvésti, jak se změnily za posledních deset let poměry v povolání izraelitů.

' Tab. XIX. Z 1000 osob přítomných v Cechách náleželo:

K třídě povolání	Obyv. vůbec		Izraelitů	

	1921	1930	■ 1921      |     1930	

1. Zemědělství,  lesnictví a rybářství....... II. Průmysl a živnosti   .   . III. Obchod,   peněžnictví   a doprava   ....... IV. Veřejná služba, svobodná povolání, vojsko   .   . V. Domácí  a  osob.  služby VI. Jiná   povolání   a   osoby bez povolání   .   .   ... úhrnem.......	296-8 405-5 124-5-' 60-9 12-0 100-3 1C00-0	240-6 417-8 1509 63-2 14-9 112 6 1000-0	341 196-0 501-2 96-3 '   2-0. 170-4	20-5 179-5 514-6 106-1 .." - 2'6 176-7 1 1000-0

			1000-0	

Čechy zaznamenávají úbytek obyvatelstva příslušejícího k zemědělství vůbec Avšak u izraelitů jest tento úbytek mnohem značnější. Jeví se to tím, že jen 609 izraelitů je činno v povolání třídy I., se všemi rodinnými příslušníky a čeledí jen 1569 duší, t. j. 2% izraelitů, tedy ubylo za deset let asi 40% izraelských osob této třídy. Proto také tvoří izraelité v této třídě povoláni jen 0'09%, ačkoliv v obyvatelstvu Čech vůbec tvoří l'07%. Průmysl a živnosti zvýšily v celkovém obyvatelstvu Čech počet svých příslušníků, u izraelitů je tomu však naopak. — Jeví se tu přesun znamenající ústupek této třídy ve struktuře povolání českých izraelitů.

Tak na samotný průmysl oděvnioký připadalo r. 1921 4-23% izraelitů, r. 1930 již jen 3*39%. Avšak to souvisí s jinými příčinami, neboť z osob, patřících k této skupině povolání, tvořili izraelité v Čechách r. 1921  0-9%,  dnes  však tvoří  již  T25%.

Přihlédneme-li k jednotlivým skupinám povolání, tu vidíme: Nejvíce u izraelitů jest zastoupena skupina obchodu se zbožím, která spolu s pomocnými živnostmi obchodními zahrnuje 44'85% všech izraelitů českých. Mezi příslušníky obchodiu se zbožím tvoří však izraelité v Čechách jen 6'76%, to jest sice šestkráte tolik, kolik by odpovídalo jejich kvótě v obyvatelstvu (l'07%), avšak nikterak nelze tu mluviti o dominujícím postavení. V pomocných živnostech obchodních ovšem izraelité tvoří 14-81% všech příslušníků této skupiny a stojí tím na prvním místě, tvoříce tuto skupinu oborem působnosti, kde účast jich nejvíce početně poměrně vyniká. (Do této skupiny spadá totiž zprostředkováni obchodů a míst, informační, patentní, revisní kanceláře,'skladiště.) Pak následuje skupina osob, žijících z rent a podpor (pen-sisté a pod.), na kterou připadá 12*93% izraelitů. Na žádnou jinou skupinu nepřipadá více než 10% izraelitů. Na svobodná povolání 463%, na chovance ústavů, studenty á žáky, bydlící mimo domov, 4"64%.

Silněji, než odpovídá kvótě v obyvatelstvu Čech (i>'07%), jsou izraelité zastoupeni v těchto skupinách: průmyslu chemickém, kožařském, oděvnickém, obchodu zbožím, pomocných živnostech obchodních, peněžnictví a pojišťovnictví, ve veřejné službě mimo školskou a zdravotnickou, ve zdravotnictví (sem spadají lékaři), svobodných povoláních, mezi osobami, žijícími z rent a podpor, chovanci ústavů a studenty, bydlícími mimo   domov.

Nepatrnou účast mají v skupině: elektráren, plynáren a vodáren (0-06%!), v poštovnictví (0'2%), na železnicích a drahách (0"13%), v soudnictví a veř. správě (0'25%), ve školství a výchově (0'43%), v živnostech úpravnických (holiči atd.) (0'2%). Ve vojsku jest poměr poněkud vyšší než odpovídá kvótě v obyvatelstvu, což souvisí s tím, že jsou v zemi také pluky z východní části státu, které mají poměrně více izraelských vojínů.                                 .

11

Poměr   k povolání   podle   sčítání   r.  1921   vyznačuje tab. XX.

■       '        Tab. XX.

Z 1000 obyv< k povolání příslušných náboženství vlevo označeného bylo:

Náb.

vyznám

izraelské    .   .   .   .

římsko-katolické  .

evangelické   .   .   .

starokatolické   .   .

československé .   .

bez vyznání .  ..   .

412-4 391-7 400-5 539-0 419-5 489-3

16-6

40-4 31-5

4-0 27-9

7-1

i S

■£■=-?= i

87-8 56-4 44-1 30-3 33-9 22-8

46-4

16-9

21-9

8-6

8-5

19-1

431-6

477-9 489-4 411-1 500-2 456-7

5-2 16-7 12-6

7-0 10-0

5-0

Podle sčítání r. 1930 jest z čes. izraelitů 57'95% v povolání činno, 3'82% jsou pomáhající členové rodiny, 37"98% příslušníci bez vlastního povolání a 0'25%   domácí služebnictvo.

"L osob v povolání činných jsou 55'6% samostatní, 0'3%'nájemci, 22-8% úředníci, 14*7% zřízenci, 5"0% dělníci, 1*2%. učedníci a 0*1% nádeníci. Tedy plných 44% izraelitů v povolání činných jest odkázáno na mzdu.

Nelze ovšem přehlédnouti, že z celkového počtu 24.617 izraelitů v povolání činných, kteří se počítají za samostatné, připadá 7202 na osoby, žijící z remt a podpor (hlavně pensisty), 3526 na chovance ústavů, studenty a žáky, bydlící mimo domov. Připočteme-li tyto osoby ke skupině, odkázané na mzdu, dosahuje pak tato skupina plných 69% izraelitů v povolání činných.

Sociální  rU/,M,rn(  v  r.   1921   podle vyznání livlo toto (tab. -\\"|):

„    .,, , ■                           T»l'- XXL

bocialmrc/.r-.v. „, hl.nnú-h n.íl.o/. vvřnání v 'Vch-írli r. l'>21

Nábož

/  KIL obyvatelů n;íl>. vyzn. vh:\o /iiaiViijuh pří-luíclo ilo fioniiílní lííilj

		dělníků,

	úírdníků	učedník ů

IJ< MlcMl		n nádeník i

618-0	■227-9	•";•-■ 154-1

401-6	78-.r>	'.V- ■ 519-9

349-0	127-0	■ 524-0

212-3	9.~"ij	■+ 692-2

321-7	r.t-B	•    593-5

125-7	•75-3	-  -.799-0

izraelské .   .   . římsko-katolické evangelické     .   . starokatolické československé   . bez vyznání    .   .

Vidíme tedy, že se k r. 1930 projevuje u českých-izraelitů^ u srovnání s r. 1921 silná pauperisace úbyt-kem, počtu samostatných a silným vzrůstem kategorie nižších  zaměstnanců neúřednických.

*

Pokud počet obyv. izr. za celou zem nesouhlasí, nutno vysvětliti to tím, že v některé tab. jest nutno uvésti počet při příslušném sčítání skutečně zjištěný, v jiné pio potřebu srovnávací počet přepočtený na dnešní území Čech (tedy a ohledem na územní změny zatím nastalé). *

Hlavní prameny a literatura mimo díla v práci citovaná:

Československá statistika., (Pramenné dílo.)

Zprávy  Státního  úřadu  statistického.

Mimořádné zprávy Státního  úřadu statistického.

Písemný  materiál  Státního  úřadu statistického.

Doc. dr. A. Boháč: Hlavní město Praha. (Českoslov. Statistický Věstník, III.)

Die Juden in Österreich. Herausgegeben vom Bureau für Statistik der Juden, Berlin 1908.

Dr. František Friedmann: Pražští Židé. Praha 1929.

Dr. Fr. Friedmann: Einige Zahlen über die tschechoslovaki. sehen Juden. (Ein Beitrag zur Soziologie der Judenheit.) Praha 1933. Verlag „Barissia".