C. 175. Dům nově vystavěný v r. 1834 koupil 1860 Bernard Freund, který jej prodal synu Davidu Freuudovi. 1897 převzal dům Leo Flusser, od něho koupil Václav Simon (1918), 1921 od toho koupil František Kalina. Č. 176 vedle radnice. Maj. 1358 Josef Kopfstein, 1865 Josef Eisenstein, po jeho smrti děti (Ludvík, Heřman, Jana, Arnoštka a Terezie Fuchsová) jeho dům prodaly 1887 Janu Budilovi. Od r. 1930 majitel Antonín Hrma. Č. 182 na Pražské ul., Votýpkova stodola. 1836 byl dům vystavěn Augustem Hahlesreiterem. 1868 maj. Matěj Stuchl, 1916 Theodor Vaněček a od r. 1921 Rudolf a Leopold Teller. Č. 189 na Pražské ul. 1849 koupil Bernard Theiner kus půdy od domku Pecháče a vystavěl dům, který 1867 postoupil synu Emanueli Theinerovi. Ten jej prodal Adamu Gansovi, a vdova jeho Rosalie Gansová v r. 1913 Rudolfu Kohnovi. Prameny: Je mi milou povinností, než zaznamenám jednotlivé prameny, kterých jsem při práci použil, vřelé diky vzdáti zasloužilému řediteli škol v. v. a spisovateli panWČeňku Habartovi ve Voticích, jehož dílo „Sedlčansko, Sedlecko a Voticko" mně bylo vítanou pomůckou; jmenovaný mne s nevšední ochotou podporoval při studiu dat v gruntovních knihách při okr. soudu ve Voticích se nacházejících, čímž mně leckterou cestu do Votic uspořil. Díky vzdávám též panu A. Jakubíčkovi. bankovnímu úředníku v Praze, který mně dal k disposici část výpiiů, které zesnulý jeho otec, soudní adjunkt a histor. badatel Josef Ja kubíčka ve Voticích, v neúmorné práci pořídil. Celá jeho práce o Voticích je jako velký foliant uložena v městském úřadě ve Volicích pod názvem: „Děje- a místopis okresu Votického z r. 1868." Josef Jakubička (1814—1884)^ sepsal též „Genealogii a historii české šlechty", „První část české heraldiky", práce vědátory rázu Augustina Sedláčka, P. Norberta Vlasáka a j. uznané a jimi též citované. * *) Stará památkův kniha města Votic a kniha památní červená, 1508. Český zemský archiv. ") Bondy-Dvorský: K historii Židů v Čechách, na Moravě a Slezsku, I. díl, str. 517—518. 3) V. Kurrein: Aus dem Archiv der Stadt Linz. Die Linzer Märkte, Ročenka pro dějiny Židů v ČSR, roč. IV. 4) Jüdische Konsignation (Konskription) Anno 1724. Berau-uer Kreis, Herrschaft Wotitz-Janovitz v Arch. minist, vnitra. Gubernium. 5) Vlasák Antonín Norbert: Okres Votický, 1873, str. 10, a Klášterní památní kniha Františkánů ve Voticích. 6) Kniha Albis A., pag. 374, Český arch. zemský. 7) Kniha památní červená z roku 1508, fol. 120. 8) Kniha pam. červená, fol. 36: Milostivá vůle J. hrab. Excel, hrab. Sezemy z Vrtby skrze urozeného pana Bohuslava Kořen-ského z Terešova ouřadu přednesena a oznámena, aby Volf syn někdy Samuele Šmule, Žida Otiského, dům tento druhý strany listu tohoto zápisně v tyto knihy vložený a zapsaný, po Gumprechtovi synu Volfa, někdy Žida, souseda otickýho, z týhož domu ušlého a se všíin svým se preě odstěhovavší zanechanýho, bez odpornosti on Volf naň se dal... u) Památní kniha červená m. Vot., fol. 68, pag. versa. 10) Památní kniha červená ra. Vot., fol. 69. 11) Státní archiv minist, vnitra. Nová manipulace J 7/87, 3 listiny. ") Jakobovits Tob., Dr., Wer ist Abraham Lichtenstadt? Dr. Max Grünwald: Samuel Oppenheimer u. sein Kreis, pag. 331". 13) Max Freudenthal: Leipziger Meßgäste 1675—1764, 1928. 14) Státní arch. min. vnitra. Nová manipulace J 7/86. 15) Eucbaristia in festo Corporis Christi non est deferenda per vias Hebräerin« (Svátost oltářní nemá na Boží Tělo nesena býti ulicí židovskou). Dekret ritové kongregace z 22. února 1593. ") Teplý František: .,0 Židech ve Švihově". Zvi. otisk z Ročenky společn. pro děj. Židů v CSR., II. roč., pag. 183, pozn. 8. 17) Dekret ve sbírce „Repertorium aller Aktenstücke der alten jüd. Landes-Registratur, 2. oddělení, II. 18) S laskavým dovolením min. rady p. dra K 1 i c in a n a, řed. arch. min. vnitra, byl v archivu pořízen pro autora této práce snímek plánku ve sbírce se nacházejícího a doposud neuveřej-něného. 1!l) Roubík František, Dr., Plánky obcí v Čechách s vyznačením žid. obydlí. Časop. spolku starožitností, ročník 39. (1931), v Praze. -°) Legenda na přední straně (na jejíž levé části jsou viditelné 3 kruhovité otisky, pocházející od pečeti na stránce zadní) zní: No 1. Farní kostel. 2. Klášter pánův páterů Františkánů. 3. Hrob Boží nad klášterem v právo. 4. Sloup nebo statue P. Marie v Řinku, kdežto na každou slavnost dní P. Marie pokaždé z kostela farního procesí se vede a obyčejná pobožnost s požehnáním se vykonává. 5. Zámek, kde oltář na Boží Tělo bývá. 6. Dům France Tichýho, kde též na Boží Tělo oltář. 7. Dům Pa-seckýho, při němž též oltář. 8. Primasův dům, též oltář. 9. K I a b-r ů v dům židovský, od farního kostela 329 loket, od kláštera 379 loket, od sloupu neb statue P. Marie 74 lokte, též od Primasového oltáře 3'A lokte, muzikanti ale. hned při domu u oken. 10. Pekařův dům mezi židma, kde od jejich židovské synagogy na 8 loket toliko jest. 11. Spáleniště, kde předešle 4 židovské domy byly. 12. Synagoga, neb jejich škola shořela. 13. Jeden trakt židovský, kdežto na 30 párů židů. 14. Druhý trakt židovský shořelý, jen spáleniště je a 4 konírny stojí. 15. Dělnice koželužský, kdežto židé jsou. 16. Ještě jeden domek židovský, kde žid jest. 17. Krchov židovský, kde mrtvá těla okolo samého farního kostela nesena bývají. A poněvadž dům Klabrův židovský velice v cestě a více k potupě samospasitelnému katolickému náboženství v právě v Řinku mezi primasem a Antonínem Svobodou pekařem též jinými křesťanskými domy, okolo kterého procesí slavné z kláštera do farního kostela na Veliký pátek se vede, též oltář na den Božího Těla na 3*A lokte od něho při domě Primasovým se obyčejně stavěl, jakožto i každou slavnost P. Marie též obyčejné procesí s velikým náboženstvím při sloupu v Řinku P. Marie a Patronův proti morové ráně naproti domu i voknám Klabrovým se koná, též synagoga 8 loket od domů křesťanských jakož i velké necti předrahého Božího Těla, když duchovní otec k nemocnému jde a před tou zběři židovskou se ukryti nemůže, pročež milostivá Vrchnost zdejší jakožto dobré zření mající katolického náboženství tu velkou nečest proti Bohu rozvažujíce chtíce tomu zlému předejíti umíniti sobě ráčila, by netoliko Klaber žid téhož domu se žhavil jej, křesťanům prodal ano i jakožto podezřelý žid sobě jinde místo hledal, též také v jiném místě vzdáleném synagogu nebo jejich židovskou školu stavěti celého úmyslu jest. **) Index der Judenheirathen. Dominium Wottitzer, Berauuer Kreis, I. Arch. min. vnitra v Praze. -*) Vlasák Ant. Norb., Okres Votický, 1873, str. 16. °3) Guberniální registratura, sv. II., povolení žid. sňatků 24) Svazek II. Jüd. Heiratsbewilligungen Domin. Wottitz, Be-rauner Kreis, v arch. minist, vnitra v Praze. 35) Svazek III. Jiid. Heiratsbewilligungeu Domin. Wottitz, Be-rauner Kreis, v arch. minist, vnitra v Praze. **) Judenfamilienkonsignation des Berauner Kreises vom Jahre 1799 Herrschaft Wottitz. Arch. min. vn. '") Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48. číslo řadové 20/2. 28) Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48, č. 9/1. M) Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48, 4963. 30) Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48, č. 3/5. 3*) Čeněk Habart, Sedlčansko-Sedlecko-Voticko, 1925. ) Die Notablenversammlung der Israeliten Böhmens in Prag-vou Albert Kohn, 1852, pag. 392. Statistika žid. okr. hejtmanství votického. 33) Dr. Tobias Jakobovits: Jüd. Gemeindeleben in Kolin. Roč. společn. pro děj. Židů v ČSR., 1929. 34) Dr. Leop. Löwenstein: Nathan Weil, 1898 (v knihovně žid. obce nábož. v Praze). *') Viz pozn. 36. 35) Berth. Rosenthal, Heimatgeschichte der badischen Juden, 1927 (v knih. obce náb. žid. v Praze, vyobrazeni Thia Weila. 37) Bližši o rabínu D. Frankovi viz v stati dra Federa o Židech v Kolíně ve svazku Židé v Čechách. OT) Arch. min. vnitra, oddělení 1841—1855, svazek 18 3/13. 30) Arch. min. vnitra, oddlení 1841—1855, svazek 18 3/99. t0) Červ. kniha památní města Votic, fol. 9. 41) Zakladatelem osady votické byl- vladyka Ota, členové jeho rodu sluli „Otici". Dle hradu kolem 1250 vystavěného se psali Otičtí z Otic. Poslední potomek byl Petr Burian v prvé polovici 16. století. Votice zdědil rytíř Krištof Skuhrovský ze Skuhrova, 1574 byl majitelem Jan ze Šternberka na Konopišti, 1600 patřily Johance Hrzanové ze Sulevic na Vidimi, po 4 letech koupila Votice Eva Radimská. 1618 prodal její choť Kašpar KapHř ze Sulevic Votice Pavlovi Osterskému Kaplíři ze Sulevic. Po Bílé Hoře statky byly zabaveny, koupil je Sezima z Wrtby, pán na Janovicích. Hraběci rod vj mřel r. 1807 Adamem Fr. z Vrtby, po něm nastoupil hr. Fr. Josef Wratislav z Mitrovský. který zemřel 10. dubna 1849, po něm zůstali: Lidmila Kateřina provd. za hr. Zikmunda Berchtolda, František Josef a Josef František. Zadlužené statky koupili v dražbě r. 1872 Maxmilián svob. pán z Er-geletu a Karel svob. pán z Lippe. Majitelem od ]5. ledna 1878 byl Phil. Dr. Gustav rytíř ze Schlesingrů, od r. 1908 jeho dcery Jindřiška, Melanie a Viola Gabriela. Od 29. ledna 1915 patři Votice Emanueli Maceškovi. 1S) Veškerá data o domech židovských jsou vyňata jednak z gruntovních knih, uložených v Českém zemském arch. (Liber Ruber, Albis A, Albis B) a mnou probraných, jednak z knih gruntovních u okresního soudu ve Voticích (Rubis, Viridis, založena r. 1849), a z práce shora uvedené Josefa Jakubička, „Děje- a místopis okresu Votického", uložené v městském úřadě ve V. 4S) Arch. minist, vnitra, oddělení 1844/45, svazek 18 80/11. Židé v Čechách. Zpracoval Dr. František Friedmann, Praha. .tri posledním sčítání lidu dne 1. prosince 1930 byl v Čechách napočten 76.301 příslušník izraelského vyznání. Žije tedy v. této zemi včetně hlavního města, v níž jest soustředěno 48% veškerého obyvatelstva celého státu, pouze 21% izraelitů, žijících v republice. Izraelitů v Čechách silně ubývá, jak ukazuje vývoj posledních padesáti let. Přes atrakční sílu hlavního města jeví se velice značný úbytek, zatím co veškeré obyvatelstvo Čech vzrůstá. (Tab. I.) Tab. I. Z 1000 Přírůstek (4-), resp. úbytek (—) za dobu mezi sčítáním př£- Sčítání lidu Izraelitů toinných u veškerého TzraS u izr obývat. absolutné na 100 duší na 100 duší 31. XII. 1880 94.522 17-0 1890 94.529 16-2 + 7 + 0-01 + 5-08 „ 1900 92.797 14-7 -1732 -1-83 + 8-16 „ 1910 85.927 12-7 -6870 -7-40 + 7-15 15. II. 1921 79.777 12-0 -6150 -7-16 -1-64 1. XIL 1930 76.301 10-7 -3476 -4-36 + 6-58 Ačkoliv mezi prvním a druhým sčítáním v našem státě vzrostl počet obyvatelstva v Čechách o 6\58 procent, snížil se počet izraelitů o 4*36%. Dnešní počet českých izraelitů odpovídá asi jich počtu z r. 1850. Za posledních 40 let jich ubylo neméně než 19% počtu r. 1890. V důsledku toho tvoří nyní pouze 1*07% obyvatelstva, kdežto před padesáti lety ještě 1*7%, r. 1857 dokonce l'80%. Židovské obyvatelstvo v Čechách tvořilo v dřívějších dobách velikou židovskou reservu, která svými vystěhovalci posilovala osídlení židovské v sousedních zemích, zvláště ve Vídni a Uhrách. Ještě r. 1869 bylo z vídeňských izraelitů v počtu asi 40.000 plných 32 % původem z Čech a Moravy. Jelikož nás zajímají především sociologické rozdíly v srovnání s nežidovským obyvatelstvem, sledujeme především příčinu tohoto zjevu v nepatrném přebytku živě narozených nad zemřelými a v nezdravém rozsídlení, které z izraelitů činí živel velkoměstský se všemi stinnými jeho stránkami, zvláště co do natality. Izraelité v Čechách se soustřeďují do velkoměst, především do hlavního města Prahy. (Tab. II.—IV.) Tab. II. Bylo napočteno v Cechách obyv. izr. náb.: | 1880 1890 | 1900 1910 1921 V hlav. .městě Praze . . V městech, jež čítají se svými předměst, obcemi více než 50.000 obyv. . V městech, jež se svými předměst, obcemi mají 20-50.000 obyv. . . . V mést. s.l0-20.000 obyv. V obcích s 5 -10.000 obyv. V obcích s méně než 5000 obyv......... V Cechách úhrnem . . . 20.508 4.253 4.664 9.451 8.063 47.510 23.473 5.165 5.424 10.130 8.286 42.001 27.289 6.921. 6.780 10.334 8.097 33.324 29.107 7.578 7.594 9.536 7.433 24.579 31.751 7.092 7.777 8,757 6.190 18.108 94.449 94.479 92.745 85.827 79.675 Tab. III. Izraelité tvořili °/0 obyvatelstva: 1880 1890 1900 1910 1921 V hlav. městě Praze . . . V městech, jež čítají se svými přeuměst. obcemi více než 50.000 obyv. . V městech, jež se svými předměst, obcemi mají 20—50.000 obyv. . . . V měst. s 10-20.000 obyv. V obcích s 5 -10.000 obyv. V obcích s méně než 5000 obyv......... V Cechách úhrnem . . . 6-52 2-98 2-99 4-34 2-38 1-08 5-91 2 82 2-77 3-98 2-24 0-95 5-31 2-80 2-66 3-38 1-89 0-73 4-72 2-59 2-49 2-75 1*55 0-52 4-69 2-30 2-50 2-53 1-34 0-40 1-70 1-62 1-47 1-27 1-19 Tab. IV. Průměrný roční vzrůst (+), resp. úbytek (—) izraelitů v °/0 středního stavu obyvatelstva: 1881—189c|l891-1900 1901-1910 1911—1920 V hlav. městě Praze . . . V městech, jež čítají se svými předměst, obcemi více než 50.000 obyv. . V městech, jež se svými předměst, obcemi mají 20-50.000 obyv. . . . V měst. s 10-20.000 obyv. V obcích o5-10.000 obyv. V obcích s méně než 5000 obyv......... V Cechách úhrnem . . . + 1-35 + 1-94 + 1-51 + 0-67 + 0-27 -1-23 + 1-50 + 2-91 + 2-22 + 0-20 -0-23 -2-30 + 0-61 + 0-91 + 1-13 -0-80 -0-86 -3-02 + 0-87 -0-66 + 0-24 -0-85 -1-72 -3-03 + 0 00 -0-19 -0-77 -0-74 Kdežto v r. 1880 bylo v obcích s méně než 5000 obyvateli 47.510 izraelitů a v hlavním městě Praze 20.508 izraelitů, nastal za 40 let takový přesun, že v oněch menších obcích bylo v r. 1921 pouze 18.108 izraelitů, v.hlavním městě pak již 3.1.751. Tento vývoj jest zvláště zřejmý v číslech relativních. (Tab. V.) Tab. V. Ze 100 izraelitů v Cechách bylo přítomno: 1880 1890 1900 1910 1921 V hlavním městě Praze . 2171 24-85 29-73 33-91 39-85 V městech, jež čítají se svými předměst, obcemi více než 50.000 obyv. . 4-50 5-47 7-46 8-83 8-90 V městech, jež se svými předměst, obcemi mají 20-50.000 obyv. . . . 4-94 5-74 7-31 8-85 9-76 V měst. s 10-20.000 obyv. 10-01 10-72 11-14 11-11 10-99 V obcích s 5—10.000 obyv. V obcích s méně než 5.000 8-54 8-77 8-73 8-66 7-77 obyv......... 50-30 44-45 35-93 28-64 22-73 V obcích s více než 10.000 obyv. 41-16 46-78 55-34 62-70 69-50 V obcích s méně než 10.000 obvv...... 58-84 53-22 44-66 37-30 30-50 J......... Vidíme, že r. 1921 bylo 70% izraelitů v Čechách usídleno v obcích s více než 10.000 obyvateli, kdežto r. 1880 pak sídlilo v těchto místech pouze 41 %. Tehdy ovšem sídlilo v místech s méně než 5000 obyv. přes polovinu (50*30%), kdežto r. 1921 pak v těchto menších místech bydlelo pouze 22*73 %.