M. bcliifimann a pražský advokát Sigmund Schneider, který vypracoval spolkové stanovy. Byl synovcem Josefy Theinerové, po které dědil (1883) část domu č. XV v žid. městě, a zetěm votického lékaře dr. Spitz-ncra, zemřelého v r. 1871. S uznáním budiž jmenován Josef Mautner z Janovic jako předseda zábavního výboru a v posledních letech předválečných i jinak o židovskou obec zasloužilý. Dámský spolek Chewra hoanosim. Z téže doby jako předešlý vyvinoval dámský spolek též tichou činnost podpůrnou. V čele stála od počátku stěhovala do Teplic, kde během jeduoho roku zemřela. Již tehdy ve výboru svědomitě pracovaly dámy Matylda Theinerová a Irma Blochová, které ze všech sil se vynasnažily spolek udržeti. I paní Theinerová se z V. odstěhovala clo Prahy a po několik let je paní Blochová předsedkyní spolku. \ Lazaret. K žid. institucím lidumilným patřil též lazaret. Při velkém požáru r. 1746, kdy tolik domů křesťanských a žid. shořelo, lehla popelem i synagoga s lazaretem. Synagoga byla opět vystavěna, ne ale lazaret. Jak čte- Spolek israelské mládeže Chesed neurim ve Voticích v den 25letého trvání v r. 1891. Z lciva na právo: V horní řadě: Můrek Schalek, D. Singer, Ad. Lederer, Jos. Efi. Ar.nsLeia, Ludvík Arnstein, Jos. Arnstein (Israel), Leopold Stummer, Vojtech Berger, Jid. Theiner. V prostřední řadě: Jos. Neftali Arnstein, Dr. K. Horn, Ad.r Trávníček, Hynek Arnstein, starosta, zapisovatel říd. učitel M. Neumann, Filip Schwarz, Šalamoun Schalek, ViL Fried. V dolní řadě: Emil Ganz, Leop. Eisenstein, Jid. Freund, Adolf Arnstein, Edvard Arnstein. choť starosty obce Bedřicha Arnsteina, paní Eva Arn-steinová, dáma šlechetného srdce. Když se rodina 1879 do Prahy odstěhovala, stala se nástupkyní její Plummer paní Cecilie S't um měrová (roz. 1830), manželka obchodníka Volfa Stiimmera, po jehož úmrtí (1865) vedla obchod sama. Přes. skrovné prostředky měla otevřenou ruku pro chudinu. Osvědčila se jako vzorná, ušlechtilá předsedkyně až do r. 1916, kdy ne. z V. od- me v červené knize města V. v archivu zemském, dal hrabě František Vrtby 15. února 1782 „plac proti stodole Černého koníčku 20 loket — 11 loket, šířky ku vystavění špitálu, jen aby staven byl, 3 lokte od Löbla a od oné stodoly 20 loket za 20 zlatých". Kvi-tanci podepsal Šalamoun, starší obce. Špitál, t. j. staro-binec, se nalézal v domě č. XVI nad žid. školou (nyní majetek Simona), v jehož zadní části byli umístněni choří nebo staří. V r. 1892 byly tyto místnosti přeměněny v tělocvičnu pro školu žid. Vynikající osobnosti votické žid. vyznání. Josefa Arnsteinová (»Pepička''). Nar. se ve Štěchovicích u Prahy z rodičů Josefa a Františky Piku v r. 1803 a provdala se za Natana Izáka Arnsteina do V., obchodníka, syna Izáka Artisieina. Té doby mluvili Židé česky a v žargonu a v tom ji jmenovali „Pepe Štachavíc" (Pepička Štěchovická). Ona přivedla obchod na tu výši, jak jej od ní převzal syn Ferdinand, který ale ve věku 36 let v r. 1879 zemř. Byl to muž dobrého srdce a osvědčil se přes své mládí jako inspektor školy. Matka ho přežila o jeden rok, zemřela 16. října 1880. Daleko široko si získala dobrou pověst pro svou -rozšafnost, energii a dobré srdce. Ještě dnes si lid o ní vypravuje. Měla oči otevřené a též ruce, podporovala práce schopné tím, že jim dávala zboží do komise a v pátek se účtovalo; přebytek patřil podomnímu obchodníkovi. Anebo dala plésti od žen chudých punčochy, by něco vydělaly. Zádaly-li o další práci a neměla-li šlechetná paní právě ničeho po ruce, vzala nůžky, rozstřihla několik starých párů a dala jim je do práce. Jakýsi Bäumel z Tomic přišel k „Pepičce" si naříkati, že doma nic nevidí. Dobrá paní se hbitě obrátila a z výklenku vzala brýle, by je zkoušel. „Ano,1" řekl, „zde u vás vidím i bez brýlí, ale doma ničeho." Porozuměla mu a zaopatřila mu práci. V zimě skupovala od chudých žen, které se krmením hus zabývaly, velký počet a drůbky rozdávala mezi choré, by měli dobrou polévku. Byla neúnavná, od rána do večera, vše denně prohlédla. V tehdejší době bezpečnost byla nepatrná. Nebylo čet-níků a málo strážníků, jaký div, že krádeže se opakovaly. I u Pepičáků. Oželily se menší, ale jednou zloději jim „vybílili", totiž vykradli krám. Nebylo peněz, nebylo zboží. Tu se bodrá Pepička obrátila na váženého měšťana Jana Kopfsteina, mydláře na Rynku, vedle radnice. Nebyl v krámě, šli pro něho do dvora, odkud kvapně přišel. Vyslechl, x> co žádala, co se přihodilo, a se slovy: „paní Pepičko, chvátám, vařím mýdlo," vytáhl velkou zásuvku z regálu a vysypal její obsah do zástěry udivené Pepičky. Když jej žádala, by spočítali peníze, odvětil, by to doma obstarala sama a když bude míli obnos pohromadě, ať přijde a zaplatí. Takové důvěře se těšila Josefa Arnsteinová, takový byl poměr mezi křesťany a, Židy ve V.! Josefa (Pepička) Arnsteinová Ludvík Stúmmer Dvorní rada Ludvík Stummer. Nar. se ve V. 12. května 1854 jako syn obchodníka Volfa Stiimmera a matky Cecilie, která po brzké smrti svého muže vychovala osm dětí a obchod obstarávala. Studoval v Praze na novoměstském gymnasiu, absolvoval práva ve Vídni a v Praze a nastoupil dne 7. února 1877 právní praxi u zemského soudu v Praze. V r. 1884 stal se soudním adjunktem ve Vysokém Mýtě, r. 1897 byl jmenován soudním sekretářem u krajského soudu v Litoměřicích a rychle za sebou radou zemského a vrchního zemského soudu. V r. 1910 byl povolán do grémia vrchního zemského soudu v Praze, 1918 byl jmenován dvorním radou a 1919 zařazen do státu skutečných dvorních radů. V r. 1922 byl pověřen funkcí předsedy senátu. Na vlastní žádost byl v r. 1929 dán do výslužby, při čemž mu za 52 lete významné služby bylo vysloveno úplné uznání. Generální štábní lékař dr. Bohumil Arnstein narodil se jako syn řezníka a pozdějšího obchodníka obilím Davida Arnsteina ve V. a matky Josefy, roz. Mautnerové ze Sudoměřic, navštěvoval za učitelů Wurnifelda a Reicha tamější školu, absolvoval pák malostranské gymnasium v Praze a lékařskou fakultu pražskou, kde byl v r. 1884 na doktora lékařství povýšen. Vstoupil do vojenské služby a byl jako plu-kovní lékař přidělen oční klinice, kde tehda působil věhlasný prof. Hubert Sattler. V r. 1909 byl jako šéf garnisonní nemocnice komandován do Sarajeva. Při zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda a jeho choti dne 29. června 1914 byl dr. Arn&tein první, který jím poskytl pomoc. Když vypukla světová válka, působil jako zdravotní šéf 15. sboru na srbské frontě. V r. 1916 stal se generálním štábním lékařem a rok později byl jmenován zdravotním šéfem v Praze. Po převrate šel do výslužby a zahájil soukromou praxi jako odborný lékař oční. Dr. Boh. Arnstein Ih nek Arnstein Hynek Arnstein. Přes to, že se narodil (8. února- 1861) jako syn zámožného, neúnavně pracujícího obchodníka Efraima Arnsteina ve V. („Ü železníků" nebo „Na schůdkách"), jehož obchod před vystavěním dráhy rran-tiška Josefa. byl. největším na českém jihu, a dobro-srdečné matky, dcery známé dobroditelky Josefy Arn-steino.vé a Natana Isaka Arnsteina, prošel těžkou životní školou. Z votické žid. školy přešel na reálku do Prahy, absolvoval kurs pro jednoroční dobrovolníky a věnoval se obchodu. Vyučil se ve V., v Praze a v Kolíně u firmy Eislerovy. Pak se zdokonalil v cizině, v Drážďanech 1 rok, 2 roky v Hamburku a též tak dlouho v Londýně. Vrátiv se do Čech, převzal v r. 1890 s mladším bratrem Adolfem velkoobchod Nathan Eisler v Kolíně, založený v r. 1841. Duší tohoto závodu byla vlastně Zofie Eislerová, roz. Arnsteinová z V., sestra Efraima Arnsteina, tedy teta obou následníků, kteří dobrou pověst firmy nejen zachovali, nýbrž i po celých cechách šířili. Hynek Arnstein po dobu působení v Kolíně byl činným v různých korporacích a několik let starostou tamější o. ž. Od r. 1917 má nyní již 93 let stávající firma N. Eis-ler kanceláře též v Praze za vedení obou šéfů, seniorů, kdežto v Kolíně jich synové působí. Josef Metzker. Když kdo vlastní pílí a přes nesnáze z malých poměrů dosáhl v životě svém krásných výsledků, jest to Josef Metzker. Narodil se jako syn snaživých poctivých rodičů. Otec se živil obchodem peřím a v zimě byl činným při velkovýrobě macesů, židovských to chlebů velkonočních, které se z V. vyvážely na vagóny. Josef Metzker se nar. 17. února 1869, prošel žid. školu obecnou a byl otcem ve 14. roce dán do učení k firmě Turnovský v Kladně. Pak byl v Praze činným několik roků u firmy Neustadtl synové a Fleischmann a Am-schelberg. V r. 1896 stal se samostatným, zařídiv si ,,Na můstku", kde se jeho firma ještě dnes po 38 letech, nyní už ve vlastním domě, nalézá, malou výrobu kravat s obchodem spojenou. Neúmornou praoí a 724 725