danken Stadt und Bezirk Aussig eine Reihe mustergültiger Einrichtungen, die beispielgehend gewirkt haben. So ist ,das Aussiger Asylhaus seine Gründung, das Waisenhaus erfreute sich ständig seiner Förderung; das städtische Wöchnerinnenheim ist ausschließlich ihm und seiner Gattin Luise Weinmann zu dan- : Ed. J. Weinmann . ken; die ersten Knabenhorte hat er errichtet und die Blindenschule hat er durch reichliche Zuwendungen gefördert. Für die Lesehalle und Bücherei hat er aus eigenen Mitteln ein Prachtgebäude mit Vortrags- und Lehrsälen errichtet und schließlich erbaute er in Spiegelsberg eine Lungenheilanstalt, die modernst eingerichtet ist, einen Belegraum für 130 Kranke aufweist und für das ganze Land segensreich wirkt. Welche Bedeutung Jakob Weinmann für A. und die nordwestböhmische Industrie überhaupt, ja sogar über die Grenzen des Landes hinaus hatte, kam bei dem großartigen Leichenbegängnisse zum Ausdruck, das am 8. Oktober nachmittags 3 Uhr vom Trauerhause in der Baumgartenstraße aus zum 'Aussiger Friedhofe ging. Es würde zu weit führen, alle Großunternehmen - und Geldanstalten wie auch die Vertreter aller maßgebenden Kreise aus Stadt, Bezirk und weiter Ferne: namhaft zu machen, die dem Dahingeschiedenen das letzte Geleite gaben. Der Leichenzug führte an der Lesehalle und Volksbücherei, der Schöpfung Jakob Weinmanns, wie auch an dem Asyl-und Waisenhause vorüber. Beim Grabe hielt Rabbiner Dr. J. Stößler eine gehaltvolle Grabrede, in der er den Fleiß, die Bescheidenheit, Tüchtigkeit, Nächstenliebe und Stammestreue des Verstorbenen pries. Nach ihm sprachen Moritz Glauber als Vertreter der K. G. und der israelitischen Vereine, Bürgermeister Dr. Karl S c h ö p p e für die Stadtgemeinde, Fabrikant Ferd. M a r e s c h für das Kuratorium der Weinmannstiftung Spiegelsberg, Direktor Josef Martin für die Lesehalle und Volksbücherei, Schuldirektor Ed. Wagner für das Asyl- und Weisenhaus und schließlich Direktor Karl R a u t e r für die Blindenschule Worte des Dankes an den Verstorbenen, der nicht bloß in den großartigen Anstalten, die seinen Namen tragen, sondern in den Herzen aller weiterleben wird, die durch seine menschenfreundlichen Werke Wohltaten empfangen haben. Die Firma Ed. J. Weinmann spendete zur Ehrung des Andenkens ihres Gründers im Sinne der Absichten des Verblichenen für Aussiger kulturelle und Wohlfahrtseinrichtungen den Betrag von einer Million Kronen. (Aus: Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes 1928. III. Heft, S. 124—12? von Dr. F. J. Umlauft.) Ignatz Petschek, geb. am 14. Juni 1857 in Kolin, besuchte nach der Volksschule das Kleinseitner Gymnasium in Prag und trat im J. 1874 als Lehrling in den Prager Bankverein ein. Schon im gleichen Jahr wurde er von der genannten Bank als Vertrauensmann in die Launer Zuckerfabrik entsandt. Nach Liquidierung der Fabrik wurde er im nächsten Jahr, als Achtzehnjähriger, in das Aussiger Kohlenkontor des Prager Bankvereines nach A. versetzt, dessen Leiter damals Jakob Wein mann yar. .Als dieser aus dem Zusammenbruch des Prager Bankvereines die Kohlenabteilung übernahm und die Firma Ed. I. Weinmann gründete, blieb Ignäz Petschek in seinen Diensten. Im J. 1880 machte er sich in A. unter der Firma I. Petschek als Kommissionär verschiedener Braunkohlenwerke selbständig und hat durch seinen Weitblick, seine . Großzügigkeit, seine schöpferischen kaufmännischen Eigenschaften seine Firma zu ihrer Bedeutung geführt. Er hat einen hervorragenden Anteil an der Entwicklung der mitteleuropäischen Kohlenindustrie, insbesondere des Braunkohlenbergbaues. Ignaz Petschek, eine der bekanntesten Erscheinungen der europäischen Großindustrie, ist persönlich einfach, von charmanter Liebenswürdigkeit, temperamentvoll und geistreich. Er ist aber auch ein Wohl- Ignaz Petschek v täter, dem die Stadt A. einen großen Teil ihrer Wohlfahrtseinrichtungen verdankt,. er ist ein hilfsbereiter Jude, der die Aussiger K. G. und alle humanitären jüdischen Vereine in der großherzigsten Weise unterstützt. * Ernst N e u s c h u 1, geb. 17. Mai 1895 in A., bekannter akad. Maler in Berlin. A. gehört zu den aufstrebenden K. G. Böhmens. Im Zentrum des Kohlenhandels und der damit verbundenen Industrien gelegen, bietet es zahlreiche Erwerbs- und Berufsmöglichkeiten. Die Mitgliederzahl hat sich beispielsweise in dem Jahrzehnt vor dem Kriege genau verdoppelt. Der Krieg mit seinen Folgen hat sich wohl etwas hemmend ausgewirkt, das Wachstum der Gemeinde geht vorläufig nicht so schnell vor sich wie früher, doch ist ihre Zukunft gesichert. Die Gemeinde zählt gegenwärtig über 360 Familien und wird bei vollständiger Normalisierung der Verhältnisse noch viel mehr Familien Existenzmöglichkeiten bieten. * • ■ •.•■-• *) Die Angabe 1897, Encyclopaedica Judaica, Band III., Kol. 735, ven Dr. S. H. Lieben ist nicht richtig. Dějiny Židů v. Bechyni a okolí. Zpracoval řed. Arnošt Chleborad v Bechyni. Geschichte der Juden in Bechin und Umgebung. Bearbeitet voň Dir. Arnošt Chleborad, Bechin. Jvdy Židé počaiii se usazovati v Bechyni, nebylo nii lze bezpečně zjistiti, ale lze souditi, že bylo tomu hodně záhy. Bohatý a velkolepý život na bechyfiském žup-ním hradě lákal jistě mnoho různých lidí potulných, kšeftovních, a ti byli vždy rádi viděni, došli podpory hradu a dostávalo' se jim- povolení hradních pánů usazovati se v městě. Měliť z nich páni zisk. Židé platili různé daně a dávky, ale hlavním. platem byl „ochranný poplatek" 6 fl. stříbra ročně z každé rodiny. Starý hřbitov zdejší — o jehož vzniku nebylo možno nic zjistiti, svědčí, že asi po> Bílé Hoře počali se zde hojněji osazovati. V knihách městských nalézáme zprávy o nich v zápisech o koupi domů, a to od r. 1636. Vidíme z toho, že tehdy již (ne-li dříve) bylo jim povoleno nabývati domů. Tak čteme: r. 1634 Šimon Žid prodal svůj dům Matějovi Hrabalovi. R. 1652 Jakub Löbl koupil dům Šímovský, r. 1653 Noskovský od Vojtěcha Holušického a r. 1654 dům od Václava Palouška. Rodina Loblů byla zde jistě již dávno usazena, byla bohatá a jméno její dlouho se zde zachovalo. R. 1657 Abraham Žid postavil nový dům vedle Šimka Žida a prodal jej Isákovi Židu z Tábora, a od tohoto koupil jej r. 1684 Abraham Löbl. R. 1668 Jakub Žid měl syna Šimka, tento Šimek koupil místo ke stavbě za 20 kop vedle domu Jakuba Löbla. Měl dva syny; Jakub byl sklenářem a druhý koželuhem. . R. 1680 Jáchim Žid dovolil Janu Haškovi, aby si směl do jeho dvora udělati tři okna, ale zamřížovaná. Že bylo Židů daleko více, dá se souditi. Tato svoboda Židů však pojednou zle byla omezena. R. 1695 zakázal Jan Josef ze Šternberka Židům bydleti ú křesťanů s nimi v jednom domě, ale daleko hůře vedlo se jim, když nastoupili Paarové. Hned r. 1715 sepsáni všichni Židé, jejich děti, příslušníci domácnosti, jak dlouho jest v B., jeho stáří atd. Při soupisu Židů r. 1715 vynašlo se, že v B. žijí tyto rodiny: Č. 1. Lazar Samuel, vlastní dům, jest 5 r. v B., stár 44 r. Má syna, 2 služebné, tchyni, 2 sirotky, celkem 8 osob. Kupuje obilí, vlnu, plátna, sukna, peří, koření, máslo, sýr, vaří kořalku a platí za to vrchnosti 200 zl. a ochrany 6 zl. ročně. Č. 2; -Joachim Löbl, Vlastní dům již 53 r., ženat, dcera, nevlastní syn koželuh, platí ochrany 6 zl., celkem 4 osoby. C. 3. Alexander Löbl,: syn hospodáře, staví si dům, zde 25 r., ženat, 4 děti. Prodává juchty, kupuje ků-žičky, vlnu, dcera plete punčochy, ochrany platí 12 zl., celkem 6 osob. Č. 4. Šalamoun Joachym, jeho zeť, ženat, zde 8 r.. 2 děti, slouží ve vinopalně a bydlí u Lazara, má plat 25 zl. beze stravy, ochrany platí 6 zl, celkem 4 osoby. Č. 5. Schamsele, 3 r. zde, bydlí u křesťana v her-berku, ženat, 5 dětí, služka. Obchod ve všem, nájmu platí 5 zl. 30 kr., ochrany platí 6 zl., celkem 6 osob. č. 6. Lazar Jakob, zde rozený, bydlí u křesťana 14 roků, ženat, 6 dětí, nájmu platí 5 zl., ochrany 6 zl., živí se jako ostatní obchodem, celkem 9 osob. Č. 7. Učitel, zde 10 r., ženat, 4 děti děvčata, žid. obec mu platí 44 zl., jinak neplatí nic, celkem 6 osob. Č. 8. David Joachim, zde rozený, 30 r. zde, žeňať, 4 děti, má chalupu. Po vsích nosí koření, kupuje peří, ochrany platí 6 zl, celkem 6 osob. Č. 9. Adam Zachariáš, zde roz., 30 r. zde, ženat, 2 děti, obchoduje kořením, plátny, peří po vsích, ochrany platí 6 zl., celkem 4 osoby. Č. 10. Abraham Löbl, zde roz., 30 r. zde, ženat, 6 dětí, má chalupu, zprostředkuje obchod s Lincem y plátně, ochrany platí 6 zl., celkem 8 osob. Č. 11. Abraham, zeť Jakuba Markúsa, ženat, 1 dítě, barvíř, bydlí u Löbla, neplatí nic, celkem. 3 osoby. Č. 12. Jakob Löbl, zde roz., 32 r. zde, ženat, 2 děti, obchod ve všem, co se dá dělat, v nájmu u křesťana 4 zl., ochrany 6 zl., celkem 4 osoby. Č. 13. Israel David, zde 4 r., ženat, 6 dětí, obchod po vsích, bydlí u křesťana, nájem 5 zl., ochrany 6 zl. celkem 8 osob. Č. 14. Litina, vdova, zde roz., bydlí v herberku, 4 děti, šije lidem, syn dělá podrážky, kupuje u sedláků a prodává Židům, nájem 3 zl., celkem 5 osob. Žilo tedy v tomto roce v B. celkem 81 žid. osob ve 14 rodinách. Zakázáno jim za Leopolda z Paarů kupovati a prodávati domy, přijímati křesťany do bytu neb u nich bydleti, do služeb jich přijímati. Bydliště jejich omezeno na 6 domů v ulici Židovské a následkem toho mnozí B. opustili. , R. 1725 žilo zde již jen 7 rodin žid., a to: Samuel Lazar, Alexander Jáchym, Mates Wocásek, Israel David, Lazar Jakob, Löbl Jakob, Josef Jakob, Samuel Jakob, Salamon Abraham, dohromady 56 osob. Israel David měl 6 dětí. Jeho syn David se dal pokřtít, syn Samuel utekl do Němec a syn Händel se přiženil do Stálce. Lazar Jakob měl 9 dětí; všechny zemřely a zůstala jen vdova, která* se ztratila — odešla do ciziny. ' Löbl Jakob měl 4 děti a dcera Ciprl se vdala do Břeclavy. Salamon Abraham s Jakubem, sestrou, Ši-monem, Abrahamem, a Jakub Löbl se z B. odstěhovali a místo nich nebyl více žádný Žid do města přijat. Zdá se, že do této doby neměli Židé zvláštní modlitebny. Na místě nynější synagogy stával obecní do- Bechyně 1.