mek, který Židé koupili a synagogu postavili. Čtemeť toto: „Dne 16. října r. 1784 předvolána do domu radního obec žid. v příčině dluhu 150 fl. od Jana Brázdy, šen-kéře v Hutích, na vystavení jejich synagogy vydluže-ných, by takové peníze složili. V případu opačný obec žid. takové peníze vsíavu složiti není, vyžádalo sobě do příštího pondělí, totiž 28. Juli, že se svým Credito-rem v té věci umluví a ten den s vyhotovenou věcí před ouřad se dostaví." Jan Flor, úřadující radní. Na základě patentu z r. 1787 konán nový a podrobný soupis všech Židů a nařízeno, že každý Žid musí si voliti nové jméno občanské. Konskripční listy nesou nadpis: „Zeugnisszettel". Uvádí se v nich dosavadní jméno, nově volené a tu jest charakteristické, že volili si po většině jména německá, což ovšem v té době nepřekvapuje, ale několik volených jmen. českých jest zajímavých. Byly zde tyto rodiny: . 1. Jakub Mojžíš, nové jméno Jakob Lewi. Žena jeho volila jméno Ludmila. Místo jména Seellig Sigmund; místo Lea Maria; místo Šerl Cecilia; místo Mindeln Sara; místo Hendl Anna. 2. Löbl Lazar volil jméno Jakob Zucker a měl číslo domu 111. 3. Isak Marku» volil jméno Isak Král. 4. Justruck Jakob volil jméno Jakub .Roubíček. .5. Učitel Isak Herz volil jméno Isak Schönberger a bydlel v č. III. Dcera Lea volila jméno libuša, dcera Ziperl jméno Veronika. 6. Michel. Samson volil jméno Michal Zeller. 7. Israel Hirsch volil jméno Israel Sonnenberg a bydlel v č. II. 8. Abraham Jachim volil jméno Abraham Heský a bydlel v č. 5; rodina dosud v B. 9. Joachim Samuel volil jméno Joachim Heský a bydlel v č. IV; rodina dosuď v B. 10. Hirsch Mendl volil jméno Israel Lewi a bydlel v č. 76. 11. Lipmann Liebers volil jméno Filip Liebers a bydlel v č. 76. 12. Michael Mendel volil jméno Michael Šall a bydlel v č. 76. 13. Markus "Wotsasek; jméno mu zůstalo a bydlel v č. 33. 14. Israel Josef volil jméno Israel Lam.pl a bydlel v č. 112; dosud v B. 15. Jonáš Oscher Kohn volil jméno Jonáš Katz a bydlel v č. VI. 16. Jakub Oscher Kohn volil jméno Jakub Katz a bydlel v č. 88. 17. Nathan Jakob volil jméno Nathan Lederer a bydlel v č. 9. Ze známých rodin žid. zaznamenány jsou v r. 1797: Ignác Katz, měl obchod a tabák. Abraham Hesky, pálí kořalku. Syn Jakub učí se chirurgii. Joachim Hesky a syn Samuel, koželuh. Jakub Lampl, syn Israel, střižní obchod, peří a vlna. Heinrich Zucker, kořalku. R. 1799. Přišel Jakub Spitz z Jistebnice, pak Mates Kafka, Isr.-Lustig; dosud v B. R. 1812 jmenují se nově Josef Feigl a Gabriel Spitz. ,1814 jmenují se: Heinrieh Zucker v č. 2 — Israel Sonnenberg v č. 3 — Markus Sonnenberg v č. 3 — Jakub Lampl v č. 4 se synem Josefem. Jakub Löwi v č. 5 a syn Samson. Jakub Spitz se synem Gabrielem v č. 6. Rodina Zuckrů dosud v B. R. 1841 čteme, že byl z B. propuštěn Israel Lustig a na místo-něho přijat Josef Zucker. Nová jména: Jo sef Neumann, Aron a Jakob Fürst, Samuel Winternitz. O podnikavosti Židů podává důkaz zápis z r. 1811, dle něhož Žid Heinrich Zucker, vinopal, vezl za vojskem na Rýn 3 fůry kořalky a každý o 3 sudech. Udělal jistě dobrý obchod. R. 1799 dne 15. května bylo oznámeno, že následkem nařízení vysokých úřadů smí v B. bydleti jen 6 rodin žid. místo dříve povolených 8. Mají-li se dvě další rodiny přibrati, musí to býti povoleno vysokým úřadem zemským. V jiných obcích okresu žilo Židů málo aneb vůbec ne, což jest snadno vysvětlitelno chudobou obyvatelstva. Tak z r. 1811 máme zaznamenáno, že žil v Dražíči Benjamin Neugröschel, Šalomoun Schulz a učitel Isak Lederer. R. 1830 nastěhoval >se tam Jonáš Vodička a Aron Fürst. Nejstarší zpráva z Dražíce však se datuje z r. 1795, kdy koupil tam vinopalnu a fir^shans (výrobnu potaše) Markus Hilsner. . ■ Samuel Markus uvádí se ..v panské židovně a vinopalně", Josef Frühstücker v papírně na Lipovsku. V Sudoměřicích uvádí se r. 1811 Šalomoun Schulz v č. 1 a Jakub' Schulz v č. 3. Povolení k sňatku Židům jakož i ostatním občanům vydával zámecký úřad. r Povolení Židům vydávalo se na zvláštním tiskopise a mělo nadpis: • . -; • ■•.':• ■ Ehehimmel Aufstellung-Bewilligung, v překlade asi: povolení k vstoupení do manželského ráje a bylo jich vydáno do r. 1801 celá řada. Seznam o obřízce, narození a úmrtí potvrzoval děkan. Každý Žid, který se chtěl přestěhovati, musel předložiti výkaz o svém dřívějším pobytu a ten obsahoval: kraj, místo, žid. obec, jméno panství, jemuž obec příslušela, členy rodiny, zaměstnání atd. Tak přistěhoval se do B. r. 1810 Bernard Feigl, nar. r. 1767, žena Apolena, naroz. 1786, syn Ondřej, cons. obch., nar. r. 1809, syn Leopold, naroz. r. 1810, doktor medicíny v Týně n./Vlt., dcera Františka, nar. 1812, Kateřina, nar. 1817, Eva, naroz. 1825. O Ondřejovi jest poznámka: Vřaďuje se k vojsku do třídy šesté. Rod. Feiglů žije dosud v Krakově. Adolf Rind. Eduard Wagner Přišli z kraje prácheňského, z ž. o. Březnice, panství březnického, Sečce žid. 4., místní 15. Poněvadž byl počet rodin v místě omezený, tedy se mohla rodina usaditi s povolením úřadu, bylo-li místo volné. Direktorský úřad byl v té věci blahovolný, neboť každý zámožný Žid platil :— mimo jiné — 6 zl. do důchodu, které musel složiti stříbrnými dvacetníky. R. 1890 zákonem z 21. března byly poměry Židů upraveny. Židé tvořili nábož. obec á její stanovy schvalovalo ministerstvo. Zákonem z 27. července 1877 byly již obce žid. shrnuty v okrsky. Obec žid. má své představenstvo, náb. radu a výbor. Kdo nemohl býti zvolen do> představenstva obecního, byl vyloučen i z představenstva obce žid. Členové zastup, i rb. musí býti hlášeni stát. úřadům. Obec musí míti rb. a ten musí bydleti v žid. obci. Více malých obcí bývá spojeno jedním rb. společným. Rb. musí předložiti průkaz, že s dobrým prospěchem absolvoval vyšší gymnasium. Náb. obec žid. musí se sama vydržovati a smí předpisovati jen zákonné dávky. Čeští Židé mají nyní v Praže spolek „Or tumid", který vymohl, že obce mají povinnost přihlížeti k jazyku v obci obvyklému. Jako církev zákonem uznaná podléhá interkonfe-sionálnímu zákonu z 25. května r. 1868, č. 49 ř. z. Žid. obec má právo vysílati svého zástupce do místních školních rad a dáti své děti vyučovati náboženství svým rb. Koncem r. 1927 žilo v B. 15 rodin žid. o 39 členech rodinných. R. 1882 byl žid. učitelem Adolf Urbach, měl služby 400 fl. a 40 fl. paušálu na osvětlení a topení. Učil češtině, němčině, hebrejštině a náboženství a měl volný byl. R. 1883 byl kt. Samuel Sametz z Veselíčka á posledním učitelem byl Salamon Pollak, přijatý 10. února 1901 z Merklína, který se náhodou, tuším ve válce již, v Obůrce utopil. Až do r. 1882 vedena synagoga jako majetek obce bechyňské a téhož roku připsána v majetek obci žid. Dne 2. března r. 1884 stala se obec žid. členem spolku „Českých akademiků Židů v Praze". Matrika, protokoly vedeny jazykem německým. R. 1895 psin první protokol po česku a psal jej Emanuel Kohn. Pro školu zakoupen dům č. 37. Téhož roku založena nová matrika a vede se po česku. : . Dne 6. dubna r. 1896 zpracovány nové stanovy po česku a r. 1898 usneseno odstraniti ze synagogy veškeré nápisy německé. Téhož r. usneseno posílati žid. děti do školy veřejné. Žid. náb. obec spravuje představenstvo, skládající se zéťI4 členů a 2 náhradníků. Pro mimořádné případy jest zesílené představenstvo, skládající se ze 4 členů, 4 důvěrníků a 2 náhradníků. Představenstvo volí předsedu, pokladníka, účetního a představeného modlitebny. Hospodářství obce kontrolují 2 volení revisoři. Rozvrhovací komise 6 členná rozvrhuje rozpočet na jednotlivé členy dle jich příjmů a rodinných poměrů do 9 platebních tříd. Nejnižší roční poplatek byl 8K. nejvyšší 48 K. Nejzajímavější ve stanovách jest § 12, dle něhož nesmí býti do představenstva voleni 2 členové z příbuzenstva I a. 'II. stupně. Kdyby se tak stalo, zasedá volený starší. K obci ži4- patří z okresu bechyňského veškeré obce mimo: Bernartice, Bojenice, Borovany, Opařany, Podhoří, Rakov, Rataje, Skrejchov, Srlín, Svatkovice a Zběšice.